Necitlivými zásahy člověka do krajiny ubývá míst, kde se lze setkat s obojživelníky. Mnohé druhy jsou již kriticky ohrožené. Jaroměřská organizace ČSOP se proto snaží jejich výskyt obnovit. Jak? Na to se ptal redaktor Miroslav Ponomarev ochránce přírody Davida Čípa.
Naše Organizace ČSOP Jaro Jaroměř se už asi patnáct let věnuje sledování obojživelníků a bohužel výsledky z terénu nejsou nijak pozitivní. Spousta lokalit zanikla, mnohde vyhynuly celé populace, opravdu nám to nedělá příliš velkou radost. Obojživelníci mizí z naší přírody obrovskou rychlostí. Jako jeden z příkladů může sloužit lokalita nedaleko Pardubic, u Opatovic, tam přežívala do dnešních dnů jedna z posledních populací ropuchy krátkonohé. To je velice zajímavá žába, která jako jediná z našich neskáče, ale pohybuje se rychlým lezením - právě proto, že má krátké nohy.
Vyhledává mělké nezarostlé vodní plochy a dříve byla na Královéhradecku i na Pardubicku rozšířena na mnoha místech, opravdu to byly desítky lokalit. Ještě nedávno bylo jednou z těchto lokalit popílkoviště opatovické elektrárny, které poskytovalo spoustu mělkých nezarostlých vodních tůní, ropuch tam bylo hodně a dařilo se jim tam. Bohužel před lety došlo k záměru zrekultivovat toto území a nějak jej účelně využít. Státní ochrana přírody to nevyřešila příliš kompetentně, celá lokalita byla zničena výstavbou golfového hřiště. Navozila se tam zemina a ropuchy krátkonohé odtud vymizely. Možná tam přežívají v minimálních počtech, to nevíme - chceme se letos na to místo zaměřit a zjistit, zda tam ještě nějaké přežily.
[727x600]
Jaké jsou příčiny mizení obojživelníků?
Intenzivní chov ryb likviduje vývojová stádia obojživelníků a konkuruje jim v potravě. Pak je to používání chemikálií, obojživelníci jsou velmi citliví na znečištění. Zejména je pro ně nebezpečné používání chemikálií v zemědělství. Také je ohrožuje přímý zánik biotopů, tedy mělkých tůní, kde nežijí ryby a kam se nedostanou splachy z polí. Často jsou lokality zavezeny stavebním odpadem, jsou rekultivovány. Všechna tato místa jsme objížděli a zjistili, že výsledky jsou tristní.
Golfová hřiště mohou ale paradoxně obojživelníkům prospět.
Zavítali jsme na golfové hřiště, které bylo vybudováno velice citlivým způsobem. Bylo tam mnoho tůní a jezírek a ta byla doslova nacpaná obojživelníky. Jejich počty byly zdaleka největší v celém širokém okolí. Je to ukázka toho, jak ohleduplná činnost člověka může být pro přírodu pozitivní.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
29.07.2010 00:00 Milovníci přírody mají někdy snahu své okolí za každou cenu vylepšovat. Třeba tím, že vysadí exotickou rostlinu, kterou si přivezli z dovolené. Ne do květináče, ale do volné přírody. Možná na tom nevidíte nic špatného, redaktorka Dagmar Jáňová však v rozhovoru s doktorem Zdeňkem Kaplanem z Botanického...
28.07.2010 00:00 Sluneční energií poháněné letadélko Zephyr britské společnosti QinetiQ se udrželo ve vzduchu plných 82 hodin a díky tomu mu patří neoficiální světový rekord. Kam se však hrabe tenhle výkřik techniky, vyrobený pomocí kosmických technologií, na břehouše rudého. Vedle 30-ti kilogramového Zephyru s rozpětím...
26.07.2010 00:00 S profesorem Jaroslavem Petrem jsme se vydali za rozmanitostí života v tropickém deštném lese. Jeho zamyšlení bylo odvysíláno v pořadu Vstupte! u příležitosti Mezinárodního roku biodiverzity.
22.07.2010 00:00 Jak se pavouci rozmnožují, jak vypadají jejich námluvy a jak jsou na tom s péčí o potomstvo? Každý druh pavouka má úplně jiné zvyky, říkají odborníci – někdy i dost podivné ba přímo bizarní. Prozradíme vám o tom řadu intimních podrobností.
21.07.2010 08:27 Ochránci přírody se radují. V Plzeňském kraji se letos vylíhlo deset mláďat chráněného výra velkého. Jedná se o dlouhodobě ohroženou sovu, která v minulých letech vyvedla v regionu až třikrát méně mláďat. Ochránci bedlivě sledují 11 hnízd a letošní úspěch přisuzují chladnému jaru. To příliš nelákalo...
