V druhém dílu seriálu o měkkýších bude hovořit slovenský malakozoolog, profesor Jozef Štefek z Technické univerzity ve Zvolenu, který úzce spolupracuje také s českými odborníky. Svou dětskou lásku, sbírání ulit měkkýšů, proměnil v povolání. Dnes má více než milionovou sbírku šnečích ulit nejrůznější velikostí, barev a tvarů a rád o nich vypráví.
Na území bývalého Československa žije okolo 260-270 druhů plžů. Slovensko je trochu bohatší, co se týká počtu druhů, v Česku jsou zase některé druhy, které se nevyskytují na Slovensku. Jedná se o západoevropské druhy, které se na východ ještě nerozšířily.
Jak to že plži, kteří jsou málo pohybliví, najednou osídlí nějaké nové místo?
To je záhada, které nemůžeme přijít na kloub - například vodní plži se objevují již během prvních let po založení nového rybníka. Zajímavostí je například druh, pocházející ze severní Ameriky, levotočivý kružník malý (Gyraulus parvus), který se objevil už v 18. století v Evropě. Další velkou záhadou se stal letos na jaře na Slovensku, u Veľkého Krtíše objevený živý exemplář achatiny žravé (Achatina fulica). To je původně africký druh, největší suchozemský plž na světě, dosahuje hmotnosti až 500 g. Rozšířil se po všech tropech celého světa, v Evropě je to ale úplně první nález. Existuje jen jedno vysvětlení, že se do přírody dostal záměrně nebo omylem od nějakého chovatele exotických zvířat, možná dítěte, někoho, kdo si ho k nám přivezl. Achatina je opravdu žravá, žere vše co ji přijde do cesty, v nepůvodních oblastech nemá na rozdíl od Afriky přirozené nepřátele, takže tam dělá velkou paseku.
Mezi naší plží faunou jsou také takové žravé druhy? O plžích se soudí, že to jsou vegetariáni.
Asi před deseti lety se k nám dostal ze západní Evropy jeden druh nahého plže, plzák španělský. Je to velmi dravý druh a existují už fotografie, kde tento plzák žere malá, ještě neopeřená ptáčata. Vyleze po kmeni až do hnízda a mláďata sežere. V zahrádkách ho můžeme často vidět, jak leze po zemi, a když narazí na nějakého kolegu, umí se přes něj i prožrat, nemusí ho obcházet, tak je žravý.
Mohli bychom se zmínit o stanovištích, na kterých slimáci žijí.
Jestli myslíte zajímavá stanoviště, která nejsou tak běžná, zmínil bych jeskynní prostory. V jižní Evropě, zejména na Balkáně, žije řada jeskynních druhů. Nejsevernější hranice existence alespoň některých jeskynních druhů je právě na území Slovenska a Moravy. Druhy, které žijí na našem území, jsou velmi drobné, dosahují velikosti 1,5-2 mm a byly objeveny až v posledních letech. Tito plži jsou slepí a jejich schránka i tělo jsou bílé. Jeden z takových druhů žije v Strážovských vrších, jmenuje se vývěrka slovenská (Belgrandiella nebo Alzoniella slovenica), je to endemit. Další byl objeven již před několika desetiletími v Slovenském krasu a rod dostal název Hauffenia, zatím nemá druhové jméno.
Většinou vládne představa, že plži nejsou moc barevní - schránky bývají jen hnědé nebo šedé. Ale ono tomu tak není, že?
Lidé znají opravdu jen toho hlemýždě zahradního nebo potom nahé, bezulitnaté plže, kteří jim dělají v zahradě paseku. Ale například v karpatských lesích existuje azurově modrý slimák modranka karpatská (slizniak karpatský, Bielzia coerulans), který je typickým druhem v lesích karpatské soustavy. Nádherně pestré ulity mají plži v tropických oblastech, v dnešní době si na dovozu těchto exotických plžů někteří obchodníci založili živnost, není problém takové plže sehnat u nás, na Slovensku, v Polsku či Maďarsku.
Kromě suchozemských plžů existuje ještě velké množství druhů sladkovodních a mořských...
Ano, celkem známe na 150 000 druhů měkkýšů, žijí na všech kontinentech kromě Arktidy a Antarktidy.
Jakých velikostí dosahují?
U nás žijí drobnější druhy, k největším patří právě hlemýžď zahradní a z nahých plžů slimák lesní. Některé mořské druhy dosahují obřích rozměrů, například zéva obrovská je mlž, který může vážit až tunu a velikost její schránky dosahuje až jednoho metru Ale i mezi plži jsou velké druhy, například ulita plže Syrinx aruanus dosahuje půl metru délky i více. Naopak ty nejmenší druhy jsou velké jen 1 mm.
Jak vysokého věku se měkkýši dožívají?
Ti nejmenší žijí často jen jeden rok - to je doba od narození po nakladení vajíček. Jsou tací, kteří žijí kolem 15 let - třeba známý hlemýžď zahradní. Za úplně nejstaršího měkkýše je považovaná ústřice, která byla objevená v jednom anglickém přístavu, její stáří bylo 400 let! Je to vůbec nejdéle žijící živočich na světě.
Jak se určilo její stáří?
Věk se u mlžů určuje podle počtu jednotlivých vrstev schránky, které každý rok postupně přirůstají.
21.03.2010 00:00 Že u nás povážlivě ubývá polních ptáků, to víme už od podzimu. Ale jak dopadlo Mezinárodní sčítání zimujících vodních ptáků? To ví RNDr. Petr Musil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
17.03.2010 00:00 Město Mariánské Lázně za finanční podpory Karlovarského kraje připravilo pilotní projekt na mapování výskytu a následnou likvidaci bolševníku velkolepého v povodí Kosího potoka.
18.03.2010 11:00 V březnu se k nám spolu s nadcházejícím jarem vrátí tisíce stěhovavých ptáků. Jejich přílet můžete sledovat spolu s projektem Jaro ožívá, který v České republice oficiálně začal 1. března. Projekt je součástí celoevropské kampaně Spring Alive Pro koho je určený prozradí ornitoložka Lucie Hošková z České...
15.03.2010 00:00 Zavítali jsme na Žatecko, abychom se dozvěděli více o malém a nenápadném brouku, který žije pouze v této oblasti. Dostal jméno Cylindromorphus bohemicus , české pojmenování zatím nemá. Ústecký kraj chce během následujících čtyř let podpořit populaci tohoto velmi vzácného hmyzu. Předložil proto projekt, který bude spolufinancovat Evropská unie.
12.03.2010 14:32 Jedním z ptáků, kteří se už k nám ze zimovišť vrátili, je husa velká. Její hnízdní výskyt má u nás zajímavou historii. Byly doby, kdy byla v rybničních oblastech zcela běžným ptákem, i období, kdy byla téměř vyhubena. Od 50. let se díky ochranářským snahám populace hus rychle rozrůstala a v současné...
[
