Ohrozil nějak nedávný útok zimy odlety tažných ptáků? Jestli náhlá říjnová zima nějakým způsobem ovlivnila tahy ptáků na jih do zimovišť, jsme se ptali zoologa RNDr. Karla Pecla.
Dřívější odlet může jednak souviset s tím, zda někde lokálně napadne sníh. Za takových podmínek si ptáci nemohou najít potravu a přesunují se na místa, kde sníh ještě neleží a kde je potravy dostatek. Podíváme-li se na migrace ptáků z celoevropského hlediska, na východě a západě Evropy se vytvářejí dva takové víry, které přitáhnou studený vzduch ze severu. Drobní ptáci toho často využívají k tomu, že se nechají těmito větry nést a využívají studených front k tahu na jih.
Já jsem to zažil, když jsem byl praxi v jedné biologické stanici v bývalé NDR, jejíž ředitel, zoolog a zároveň meteorolog, předpovídal, kdy budeme moci chytat hodně ptáků. Vycházelo mu to bezvadně, když převládaly severní větry, tak opravdu ptáci přes střední Evropu táhli. Například předpověděl, že po 2-3 dny chytíme velké množství ptáků a my jsme skutečně odchytili stovky červenek, čížků aj.
Jestlipak k nám už přiletěli zimní hosté?
Ano, někteří přiletěli, objevují se tu například káňata, ještě asi před deseti dny jsem slyšel skřivany, jak táhli přes naše území. Otázkou je, zda se jedná o ty naše - ještě předevčírem jsem viděl rehka tady u nás, u Písku, ale mohou to být i místní populace, které ještě neodletěly.
Rehek odlétá později, že? Nejdříve odlétají rorýsi a vlaštovky...
Ano. Rorýsi už koncem srpna, čápi koncem srpna až v první půli září, vlaštovky odletěly asi před měsícem.
Říká se, že čím dál více ptáků, kteří by měli být tažní, u nás přes zimu zůstává. Asi to bude pravda, viděla jsem loňskou zimu na krmítku třeba dlaska.
Dlaskové tu zůstávají, ty lze vidět u nás v zimě běžně. Tažní ptáci jsou stejně jako jiní tvorové veskrze líní, a když některý jedinec zjistí, že tu lze přezimovat, informace předá dál a příští rok u nás zůstanou i ostatní. Tam, kde najdou potravu, tj. ve městech, kde je tepleji, kde jsou odpadky. A druhý extrém je ten, že někteří naši ptáci, o nichž jsme si mysleli, že zde hnízdí a pak letí na jih, odletěli naopak na sever, třeba do Británie. Zjistili, že je tam tepleji než u nás, takže tam přezimovali, vůbec se nenamáhali odlétnout na jih. Dokonce počet ptáků, kteří létají na sever, vzrůstá, musejí si to umět nějakým způsobem říci a ta informace přechází i na mláďata.
Tahy ptáků a jejich orientace, to je velmi rozsáhlé, zajímavé a rozhodně ne zcela prozkoumané téma - jistě se jím budeme zase někdy v Periskopu zabývat.
21.03.2010 00:00 Že u nás povážlivě ubývá polních ptáků, to víme už od podzimu. Ale jak dopadlo Mezinárodní sčítání zimujících vodních ptáků? To ví RNDr. Petr Musil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
17.03.2010 00:00 Město Mariánské Lázně za finanční podpory Karlovarského kraje připravilo pilotní projekt na mapování výskytu a následnou likvidaci bolševníku velkolepého v povodí Kosího potoka.
18.03.2010 11:00 V březnu se k nám spolu s nadcházejícím jarem vrátí tisíce stěhovavých ptáků. Jejich přílet můžete sledovat spolu s projektem Jaro ožívá, který v České republice oficiálně začal 1. března. Projekt je součástí celoevropské kampaně Spring Alive Pro koho je určený prozradí ornitoložka Lucie Hošková z České...
15.03.2010 00:00 Zavítali jsme na Žatecko, abychom se dozvěděli více o malém a nenápadném brouku, který žije pouze v této oblasti. Dostal jméno Cylindromorphus bohemicus , české pojmenování zatím nemá. Ústecký kraj chce během následujících čtyř let podpořit populaci tohoto velmi vzácného hmyzu. Předložil proto projekt, který bude spolufinancovat Evropská unie.
12.03.2010 14:32 Jedním z ptáků, kteří se už k nám ze zimovišť vrátili, je husa velká. Její hnízdní výskyt má u nás zajímavou historii. Byly doby, kdy byla v rybničních oblastech zcela běžným ptákem, i období, kdy byla téměř vyhubena. Od 50. let se díky ochranářským snahám populace hus rychle rozrůstala a v současné...
[