V předposlední části seriálu o houbách, který připravil docent Milan Grindler, se budeme věnovat psychoaktivním houbám, tedy takovým, které po požití nevyvolávají přímo otravu, ale způsobují změny vnímání. Naším hostem byl doktor Jan Borovička z Geologického ústavu a Ústavu jaderné fyziky AV, který nás v jednom z předchozích dílů obeznámil z houbami, které jsou schopny vázat z půdy kovy.
V úvodu nás zajímalo, jak se původně kultovní houby mexických indiánů dostaly do západní civilizace. Západní kultura se o lysohlávkách a jejich účincích dozvěděla relativně nedávno, asi v polovině 20. století, kdy kult lysohlávek objevili ve střední Americe američtí badatelé. Je paradoxní, že asi největší zásluhu na tom objevu měl konzervativní americký bankéř R. G. Wesson – nebyl to ani mykolog, ani etnograf. V Mexiku byl skutečně silně zakořeněn kult halucinogenních hub lysohlávek, po staletí tam byly využívány k praktickým účelům – sloužili při šamanských obřadech jako prostředek k léčbě nemocí.
Houby, které po požití dokáží ovlivnit lidskou psychiku, ovšem nelze redukovat pouze na lysohlávky. Kromě nich jsou to i jiné houby, například kropenatce nebo muchomůrky. A také asi nejznámější halucinogen LSD pochází z říše hub. Říkáme halucinogenní, ale je toto označení z vědeckého hlediska vůbec správné? Jak se dá popsat zážitek, který houby vyvolávají?
Řekl bych, že pojem halucinogenní je trochu zavádějící – hovoří se někdy o houbách psychotropních, psychedelických nebo psychoaktivních. Farmakolog by řekl neurotoxických. Popsat účinek hub na člověka není úplně jednoduché. Rozhodně bychom si neměli představovat jen to, že člověk, který experimentoval s těmito houbami, vidí kolem sebe pobíhat fialové muflony či dvouhlavé slepice. Často jde o silné vnitřní prožitky, které jsou doprovázeny některými vizuálními představami. Tento stav je někdy označován jako změna vnímání či vědomí. Já v této souvislosti často odkazuji na velmi zajímavou knihu, kterou napsal Aldous Huxley, která se jmenuje Brány vnímání, která popisuje experiment s halucinogenním kaktusem. Průběh takového pokusu je tam velice dobře zdokumentován.
Změny vědomí jsou způsobené látkami, které houby obsahují. Dostávají se do mozku, kde ovlivňují biochemické reakce. Zcela pochopitelně se tyto látky, psilocybin i psilocin, staly předmětem zájmu biochemiků, mimo jiné i z hlediska možnosti léčit některé psychické choroby nebo nádorová onemocnění.
Samozřejmě, hned jak byly mexické halucinogenní lysohlávky objeveny, všechny zajímalo, o jaké účinné látky vlastně jde. Už velice krátce bylo po tom objevu bylo zjištěno, že jde o látky ze skupiny tzv. indolových derivátů, které byly nazvány podle latinského názvu lysohlávky (Psilocybe) psilocybin i psilocin. Přestože v lysohlávkách byly nalezeny ještě další účinné složky, tyto dvě látky jsou nejdůležitější. Poté, co byly identifikovány v mexických houbách, na základě podobnosti s některými evropskými houbami byly tyto látky zjištěny i u některých evropských druhů.
V bývalém Československu probíhal poměrně rozsáhlý výzkum, který se zaměřoval na případné využití lysohlávek při léčbě psychických chorob. Naneštěstí však nebyl dokončen. Na jeho zastavení se prý významnou měrou podílela komunistická StB, která měla záměr zneužívat lysohlávky při vyslýchání vězňů a možná i k vojenským účelům. Není vyloučeno, že pro tyto účely byly houby skutečně využívány, ať už u nás nebo i jinde ve světě.
Z lékařského hlediska se u nás zajímal o lysohlávky doktor Hausner, lékař, který se na záměrech komunistické tajné policie odmítl podílet. Takové odmítnutí spolupráce však znamenalo ukončení celého jeho výzkumu, takže se nedochovaly žádné závěry, které by bylo možno aplikovat. A doktor Hausner bohužel již zemřel, takže se více nedozvíme.
21.03.2010 00:00 Že u nás povážlivě ubývá polních ptáků, to víme už od podzimu. Ale jak dopadlo Mezinárodní sčítání zimujících vodních ptáků? To ví RNDr. Petr Musil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
17.03.2010 00:00 Město Mariánské Lázně za finanční podpory Karlovarského kraje připravilo pilotní projekt na mapování výskytu a následnou likvidaci bolševníku velkolepého v povodí Kosího potoka.
18.03.2010 11:00 V březnu se k nám spolu s nadcházejícím jarem vrátí tisíce stěhovavých ptáků. Jejich přílet můžete sledovat spolu s projektem Jaro ožívá, který v České republice oficiálně začal 1. března. Projekt je součástí celoevropské kampaně Spring Alive Pro koho je určený prozradí ornitoložka Lucie Hošková z České...
15.03.2010 00:00 Zavítali jsme na Žatecko, abychom se dozvěděli více o malém a nenápadném brouku, který žije pouze v této oblasti. Dostal jméno Cylindromorphus bohemicus , české pojmenování zatím nemá. Ústecký kraj chce během následujících čtyř let podpořit populaci tohoto velmi vzácného hmyzu. Předložil proto projekt, který bude spolufinancovat Evropská unie.
12.03.2010 14:32 Jedním z ptáků, kteří se už k nám ze zimovišť vrátili, je husa velká. Její hnízdní výskyt má u nás zajímavou historii. Byly doby, kdy byla v rybničních oblastech zcela běžným ptákem, i období, kdy byla téměř vyhubena. Od 50. let se díky ochranářským snahám populace hus rychle rozrůstala a v současné...
[
