Ještě jednou se budeme věnovat psychoaktivním houbám, tedy takovým, které po požití nevyvolávají přímo otravu, ale způsobují změny vnímání. Naším hostem byl doktor Jan Borovička z Geologického ústavu a Ústavu jaderné fyziky AV. Vraťme se tedy k lysohlávkám. Kromě toho, že jsou psychoaktivní, jsou zajímavé i z jiných hledisek.
Lysohlávky jsou drobné houby příbuzné límcovkám a třepenitkám, které rostou po celém světě. Bylo jich popsáno mnoho desítek druhů, je nutné dodat, že zdaleka ne všechny jsou halucinogenní. Takový drobný znak, podle kterého bychom mohli halucinogenní lysohlávky poznat, je to, že houby, které obsahují psilocybin, se vyznačují modráním plodnice.
Kolik druhů lysohlávek u nás vlastně roste?
Odpověď na tuto otázku není vůbec snadná. Halucinogenní houby, které rostou u nás, bychom mohli rozdělit do dvou skupin. Jednak to jsou houby rostoucí na podzim na travnatých místech (na loukách, na pastvinách) a potom to jsou houby, které rostou také na podzim, ale v lesích – v příkopech podél cest, na různých narušených místech, na zbytcích rostlin nebo dřeva. Co se týče té první skupiny, z těch travních druhů u nás roste lysohlávka kopinatá a v Evropě je potom známo ještě několik druhů. V druhé skupině je to ovšem velice komplikované. Já osobně tyto houby studuji už asi deset let a domnívám se, že jsou jich u nás celkem čtyři druhy. Lysohlávka česká, lysohlávka tajemná, lysohlávka moravská a lysohlávka lesní. V Evropě potom rostou ještě přinejmenším tři další. Ovšem v Akademii věd dokončujeme v současné situaci studii založenou na porovnání DNA těchto hub, uvidíme, zda tento přístup přinese do systematiky více světla.
Z toho vyplývá, že rozpoznání lysohlávek není snadné ani pro mykology, natož pro amatérské sběrače.
Česká republika je v rámci Evropy výjimečná, na kolika místech ty modrající lysohlávky rostou, to je fenomén, který jinde nenajdete. V některých oblastech jsou tyto houby poměrně hojné. Problémem, který obvykle není zmiňován v této souvislosti, je, že na stejných místech jako lysohlávky rostou některé i smrtelně jedovaté druhy hub, konkrétně čepičatky z okruhu čepičatky jehličnanové. Tyto houby obsahují stejné toxické látky jako nejjedovatější houba světa, muchomůrka zelená. Riziko užívání lysohlávek tedy nespočívá pouze v jejich účinku, ale začíná už jejich sběrem. Například ze Spojených států jsou známy i smrtelné otravy, které byly způsobeny záměnou lysohlávek s čepičatkami.
Rizika spojená s užíváním lysohlávek jsou spojena se stejnými riziky jako u jiných drog. Látky obsažené v této houbě jsou stejně nebezpečné jako třeba alkohol nebo tabák. Kromě záměny je tu celá řada rizik v souvislosti se stavem vědomí navozeným účinkem drogy, zejména pokud dojde k předávkování.
Člověk se pod vlivem halucinogenních látek chová často naprosto nepředvídatelně. Může podlehnout silným záchvatům strachu a ve snaze uniknout před domnělým nebezpečím může dojít i ke smrtelným zraněním. Například v důsledku pádu z okna – takové případy byly zaznamenány i u nás. Ale přestože experimentování s lysohlávkami u nás není úplnou vzácností, takových problémů naštěstí relativně málo – jistě i proto, že není požita vysoká dávka a člověk se při experimentování nachází v bezpečném prostředí. Takže ten prožitek, který trvá obvykle několik hodin, lze mít v určitém smyslu pod kontrolou.
Lysohlávky přinášejí také celou řadu otázek spojených s legálnosti jejich sběru a užívání.
To je vysoce citlivé téma. Už hovořit o legálních a nelegálních látkách je poměrně složité, protože například v Nizozemí nebo v některých zemích v Asii, mezi které patří třeba i Japonsko, společnost užívání halucinogenních hub toleruje. V žádném případě ale není možné říci, že by lysohlávky nebyly nebezpečné nebo rizikové. Co se týče legální stránky u nás, držení halucinogenních hub není v současnosti trestné, ale je zakázáno předávat lysohlávky druhé osobě. Lysohlávky stojí na okraji drogové scény a prakticky nejsou předmětem obchodu, jako tomu je u jiných nelegálních drog.
Zatím sice nebylo prokázáno, že by lysohlávky mohly být toxické pro játra nebo pro ledviny, nicméně existují názory, že jejich užívání by mohlo být u citlivých jedinců spouštěcím mechanismem pro některé psychické choroby, například pro schizofrenii. Jaké je riziko vzniku závislosti na psychaktivních houbách?
Halucinogenní látky obecně, ať už jde o LSD, halucinogenní houby nebo kaktusy, nevyvolávají fyzickou závislost jako třeba heroin nebo pervitin, ale lze si jen těžko představit, že by si člověk často experimentující s lysohlávkami zachoval nějaký smysl pro realitu.
17.03.2010 00:00 Město Mariánské Lázně za finanční podpory Karlovarského kraje připravilo pilotní projekt na mapování výskytu a následnou likvidaci bolševníku velkolepého v povodí Kosího potoka.
18.03.2010 11:00 V březnu se k nám spolu s nadcházejícím jarem vrátí tisíce stěhovavých ptáků. Jejich přílet můžete sledovat spolu s projektem Jaro ožívá, který v České republice oficiálně začal 1. března. Projekt je součástí celoevropské kampaně Spring Alive Pro koho je určený prozradí ornitoložka Lucie Hošková z České...
15.03.2010 00:00 Zavítali jsme na Žatecko, abychom se dozvěděli více o malém a nenápadném brouku, který žije pouze v této oblasti. Dostal jméno Cylindromorphus bohemicus , české pojmenování zatím nemá. Ústecký kraj chce během následujících čtyř let podpořit populaci tohoto velmi vzácného hmyzu. Předložil proto projekt, který bude spolufinancovat Evropská unie.
12.03.2010 14:32 Jedním z ptáků, kteří se už k nám ze zimovišť vrátili, je husa velká. Její hnízdní výskyt má u nás zajímavou historii. Byly doby, kdy byla v rybničních oblastech zcela běžným ptákem, i období, kdy byla téměř vyhubena. Od 50. let se díky ochranářským snahám populace hus rychle rozrůstala a v současné...
10.03.2010 08:17 Podle ochránců přírody se kácením starých ovocných stromů ochuzujeme o vzácné druhy hmyzu, které právě v dutinách ovocných stromů žijí. Jak zjistil kolega Miroslav Ponomarev, děje se tak i v Českém ráji.
[
