Ocitli jsme se uprostřed zasněženého borového lesa. Musíme mluvit potichu, pan RNDr. Karel Pecl nás varoval, že bychom mohli vyplašit…kalouse ušaté! Měli jsme možnost vidět místo jejich zimování a dozvěděli jsme se více podrobností o životě těchto sov.
Kalous ušatý je naše sova, která má stejně jako výr zvýrazněná ouška, má je jen trochu menší. Jejich zvykem je, že se zdržují v zimním období na jednom místě ve skupinách někdy až 20 jedinců. Ve dne spí, místo snadno objevíme, protože jsou tam jednak stříkance trusu a také tam leží spousta vývržků. Dnes bude pozorování obtížnější, protože tu leží 20 centimetrů sněhu, ale zkusíme se k místu pomalu přiblížit, aby neodlétli dříve, než tam dojdeme.
Sovy slyší 50x lépe než člověk, takže naše kroky ve sněhu vnímají kalousové asi jako výstřely z děla. Kalousové dosahují 30-35 centimetrů, rozpětí jejich křídel má dobrých 80 cm.
Na Písecku je sněhu dost. Občas se brodíme závějemi, které šikovně skrývají plno záludných nerovností. A najednou se před námi objevuje náš cíl – pár smrků s propletenými větvemi. A tam někde nahoře mají být kalousové. Jenže – buď jsou neviditelní, nebo tam nejsou. Doktor Pecl je kvůli nám zkusil vyplašit. Ale už tu nebyli, asi se nás lekli. Něco nám tu ale nechali.
Našel jsem vývržky – sova nedokáže strávit srst, peří a kostičky, takže se jí v zažívacím ústrojí tvoří jakási slepená šiška z těchto zbytků, kterou vyvrhne. Podle vývržků se dá zjistit, co sova sežrala. Tady lze například vidět spodní čelist nějakého hlodavce a část jeho lebky. Podle množství vývržků se dá usuzovat, že tu sovy zimují už několik let.
Pane doktore, sovy nám zřejmě uletěly, asi se nás lekly…
Zřejmě to způsobil ten mokrý sníh, který ležel na smrcích, každou chvíli žuchne dolů kus mokrého těžkého sněhu, to je asi vyrušilo.
Kalous ušatý – jaké má tato sova vlastně uši?
Jsou to delší peříčka, která rostou na hlavě na takových hrbolcích, mají je i mláďata. Zajímavé na nich také je, že mají výrazné oranžové oči.
Jsou kalousi vzácní? Záleží na tom, jak je krajina obsazena remízky a polními lesíky. Tam, kde vhodné stromy a křoviny jsou, tam kalousi hnízdí. Oni sami si hnízdo nestaví, ale využívají hnízda některých ptáků. Mohou to být stará hnízda káňat, strak nebo i veverek. Pokud tedy takové porosty v rozvolněné krajině jsou a jsou tam vhodná hnízda, je na místě dostatek potravy, tak tam kalouse najdeme. Potravu nacházejí dost hojně, živí se hlodavci a těch je všude dostatek.
A kdyby tu kalousi bývali byli, co bychom viděli takhle zespodu?
Asi nic, to se mi stalo posledně, přišel jsem na tohle místo a domníval jsem se, že tu nejsou – a jak jsem chodil okolo a dělal hluk, najednou jsem oproti obloze viděl jednu siluetu za druhou, to jak kalousi odlétali. Během pěti minut jich naprosto tiše odlétlo 17.
Budeme si tedy myslet, že tam v té houštině nad námi nějaký je…
Nakonec, když vidím všude kolem nás ty pokálené stromy, možná můžeme být rádi, že na nás padá jen ten mokrý sníh! Tak radši půjdeme pryč.
[800x592]
I když jsme kalouse neviděli, procházka zimním lesem byla opravdu nádherná. Věřte nám!
21.03.2010 00:00 Že u nás povážlivě ubývá polních ptáků, to víme už od podzimu. Ale jak dopadlo Mezinárodní sčítání zimujících vodních ptáků? To ví RNDr. Petr Musil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
17.03.2010 00:00 Město Mariánské Lázně za finanční podpory Karlovarského kraje připravilo pilotní projekt na mapování výskytu a následnou likvidaci bolševníku velkolepého v povodí Kosího potoka.
18.03.2010 11:00 V březnu se k nám spolu s nadcházejícím jarem vrátí tisíce stěhovavých ptáků. Jejich přílet můžete sledovat spolu s projektem Jaro ožívá, který v České republice oficiálně začal 1. března. Projekt je součástí celoevropské kampaně Spring Alive Pro koho je určený prozradí ornitoložka Lucie Hošková z České...
15.03.2010 00:00 Zavítali jsme na Žatecko, abychom se dozvěděli více o malém a nenápadném brouku, který žije pouze v této oblasti. Dostal jméno Cylindromorphus bohemicus , české pojmenování zatím nemá. Ústecký kraj chce během následujících čtyř let podpořit populaci tohoto velmi vzácného hmyzu. Předložil proto projekt, který bude spolufinancovat Evropská unie.
12.03.2010 14:32 Jedním z ptáků, kteří se už k nám ze zimovišť vrátili, je husa velká. Její hnízdní výskyt má u nás zajímavou historii. Byly doby, kdy byla v rybničních oblastech zcela běžným ptákem, i období, kdy byla téměř vyhubena. Od 50. let se díky ochranářským snahám populace hus rychle rozrůstala a v současné...
