29. července  2010 v 00:00  rubrika: Rostliny a houby

Nepůvodní druhy v naší přírodě

Bolševník velkolepý - detail - Foto: Fritz  Geller-Grimm, Wikimedia Commons

Bolševník velkolepý - detailFoto: Fritz Geller-Grimm, Wikimedia Commons

Milovníci přírody mají někdy snahu své okolí za každou cenu vylepšovat. Třeba tím, že vysadí exotickou rostlinu, kterou si přivezli z dovolené. Ne do květináče, ale do volné přírody. Možná na tom nevidíte nic špatného, redaktorka Dagmar Jáňová však v rozhovoru s doktorem Zdeňkem Kaplanem z Botanického ústavu AV zjistila, jaké vážné následky může takové jednání přinést.

 

O tom, co způsobují nepůvodní rostlinné druhy naší přírodě, hovoří doktor Zdeněk Kaplan z Botanického ústavu AV (ČR 1 - Radiožurnál, Dagmar Jáňová).

Vložit na svůj web

Dokud si lidé vysazovali rostliny do svých zahrádek, pro přírodu to neznamenalo velký problém. Bohužel, zvláště v poslední době se objevují případy, kdy lidé mají tendenci zkrášlovat i širší okolí, vylepšovat přírodu, a tak začínají vysazovat cizokrajné rostliny na přirozené biotopy, kde často rostou i vzácné a ohrožené rostliny a ty jsou právě novými výsadbami ohrožovány. 

Bolševník velkolepý - Foto: Fritz  Geller-Grimm, Wikimedia Commons

Bolševník velkolepýFoto: Fritz Geller-Grimm, Wikimedia Commons

Můžete nám uvést nějaké příklady z poslední doby?
Setkáváme se se zvláštními případy. Nedávno jsem na jedné osluněné stráni východně od Hradce Králové narazil na kaktusy, to bylo opravdu velmi neobvyklé! 

Připomněla bych známý příklad bolševníku obrovského, který znamená velký problém zejména pro západní Čechy. Nevím, zda se jeho invazi podařilo zastavit?
Ano, bolševník je známý případ, poslední dobou byly medializovány také křídlatka a netýkavka žlaznatá. To jsou všechno rostliny, které k nám byly v minulosti zavlečeny ze vzdálených území, dost často z Asie, v té době byly pěstovány v nějaké zámecké zahradě. Některé z nich ale odtud bohužel unikly, rozšířily se v přírodě a způsobují velké problémy, které dnes můžeme i finančně vyčíslit, ty škody jdou do milionů korun. Tyto zplanělé rostliny, které nám škodí, je potřeba eliminovat. Bolševník ještě není v české přírodě úplně zlikvidovaný, otázka je, zda se to vůbec podaří, protože je to velmi nákladné. Vím, že mnoho organizací i obecních samospráv pracuje na tom, aby ze svého katastru tyto nepůvodní rostliny vytlačili, protože škodí člověku, ohrožují lidské zdraví. Představují velký problém nejen pro člověka, tyto výsadky škodí i přírodě samotné. Často dochází při vysazení jedné rostliny na lokalitu k hybridizaci, kdy se vysazená rostlina zkříží s původními rostlinami. Při hybridizaci dojde k tomu, že dva druhy, které byly odlišné, které měly určitou svou genovou výbavu, zaniknou v tzv. hybridizačním roji. Což je vlastně taková směs různých produktů křížení. Většinou dojde k tomu, že nový genotyp začne utlačovat rostliny, které rostly jak na dané lokalitě, tak i na jiných lokalitách, když se rostlina s novým genotypem začne šířit. 

Leknín bílý - Foto: Raimond Spekking, Wikimedia Commons

Leknín bílýFoto: Raimond Spekking, Wikimedia Commons

Jaké další příklady zavlečených nebo uměle vysazených druhů můžete uvést?
Mohu uvést jeden příklad, který se týká vysazování leknínů do přírody. Lekníny se vysazují už po několik staletí a v přírodě jsou to dnes poměrně vzácné rostliny, takže často lokality s výskytem leknínů budí pozornost ochrany přírody. Bohužel, vzhledem k tomu, jak v minulosti byly lekníny do naší přírody vysazovány, často se nejedná o naše původní rostliny, které bychom měli chránit, ale o nejrůznější výsadby nejasného původu, jsou to i hybridy. A my bychom pak chránili něco, co patří jen do botanické zahrady.
 

Pořad: Týden ve vědě a technice  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas