20. listopadu  2008  rubrika: Rostliny a houby

Houby v listopadových lesích

Šťavnatka pomrazka - Foto:  www.wikipedia.org

Šťavnatka pomrazkaFoto:  www.wikipedia.org

Jaké druhy hub můžeme ještě v těchto dnech najít? Na to se zeptala mykologa Jihočeského muzea Miroslava Berana Jitka Cibulová - Vokatá.

Třeba na Vysočině nebo v jižních Čechách nebo na Brněnsku jsem v posledních čtrnácti dnech viděl v jehličnatých, smrko-borových lesích hodně houbařů, sbírali tam hřib hnědý. Hřib hnědý počátkem listopadu, nebo ještě v jeho polovině lze v některých letech v lese najít, ale póry, lépe řečeno výtrusnice, má už takové zašedlé. To znamená je přemrzlý a neměl by se sbírat. Většina plodnic, které se v lese najdou, pokud nejsou přestárlé (najdeme tam i mladé plodnice), mají póry žluté a modrající, to znamená, že suchohřib, správně tedy hřib hnědý, je v pořádku a může se sbírat. Čím to je, že je ještě najdeme? Počasí to dovolilo, mrazíky byly jen jednorázové a nenásledovalo několik mrazivých rán za sebou. Pokud trvá mráz jen jeden den, houby to většinou přežijí, zvláště rostou-li uvnitř v lese. 

Suchohřiby

Suchohřiby

Zatím jsme mluvili o hřibu hnědém, ale určitě v lese najdeme i jiné houby, které první mrazíky také přežijí.
Úplně typicky, to není mimořádná záležitost jen tohoto roku nebo jiných chladnějších let, najdeme v listopadu v lese dva druhy šťavnatek - šťavnatka pomrazká, nebo-li mrazová, která má mykorrhizu, tj. vyskytuje se pod borovicemi, a potom šťavnatka modřínová, ta zase roste v zásadě pod modříny. To jsou druhy, které mají klobouk pokrytý slizem, což je svého druhu nemrznoucí směs, takže tyto houby rostou skutečně až do pozdního podzimu. Ale houby najdeme i mimo les. V jižních Čechách jsem asi před deseti dny viděl na sečených kulturních loukách tzv. čarodějné kruhy čirůvky dvoubarvé. To je houba velice masitá, někteří lidé jí s oblibou sbírají, je příbuzná jiným čirůvkám a že je čerstvá poznáme podle toho, že třeň má krásně světle fialovou barvu. Když potom zůstává déle na stanovišti, nebo když přemrzne či přeprší, tak třeň barvu ztratí a je takový béžový. Já jsem právě viděl čarodějné kruhy čirůvek dvoubarvých, které byly ještě s třeněm krásně fialovým. 

Potřebují houby, které jsou tzv. přešlé mrazem, nějakou specifickou úpravu?
Specifičnost se spíše týká sběru. Houby, které přešly mrazem a pak rozmrzly, by se v podstatě sbírat neměly. Sbírat by se mohly jen zmrzlé houby - ale poprvé zmrzlé, nikoliv opětovně zmrzlé a rozmrzlé. 

Podle čeho to poznáme?
Tak u čirůvky jsme zmínili změnu barvy třeně. U jiných druhů na to musíme mít oko - houba, která už je podruhé zmrzlá prostě vypadá jinak. Je taková omšelá, nemá tak živé barvy, okraje klobouku má povadlé. S houbami se má v podstatě zacházet jako s masem, tj. když rozmrzne maso a necháme ho dlouho ležet, tak se začnou rozkládat bílkoviny. V houbách jsou také bílkoviny, i ty se začnou rozkládat, takže pro sběr platí: poprvé zmrzlá houba ano, houba, která je zmrzlá a rozmrzlá, tak těsně po rozmrznutí ano, ale později již ne. 

Kdy podle vás ta letošní houbařská prodloužená sezóna skončí?
To samozřejmě nevím, když se zeptáte meteorologů na počasí, tak vám ho s velkou pravděpodobností řeknou tak na tři dny dopředu a potom už se pravděpodobnost snižuje. Růst hub závisí na dlouhodobých i krátkodobých podmínkách. Budu-li vědět předpověď s 60% pravděpodobností, tak já to ještě musím"násobit" pravděpodobností, že houby poslechnou počasí. Pak mi může ta pravděpodobnost vyjít řádově 1% procento - což je směšné, to nemá význam. Takže odpověď na vaši otázku opravdu zní: Já nevím. 

Převzato z pořadu Kalendárium přírody ČRo 2 - Praha

 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace