Houby jako protivníci globálního oteplování
Severské jehličnaté lesy v KanaděFoto: flickr.com
Skupina vědců z americké Národní vědecké nadace objevila nového soupeře globálního oteplování. Je jím sama příroda, konkrétně houby.
Skupina vědců z americké vědecké nadace objevila nového soupeře globálního oteplování. Je jím samotná příroda, konkrétně houby. Podrobnější informace přinesl v časopisu 21. století Pavel Přeučil. Četla Zita Senková.
Jak se zdá globální oteplování má docela silného protivníka. Je jím samotná příroda. Skupina vědců z Americké vědecké nadace přišla s překvapivým objevem - zachránit nás prý mohou houby. Teplejší a sušší klima, které na Zemi nyní panuje, má totiž paradoxní účinky. Může zpomalit tvorbu oxidu uhličitého produkovaného houbami.
Obrovské množství hub a plísní rostoucích v severních oblastech naší planety, pokrytých jehličnatými porosty (na Aljašce, v Kanadě, ve Skandinávii či na Sibiři), vydechuje do ovzduší miliony tun oxidu uhličitého. Pokud je však sušší a teplejší podnebí, půda se vysušuje a houby, které se živí vlhkým tlejícím rostlinným materiálem, přicházejí o potravu. Jejich podhoubí zasychá. Nová studie je dokladem toho, jak málo toho dodnes víme o procesech probíhajících v přírodě a jak na změnu klimatu reagují jednotlivé ekosystémy.
To že globální oteplování právě probíhá, je zřejmé. Ponechme stranou diskuse o tom, kdo za to může - zda člověk, jak tvrdí skalní ekologové, či jde o přirozený cyklus ve vývoji naší planety. Každopádně se podle odhadů mají do roku 2100 teploty v severních oblastech zvýšit o 5-7oC. Podle nové studie ale oteplování samo zabrání dalšímu oteplování. Půdy na severu obsahují vysoké koncentrace uhlíku z odumřelých travin, stromů a keřů. Houby a bakterie v půdě využívají tento uhlík jako zdroj potravy a proměňují je na oxid uhličitý.Vědci šli na věc pěkně od podlahy a připravili zajímavý experiment. Ve smrkovém lese na Aljašce postavili speciální skleníky, jeden vyhřívaný a pro kontrolu druhý nevytápěný. Obě pokusná políčka dostala stejné množství vody. Uprostřed května, na počátku vegetační doby, byly teploty vzduchu stejné v obou prostředích. Pak byl ale jeden skleník uzavřen a teplota vzduchu se v něm zvýšila o pět stupňů (teplota půdy o jeden stupeň). Vědci prováděli v obou sklenících pravidelná měření koncentrace oxidu uhličitého. V srpnu s údivem zjistili, že půda v ohřátém skleníku produkovala dvakrát méně oxidu uhličitého než v kontrolním chladném prostředí. Při rozboru půdy v obou prostředích pak zjistili, že v teplém skleníku bylo přítomno o polovinu méně hub, plísní a bakterií. V suchém prostředí zkrátka tyto organismy buď zastavily svůj růst nebo odumřely. A došlo k omezení produkce oxidu uhličitého. Snad je to naděje pro naší planetu.
Převzato z pořadu 21. století ČRo 2 - Praha.
