11. listopadu  2010  rubrika: Životní prostředí

Jak zachránit stromy u silnic

Ochranné natírání stromů v alejích - Foto: ARNIKA Zachraňme stromy, Ondřej Pelikán

Ochranné natírání stromů v alejíchFoto: ARNIKA Zachraňme stromy, Ondřej Pelikán

Spory silničářů s ochránci přírody o stromořadí podél silnic trvají u nás už delší dobu. Na jedné straně zaznívá argument, že stromy stojí za významným počtem nehod na silnici, ekologické organizace naopak tvrdí, že v řadě případů si mohou řidiči za nehody sami a naopak že stromořadí patří mezi významné krajinotvorné prvky, které je třeba chránit.

 

Silničáři s ochránci přírody svádí boj o stromořadí kolem silnic a o jejich zachování. Více vedoucí kampaně Zachraňme stromy Martin Skalský.

Vložit na svůj web

Loni poslanci schválili novelu rušící výjimku, která umožňovala silničářům kácet stromy podél silnic bez povolení a plošně. Nyní představilo sdružení Arnika publikaci, která se zabývá koncepcí zachování a péče o silniční stromořadí. Představí nám ji Martin Skalský, vedoucí kampaně Zachraňme stromy. 

Alej u Žižkova pole s bezpečnostním nátěrem - Foto: ARNIKA Zachraňme stromy, Ondřej Pelikán

Alej u Žižkova pole s bezpečnostním nátěremFoto: ARNIKA Zachraňme stromy, Ondřej Pelikán

Na začátku jste přišli s podezřením, že než vstoupila v platnost zmíněná novela, správy silnic využily času a oznámily záměr kácet plošně podél silnic. Máte aktuální zprávy, zda se i letos v zimě bude kácet? 

My informace sbíráme a snažíme se zjistit, jaká je situace. Ještě nemáme reakce všech silničních správ, ale vypovídající je hlavně statistika z minulých let. Zkoumali jsme, kolik stromů se kácelo v posledních šesti letech a kolik se jich vysazovalo, a bohužel trend je zatím stále negativní. Zjistili jsme, že za šest let se vykácelo zhruba 80 000 stromů podél silnic, ale vysázela se sotva polovina. Čili je tady skutečně vidět, že aleje z české krajiny postupně mizí. A proto přicházíme s touto koncepcí a snažíme se nějakým způsobem situaci řešit. V posledních letech jsme velmi pozorně naslouchali požadavkům silniční správy a naše koncepce přichází s kompromisem, praktickým návrhem, jak řešit problémy bezpečnosti či rekonstrukce silnic a zároveň aleje zachovat. 

Jako jeden z bezpečnostních prvků jste navrhovali nátěry stromů u silnic - to, myslím, začala dělat systematicky silniční správa na Vysočině. Jaká je situace v ostatních krajích? 

Je to velmi rozdílné. My jsme spolupracovali hlavně s krajem Vysočina, ale také ze Zlínským krajem nebo s Olomouckým krajem. Tam se situace postupně zlepšuje, protože se nám podařilo vysvětlit tamním silničním správám, jaké postupy mohou uplatňovat a jak by mohly koncepčně přistupovat k těm alejím. A zrovna Vysočina je takový nejlepší příklad, protože tamní silniční správa se rozhodla, že těmi bílými bezpečnostními pruhy opatří všechny stromy v alejích. Dokonce už vyčlenili prostředky a získali nějaké další peníze z Evropských fondů i na ošetřování stromů a na nové výsadby. Takže tam se to projevuje velmi pozitivně - a když se podíváme na uplynulých šest let, Vysočina je jedním z mála krajů, kde se víc stromů sází než kácí. 

Památné stromořadí Horní Štěpánov - Pohora - Foto: ARNIKA Zachraňme stromy, AOPK Olomouc

Památné stromořadí Horní Štěpánov - PohoraFoto: ARNIKA Zachraňme stromy, AOPK Olomouc

Já vím, že to nejde říct úplně obecně, ale je nějaké vodítko, jak staré aleje jsou ještě bezpečné a kdy je už potřeba je obnovit? 

Ono to jednoznačně nelze říct, protože některé aleje, které jsou staré i 300 let, mohou být stále ještě v dobrém stavu a bezpečné. Není to tedy jen otázka věku, ale i druhu stromu a také toho, zda je tomu stromu věnována průběžná péče. Často se k tomu přistupuje takovým paušálním způsobem: to jest, že stromy se dlouhodobě zanedbávají a potom někdo přijde a pokácí je. Myslíme si, že je to ta nejzákladnější chyba. Důležité je stromy zinventarizovat, u každého zjistit, v jakém je stavu a individuálně přistupovat k péči o něj. Ta péče musí být každoroční, nestačí přijít jednou za deset let a vykácet staré stromy. A to je vlastně základem naší koncepce. Je tedy potřeba zajistit inventarizaci a následnou péči. Je to nakonec levnější než ty paušální zásahy. 

Jaká skladba stromů je z vašeho pohledu nejvhodnější pro silniční stromořadí? Většinou si představíme alej dubů, nebo naopak vysokých topolů – které druhy byste preferovali? 

Alej je skutečně významný krajinotvorný prvek, pro různé regiony České republiky jsou typické různé druhy stromů. Myslíme si, že je také důležité zachovat tuto pestrost. V Čechách je unikátní, že máme poměrně hodně ovocných alejí, ty se jinde v Evropě moc nezachovaly. V různých regionech byly vysazovány různé druhy - stejně tak by se měly aleje obnovovat, tj. aby nebyly tvořeny jen jednodruhovou skladbou stromů.
 

Pořad: Domácí událost  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno de července 2011  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace