8. července  2014  rubrika: Životní prostředí

Stát vyhazuje miliardy ročně – zemědělské dotace škodí, místo aby pomáhaly

Úbytek vody v krajině přispívá k soustavnému poklesu početnosti celé řady rostlin a živočichů. Patří mezi ně také čejka chocholatá - Foto: Tomáš Bělka,  ČSO

Úbytek vody v krajině přispívá k soustavnému poklesu početnosti celé řady rostlin a živočichů. Patří mezi ně také čejka chocholatáFoto: Tomáš Bělka, ČSO

Ministerstvo zemědělství zítra předloží vládě návrh, který v případě schválení ochudí naši krajinu o další tisíce skřivanů, koroptví, motýlů, zajíců i srnčat.

Zemědělské dotace, kde škodí i programy, které by měly přírodě pomáhat, přitom jen v Česku spolykají zhruba 30 miliard korun ročně. Každý český občan tak přispívá každý rok na zvrácené dotace třemi tisíci korun. 

„Neutěšený stav naší zemědělské krajiny vnímá stále více občanů České republiky. Dokládá to 25 tisíc lidí, kteří před dvěma lety podepsali petici volající po její obnově Ministerstvo zemědělství přitom nyní předkládá program, který způsobí další ochuzení krajiny,“ říká Václav Zámečník, zemědělský expert České společnosti ornitologické a tajemník petice Za obnovu zemědělské krajiny. Jedná se o Program rozvoje venkova, jehož součástí jsou i tzv. agro-environmentální opatření. Jejich cílem má přitom být podpora hospodaření šetrného k přírodě. 

K erozi půdy dochází zejména na rozsáhlých půdních blocích bez přirozených bariér. Ročně tak ztrácíme ornici v hodnotě několika miliard - Foto: Pavel Pokorný,  ČSO

K erozi půdy dochází zejména na rozsáhlých půdních blocích bez přirozených bariér. Ročně tak ztrácíme ornici v hodnotě několika miliardFoto: Pavel Pokorný, ČSO

Stávající agro-environmentální opatření způsobila vymizení přirozené krajinné mozaiky, a to zejména v důsledku celoplošné seče luk. Každoročně se během krátké doby louky proměňují v anglický trávník, kde běžní i vzácní živočichové nenacházejí úkryt ani potravu a navíc jich mnoho přímo zahubí těžká mechanizace. Miliardy veřejných prostředků určené na šetrné hospodaření tak paradoxně způsobují ještě rychlejší úbytek druhů a degradaci krajiny. 

Nástroj, který měl tento negativní trend změnit, je z pohledu zemědělské praxe jednoduchý. Stačí, aby zemědělec na každé louce ponechal malou část (cca do 10% výměry) neposečenou, a tím zajistil přežití a reprodukci široké škály druhů. Přestože jde o klíčovou podmínku, aby finanční prostředky z agro-environmentálních opatření přestaly škodit, chce Ministerstvo zemědělství tuto praxi zavést pouze pro veliké louky nad 20 ha. A navíc by tato podmínka neplatila, pokud by na louce stál jen jeden jediný strom. 

Rozsáhlé monokultury kukuřice nejsou rozhodně pro turisty atraktivní. Navíc pěstování této plodiny na svažitých pozemcích zvyšuje riziko eroze - Foto: Vojtěch Kodet,  ČSO

Rozsáhlé monokultury kukuřice nejsou rozhodně pro turisty atraktivní. Navíc pěstování této plodiny na svažitých pozemcích zvyšuje riziko erozeFoto: Vojtěch Kodet, ČSO

„Pro zlepšení současného alarmujícího stavu je nezbytné zavést podmínku ponechání neposečených ploch na všech loukách zařazených do agro-environmentálních opatření. V opačném případě mrháme veřejnými prostředky na další ničení přírody,“ konstatuje Pavel Marhoul, zoolog z nevládní organizace Beleco. „Jediným řešením, které umožní účinnou ochranu a zachování lučních druhů brouků a motýlů, je ponechávání neposečených pruhů na všech loukách podporovaných z agroenvironmentálních opatření.“ 

„Máme bohužel jasné důkazy, že Česká republika je na tom už dnes z pohledu běžných ptáků i savců zemědělské krajiny hůř, než například sousední Rakousko nebo Polsko. Nyní je na vládě, aby současný návrh s nadále škodícími dotacemi vrátila Ministerstvu zemědělství k přepracování,“ uzavírá Václav Zámečník. 

Autor:  Česká společnost ornitologická
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace