12. ledna  2012  rubrika: Zvířata

Zimní přikrmování ptáků – 1. část

Krmítko se stehlíky - Foto:  Monster1000, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Krmítko se stehlíkyFoto:  Monster1000, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Ptáky v zimě krmíme, abychom jim pomohli přežít období nedostatku potravy, ale také proto, abychom si je přitáhli blíž a mohli je třeba pozorovat. O zimním přikrmování ptáků jsme hovořili se Zdeňkem Vermouzkem, ředitelem České společnosti ornitologické.

Zimní přikrmování ptáků může mít dva důvody. Tím prvním je snaha ptákům pomoci, tím druhým snaha přilákat si je blíž, abychom je mohli pozorovat. Neměli bychom přeceňovat pomoc ptákům, vždyť ptáci zde byli daleko dřív, než je lidé začali přikrmovat, a jsou uzpůsobeni k tomu, aby jako druhy přežili zimní období. Tam do značné míry probíhá přírodní výběr, těžké zimní období přežije jenom část jedinců, jen ti, kteří jsou na tom fyzicky nejlépe. Přikrmování tedy skutečně může pomoci některým ptákům, konkrétním jedincům, kteří by s přežitím zimy měli problém. Často je ale mnohem důležitější ten druhý aspekt, že totiž díky přikrmování se dostanou ptáci blíže k lidem a můžeme je dobře pozorovat. 

Samonásypné krmítko pro ptáky - Foto: ČSOP JARO Jaroměř

Samonásypné krmítko pro ptákyFoto: ČSOP JARO Jaroměř

Nestanou se ptáci závislými na lidech, když je budeme přikrmovat? Budou si umět sami najít potravu?
Není tomu tak, ptáci využívají velké množství zdrojů potravy a vždycky, i k přikrmování, si tu a tam něčeho zobnou, co najdou jinde. Závislými se nestanou – pokud ovšem nedojde přímo k nějaké změně chování, které s potravou souvisí. Třeba ptáci, kteří by normálně byli tažnými, přestanou na zimu odlétat, protože tu budou mít díky přikrmování dostatek potravy. Když by se pak přestalo v budoucnu krmit, mohl by s tím problém být. 

Jak by mělo vypadat správné krmítko?
Na tvaru krmítka příliš nezáleží, důležité je, aby se tam ptáci dobře dostali, aby tam potrava nezahnívala, aby byl zajištěn odvod vody a vlhkosti, když tam nafouká vítr sníh, který potom roztaje apod. Současně, aby bylo před sněhem co nejvíce chráněno, aby se tam netvořila závěj, přes kterou by se ptáci ani k potravě nedostali. Je lhostejné, jestli bude krmítko stlučené z nehoblovaných prken, nebo natřené, vyšperkované, to je ptákům opravdu jedno. 

Samonásypné krmítko pro ptáky - Foto: ČSOP JARO Jaroměř

Samonásypné krmítko pro ptákyFoto: ČSOP JARO Jaroměř

Kde správné krmítko vzít, nebo jak ho vyrobit?
Správné krmítko je skoro až nadnesený termín, spíše si řekněme, co je nesprávné. A to jsem již zmínil – krmítka, kde zůstává voda, která nejsou chráněná proti sněhu. Ale i z toho existují výjimky. Pokud máme krmítko na okně, kde je chráněno balkonem, nemusí mít ani stříšku. Stejně tak, když odstraňujeme zbytky krmiva každý den, protože to není problém, není důvod, aby bylo krmítko jakkoliv složité. Stačí skutečně miska, prkýnko s ohrádkou, aby krmení nepadalo ven, apod. Něco jiného je, když máme chalupu nebo zahradu dál od domova a vyskytujeme se tam méně často. Tam se potom uplatní samonásypné krmítko, konstrukce se zásobníkem, do které potravu nasypeme a ona potom delší dobu vypadává na nějakou plochu, kde se ptáci krmí. Anebo ji nějakými otvory vybírají z válců, těch možných konstrukcí, které fungují, je veliké množství. Návody lze najít na internetu, například na webu ČSO (www.cso.cz). 

Příklad špatně umístěného krmítka, do kterého se snadno dostane kočka - Foto: Rolf Roletschek, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Příklad špatně umístěného krmítka, do kterého se snadno dostane kočkaFoto: Rolf Roletschek, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Na co bychom ale měli dát velký pozor, je vlastní umístění krmítka. Abychom nevytvořili past, která usnadní lov ptáků kočkám a jiným zvířatům. Krmítko, pokud je ve volné krajině, nemělo být blíž než 2 metry od hustého porostu, místa, kde se může predátor schovat a posléze odtud zaútočit. Ideální je krmítko pověsit na nízkou větev většího stromu, tak, aby i od kmene viselo krmítko na 2 metry a kolem něj byl volný prostor a případné nebezpečí bylo dobře vidět. A pověsit ho výš nad zem, aby do něj nebylo možné ze země doskočit. 

Pokud umísťujeme krmítko k oknu, je potřeba se vyvarovat toho, aby bylo v takové vzdálenosti, že vylétávající pták by mohl do skla narazit. Bezpečné je umístění těsně u okna, přímo na parapetu, protože tam už pták překážku vidí. Pokud bychom měli krmítko na balkónové hraně, jak to často bývá, a nějaký metr a půl, dva metry za ním by byla velká prosklená plocha, může se stát, že když kolem krmítka proletí krahujec (což krahujci s oblibou dělávají, protože tam očekávají větší množství ptáků), ptáci v panice vyrazí všemi směry velkou rychlostí a mohou tak narazit přímo do okna za krmítkem. Takže buď krmítko takto neumísťovat, nebo dát před sklo z vnější strany jemný závěs, přes který bude vidět, ale který uvidí i ptáci a do okna nenarazí. 

Co do krmítka nasypat a jaké druhy můžeme na krmítku pozorovat, prozradíme v druhé části rozhovoru zítra 13. ledna 2012. 

Návod na sestavení krmítka najdete na stránkách České společnosti ornitologické. 

Přikrmovaní ptáci se sice na lidech závislými nestávají, přesto k určitým změnám v migračním chování ptáků dojít může. To pokud k přikrmování dochází dlouhodobě a soustavně. Například v Severní Americe krahujec americký už tolik netáhne na jih, ale vystačí si s tím, co mu poskytují krmítka. Ovšem krahujce nezajímají v krmítku semínka, ale ptáčci, co se v nich sytí... Podobných příkladů bychom našli více.


Autor:  Daniel  Mrázek
 

Nové články v rubrice

  • 21. prosince  2015 v 09:31       rubrika: Zvířata

    Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

    Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích teplot.

     
  • 11. prosince  2015 v 15:28       rubrika: Zvířata

    Rybí emoce

    Nejnovější výzkum španělských a britských biologů dokazuje, že i ryby může něco „dohřát“. Na stres reagují vzestupem tělní teploty.

     
  • 4. prosince  2015 v 15:08       rubrika: Zvířata

    Jezdí velryby na hory?

    Ačkoli kytovci neholdují ani lyžím ani horolezení, slabost pro hory – aspoň ty podmořské - je v jejich chování jasně patrná.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas