20. února  2008  rubrika: Zvířata

Krokodýlí krevní výhybka

Krokodýl (ilustrační foto) - Foto:  Corel Corporation

Krokodýl (ilustrační foto)Foto:  Corel Corporation

Krokodýli, aligátoři a kajmani si pomáhají při trávení velkých porcí potravy uzavřením tepny, která přivádí krev do plic.

Do srdce krokodýla přichází odkysličená krev, která následně putuje do plic, kde se obohatí o kyslík a zároveň se zbaví oxidu uhličitého. Okysličenou krev pak srdce pumpuje do těla. V základních rysech se práce krokodýlího srdce neliší od srdce člověka. 

Někdy ale krokodýl přívod krve do plic zastaví a jeho srdce pumpuje do těla odkysličenou krev bohatou na oxid uhličitý. K čemu je to dobré? O to vedou zoologové spory už dvě staletí. Tým amerických vědců vedený Colleen Farmerovou z Univerzity v Utahu záhadu krokodýlího srdce rozřešil. 

Krokodýl (ilustrační foto) - Foto:  Corel Corporation

Krokodýl (ilustrační foto)Foto:  Corel Corporation

Při pokusech na mladých aligátorech zjistili, že většina krve odkloněné z plic končí v cévách zásobujících žaludek. Aligátor si tak pomáhá při trávení. Dovede najednou spolknout porce, které přesahují čtvrtinu hmotnosti jeho těla. Kořist polyká i s kostmi. Těžké sousto mu nesmí dlouho ležet v břiše, protože by se začalo kazit a aligátorovi by hrozila otrava. Pro rychlé trávení vylučuje do žaludku obrovské množství kyselin. Je v tomto ohledu desetkrát výkonnější než ostatní obratlovci. 

Tak vydatný odliv kyselin z krve by mohl krokodýla zabít, protože krev by získala silně zásaditou reakci. Naštěstí mu může srdce "přihrát" krev s vysokým obsahem oxidu uhličitého, který krev okyselí a vrátí její reakci k normálu. 

Zprávu o podivuhodné vlastnosti aligátorů přinesl vědecký časopis Physiological and Biochemical Zoology. 

Převzato z Českého rozhlasu Leonardo 

Pořad: Natura  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: čtvrtek 9.00; reprízy: čt 18.00, pá 15.00, ne 16.00, po 13.00, út 1.00, st 5.00  
 

Nové články v rubrice

Doporučujeme

Pořad Planetárium

Co uslyšíte v Planetáriu od soboty 19. května do pátku 25. května?

Už deset let zkoumají vědci takzvaný disk z Nebry. Jeden z nejvýznamnějších, ale také nejtajemnějších nálezů z doby bronzové představí archeolog Ondřej Chvojka. Navštívíme také filipínský ostrov Dinagat. Zooložka Milada Řeháková tam potkala dinagatskou krysu, kterou skoro čtyřicet let nikdo neviděl.
Webové stránky pořadu Planetárium