Obojživelníci v ohrožení

Ropucha krátkonoháFoto: Piet Spaans, Wikipedia

Necitlivými zásahy člověka do krajiny ubývá míst, kde se lze setkat s obojživelníky. Mnohé druhy jsou již kriticky ohrožené. Jaroměřská organizace ČSOP se proto snaží jejich výskyt obnovit. Jak? Na to se ptal redaktor Miroslav Ponomarev ochránce přírody Davida Čípa.

Naše Organizace ČSOP Jaro Jaroměř se už asi patnáct let věnuje sledování obojživelníků a bohužel výsledky z terénu nejsou nijak pozitivní. Spousta lokalit zanikla, mnohde vyhynuly celé populace, opravdu nám to nedělá příliš velkou radost. Obojživelníci mizí z naší přírody obrovskou rychlostí. Jako jeden z příkladů může sloužit lokalita nedaleko Pardubic, u Opatovic, tam přežívala do dnešních dnů jedna z posledních populací ropuchy krátkonohé. To je velice zajímavá žába, která jako jediná z našich neskáče, ale pohybuje se rychlým lezením - právě proto, že má krátké nohy. 

Vyhledává mělké nezarostlé vodní plochy a dříve byla na Královéhradecku i na Pardubicku rozšířena na mnoha místech, opravdu to byly desítky lokalit. Ještě nedávno bylo jednou z těchto lokalit popílkoviště opatovické elektrárny, které poskytovalo spoustu mělkých nezarostlých vodních tůní, ropuch tam bylo hodně a dařilo se jim tam. Bohužel před lety došlo k záměru zrekultivovat toto území a nějak jej účelně využít. Státní ochrana přírody to nevyřešila příliš kompetentně, celá lokalita byla zničena výstavbou golfového hřiště. Navozila se tam zemina a ropuchy krátkonohé odtud vymizely. Možná tam přežívají v minimálních počtech, to nevíme - chceme se letos na to místo zaměřit a zjistit, zda tam ještě nějaké přežily. 

Kuňka obecná, jeden z našich nejohroženějších obojživelníkůFoto: Christian Fischer, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Jaké jsou příčiny mizení obojživelníků?
Intenzivní chov ryb likviduje vývojová stádia obojživelníků a konkuruje jim v potravě. Pak je to používání chemikálií, obojživelníci jsou velmi citliví na znečištění. Zejména je pro ně nebezpečné používání chemikálií v zemědělství. Také je ohrožuje přímý zánik biotopů, tedy mělkých tůní, kde nežijí ryby a kam se nedostanou splachy z polí. Často jsou lokality zavezeny stavebním odpadem, jsou rekultivovány. Všechna tato místa jsme objížděli a zjistili, že výsledky jsou tristní. 

Golfová hřiště mohou ale paradoxně obojživelníkům prospět.
Zavítali jsme na golfové hřiště, které bylo vybudováno velice citlivým způsobem. Bylo tam mnoho tůní a jezírek a ta byla doslova nacpaná obojživelníky. Jejich počty byly zdaleka největší v celém širokém okolí. Je to ukázka toho, jak ohleduplná činnost člověka může být pro přírodu pozitivní.