Za tajemstvím upírů

Upír obecný (Desmodus rotundus)Foto:  WikedKentaur, Wikipedia

Expedice našich přírodovědců do vyprahlých pustin centrálního Mexika narazila také na upíry. Ing. Michael Strnad, který byl pověřen filmovou dokumentací expedice, vyprávěl o strastech filmování a jednou jen tak mimochodem poznamenal.

"Natočil jsem docela pěkné záběry upíra, které mi tématicky nezapadaly do filmu. Teprve, když jsem je pouštěl kolegům, dozvěděl jsem se, že je škoda, že jsem tam toho upíra nedal, on by se tam hodil!" 

Upíři, chcete-li vampýři, tedy v Mexiku jsou. Nejedná se však o žádná děsivá stvoření, ale o několik druhů netopýrů - patří tedy do řádu letounů. Další členové expedice, RNDr. Karel Pecl a Ing. Petr Lumpe, nám o jejich životě řekli více podrobností. 

Upír bělokřídlý (Diaemus youngi)Foto:  Gcarter2, Wikipedia

V Jižní a Střední Americe žijí tedy druhy netopýrů, kteří sají krev.
Sají, to není přesný výraz, oni mají takové ostré přední zuby, kterými proříznou kůži zvířat, zejména koní, krav - dobytka, který si lehá na zem- a tu krev lížou. Mají na bradě takový žlábek, který jim pomáhá krev chytat. Tu krev olizují dlouho, oběť v hlubokém spánku to ani necítí. Mě kousnul upír ve Venezuele, když jsme ho vyndávali ze sítě a musím říct, že jsem necítil nic a krvácelo to hodně, ten zub je ostrý jak skalpel. Na pastvině nebo v lese přijde upír k oběti, většinou přistane někde dál a dojde to pěšky, nalíže se krve a trávou zase odleze. Když mají upíři možnost, napijí se tak, že už ani odletět nemohou, zalezou někam pod pařez nebo pod kámen, tam tráví a pak teprve v klidu odletí. 

Zavírali jste před nimi stany?
No ono těch upírů tam zase tolik naštěstí nebylo. 

Jak jsou velcí?
Asi jako náš netopýr velký, tzn. rozpětí křídel mohou mít zhruba 20 cm. 

Co je to ovšem proti listonosovi nosatému, který se nejvíce vyskytuje v Amazonii a má rozpětí křídel až kolem 90 cm! Toho bych se bála. Ale i ten menší fešák, upír obecný, byl pro expedici radostným překvapením, když se za šera chytil do ornitologické sítě.
To jsou opravdu docela agresivní netopýři, protože když jsme ho pustili, on neodletěl, jako jiní netopýři, on spadl na zem a běžel za tím, kdo ho odchytil, měřil a vážil, a notně prskal a vyhrožoval. U upírů můžeme pozorovat zajímavé sociální chování. Oni během dne spí v koloniích a pokud se některému upírkovi nedaří najít potravu, třeba dva, tři dny za sebou, tak aby nezahynul hlady, ti šťastnější, kterým se podařilo vysát nějaké to dobytče, mu předají část potravy. Dokážou si tedy navzájem pomáhat. 

K tématu byl publikován příspěvek:
Za pichlavou krásou mexické přírody