3. března  2010 v 00:00  rubrika: Zvířata

Pomoc zvířatům v nouzi

Zvíře v nouzi - ilustrační foto - Foto:   ČSOP

Zvíře v nouzi - ilustrační fotoFoto:  ČSOP

Záchranou volně žijících zvířat se v České republice zabývají stanice pro handicapované živočichy. Koordinuje je Český svaz ochránců přírody. Petr Stýblo nám přiblížil, která zvířata jsou nejčastěji přijímaná do takových záchranných stanic. Prozradil například  také, kolik se jich vrací zpět do přírody či jak můžeme přispět do sbírky Zvíře v nouzi.


Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody nám přiblížil, jaká zvířata jsou nejčastěji přijímána do záchranných stanic volně žijících zvířat. Prozradil např. také, kolik se jich vrací zpět do přírody či jak můžeme přispět do sbírky "Zvíře v nouzi".

DOWNLOAD (STÁHNOUT)

Jaká zvířata jsou nejčastěji přijímána do záchranných stanic?
Zrovna jsme uzavřeli statistiky za loňský rok a zjistili jsme, že jsme přijali více než 10 300 živočichů 195 druhů! Mezi nejčastější druhy, které se do stanic dostávají, patří druhy žijící v blízkosti člověka. Jsou to zejména ježci, ježčí mláďata jsou klasickým podzimním případem, potom netopýři, kteří velmi často žijí v lidské blízkosti. Z ptáků nejčastěji přijímáme poštolky obecné, většinou právě mláďata, která hnízdí na různých vysokých městských domech. Často je lidé považují za opuštěná a snaží se je zachránit, někdy za každou cenu. Častými případy jsou také rorýsi nebo káňata, která zase mají tu smůlu, že běžně loví poblíž silnic a ne vždy jsou pozorná,  a tak je někdy srazí auto. Jak přibývá aut, přibývá i poraněných káňat.   

Takže zvířata poraněná dopravou, možná také ptáci poranění elektrickým proudem...
Ano, to už je také docela běžná příčina poranění dravých ptáků – sednou si na nezabezpečené sloupy vysokého napětí a zraní je elektrický výboj. Bohužel je ale většinou zabije, takové zvíře se tedy k nám ani nedostane. I případy, kdy jsou zvířata jen popálená, většinou končí tragicky, protože jim odumře noha nebo křídlo a my už samozřejmě nemůžeme takové ptáky vypustit do přírody.       

Zmínil jste, že v loňském roce se podařilo zachránit přes  10 tisíc zvířat. Kolik z nich bylo možné vypustit zase zpátky do volné přírody?
Spíš bych řekl, že bylo přijato tolik zvířat. Nepovažujeme je za zachráněná ve chvíli, kdy je přijmeme, ale až se nám je podaří vypustit zpátky do přírody – i když nevíme vždy, co se s nimi ve volné přírodě potom děje. Když se nám jich podaří vypustit zpět kolem 60%, myslíme, že je to docela úspěch.       

To je opravdu úžasné. Řekněte, jak jsou záchranné stanice financovány a může se na jejich podpoře účastnit i laická veřejnost?
Určitě ano, v blízké době se asi právě příjem ve formě malých darů od lidí stane významnou položkou ve financování stanic, protože postupně nám finanční zdroje odumírají – s výmluvou na krizi apod. Každý, kdo chce přispět k záchraně zvířat, může tak učinit, přispěje-li na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi, případně si může vybrat konkrétní záchranou stanici, na kterou chce přispět. Všechny údaje, o tom, jak přispět a jak pomoci najdou lidé na internetových stránkách www.zvirevnouzi.cz

Pořad: Svět po čtrnácté  |  Stanice: ČRo 2 - Praha
Čas vysílání: již nevysíláme (vysíláno do konce ledna 2011)  
 

Doporučujeme

Pořad Planetárium

Co uslyšíte v Planetáriu od soboty 11. února do pátku 17. února?

Proč skončila sonda Fobos-Grunt na dně Tichého oceánu, místo aby letěla k Marsu? O problémech ruské kosmonautiky si budeme povídat s Antonínem Vítkem. Afrikanistka Marie Imbrová nás opět pozve do Afriky. Dozvíte se, jak na své druhé expedici cestovatel Emil Holub pochodil u bojovných Mašukulumbů.
Webové stránky pořadu Planetárium 

Partneři

  • Časopis Naše příroda 6/2011 - Foto: Ondřej Prosický
  • BirdPhoto.cz