30. srpna  2010 v 11:31  rubrika: Zvířata

Ze života hyení smečky – 1. část

Hyena skvrnitá - Foto: Wikimedia Commons,  Ikiwaner

Hyena skvrnitáFoto: Wikimedia Commons, Ikiwaner

Hyeny nepatří k lidským oblíbencům. Snad je to způsobeno zažitou představou, že se živí mršinami, nebo jejich zvláštními hlasovými projevy, které by se daly přirovnat ke „zlomyslnému“ smíchu, chrochtání nebo nářku. Hyena ale není jen mrchožrout, například hyeny skvrnité jsou natolik zdatnými lovci, že dokáží konkurovat i králi zvířat, lvu. Tyto pozoruhodné tvory nám představil doc. Daniel Frynta z Přírodovědecké fakulty UK.


Hyena není jen mrchožrout, například hyeny skvrnité jsou natolik zdatnými lovci, že dokáží konkurovat i králi zvířat, lvu. Tyto pozoruhodné tvory nám představil docent Daniel Frynta z Přírodovědecké fakulty UK (Natura, Tamara Urválková).

DOWNLOAD (STÁHNOUT)

Hyen bylo v minulosti poměrně dost druhů. Hyeny blízké dnešním nejznámějším (africkým) hyenám skvrnitým se dokonce vyskytovaly i v Evropě. Ovšem kromě rodu Crocuta existují ještě dva druhy velkých hyen – hyena žíhaná (Hyaena hyaena) a hyena čabraková (Parahyaena brunnea), která žije v jižní Africe. Kromě těchto tří druhů existuje ještě hyenka hřivnatá (Proteles cristatus), která je malá, žere v zásadě hmyz, a i když je hyenám příbuzná, vůbec nezapadá do obecných představ o hyenách. Takže rozlišujeme tři druhy hyen, z nichž jeden se dosti odlišuje. 

Hyenka hřivnatá - Foto: Wikimedia Commons, Dominik Käuferle

Hyenka hřivnatáFoto: Wikimedia Commons, Dominik Käuferle

Který druh to je?
Hyena skvrnitá. Sice se o ní tvrdí, že je mrchožrout, ale už od 60. let víme, že většina její potravy pochází z aktivního lovu poměrně velkých savců, a to až do velikosti zebry. Typická hyena tedy vlastně není mrchožrout, ale lovec - alespoň převážně. 

Živí se tedy velkými savci, to je potrava, kterou vyhledávají i lvy. Jaký je mezi těmito druhy vztah, když si v potravním žebříčku konkurují?
Ještě před 20-30 lety se věda domnívala, že velcí predátoři, velké šelmy jsou vůči sobě více méně indiferentní a jejich vztahy, pokud vůbec nějaké jsou, pak přátelské. Potom se ukázalo, že tomu tak není a že vždycky šelmy stejné velikosti, které v zásadě cílí na podobný typ potravy, mezi sebou přímo aktivně bojují, zabíjejí si mláďata a také dospělci se zabíjejí navzájem. Takže ten vztah mezi hyenami a lvy je velmi zvláštní. Zatímco pro mrchožravé druhy hyen představují lvi spíš zdroj potravy, protože po jejich hodování přece jen něco zbude, pro hyenu skvrnitou je tomu přesně naopak. Lev je její hlavní kompetitor a také její hlavní nepřítel a tato zvířata se sobě navzájem vyhýbají, pokud je to možné. Pokud to možné není, dochází ke střetům. 

Hyena skvrnitá v n.p. Ngorongoro v Tanzánii - Foto: Wikimedia Commons, D. Gordon E. Robertson

Hyena skvrnitá v n.p. Ngorongoro v TanzániiFoto: Wikimedia Commons, D. Gordon E. Robertson

Přece jenom, lev je větší než hyena. Jak je možné, že hyena dokáže ulovit tak velkého savce jako on? Spočívá to v nějaké organizaci nebo způsobu lovu?
Jejich schopnost lovit jistě nedosahuje schopností a dokonalosti kočkovitých šelem, ale hyeny mají jiné vlastnosti, které je předurčují k poměrně velkému možnému úspěchu – ony mají totiž velice dobře vyvinutý čelistní aparát a zuby, mají obrovský stisk, jejich jediné kousnutí znamená odkousnutí dané části těla. Druhou věcí je, že stejně jako lev je i hyena, aspoň ta, která skutečně loví, tj. hyena skvrnitá, sociální tvor a lov je vždycky výsledkem společné kooperace. V tomto ohledu se ukazuje, že hyeny jsou schopny lépe spolupracovat, lépe koordinovat své sociální aktivity než naprostá většina ostatních zvířat (to bylo zjištěno i v umělém pokusu). Nedávno byly publikovány výsledky docela složitých experimentů, které nejde jednoduše vysvětlit, ale které ukázaly, že hyeny jsou lepší v tomto ohledu než mnoho druhů primátů. Ta kooperace vedla i k určitému vybavení chováním, vedla k určité dokonalosti, která není samozřejmáa která vyvolává údiv.
 

Pořad: Natura  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: čtvrtek 9.00; reprízy: čt 18.00, pá 15.00, ne 16.00, po 13.00, út 1.00, st 5.00  
 

Doporučujeme

Pořad Planetárium

Co uslyšíte v Planetáriu od soboty 4. února do pátku 10. února?

Připomeneme si nedávné sedmdesátiny asi nejznámějšího vědce současnosti, britského fyzika Stephena Hawkinga. Mluvit o něm bude astrofyzik Jiří Grygar. S afrikanistkou Marií Imbrovou a českým cestovatelem Emilem Holubem se vydáme na první cestu do Afriky. Až k Viktoriiným vodopádům.
Webové stránky pořadu Planetárium 

Partneři

  • Časopis Naše příroda 6/2011 - Foto: Ondřej Prosický
  • BirdPhoto.cz