1. července  2015  rubrika: Zvířata

Dva sokolí páry vyvedly mláďata v Praze

Dvacetidenní mláďata v budce - Foto:  ČSO

Dvacetidenní mláďata v budceFoto:  ČSO

Již třetí rok v řadě v Praze hnízdí vzácní a ohrožení dravci sokoli stěhovaví. Letos poprvé v historii úspěšně vyvedly mláďata dva páry sokolů současně.

Kontroly potvrdily hnízdění na lokalitě Pražských služeb v areálu ZEVO Malešice (4 mláďata) a dále na komíně Pražské teplárenské v Praze Michli (1 mládě). Mláďata vylétla z hnízdních budek, které pro ně připravili ornitologové z České společnosti ornitologické. V téhle chvíli jsou již všechna mláďata plně vzletná a prohánějí se v okolí komínů.„Podobně jako loni i letos byl velmi úspěšný malešický pár. S hnízděním si znovu pospíšili a stejně jako loni se páru vylíhla hned čtyři mláďata,“ uvádí Dušan Rak z České společnosti ornitologické. „Lokalita v Michli byla loni neúspěšná kvůli rozpadu tamního páru, ale zdá se, že letos se již znovu zformoval pár nový. Všechna mláďata dostala barevné odečítací kroužky, podle nichž je bude možné v budoucnu na dálku identifikovat.“ 

Kontroly potvrdily hnízdění sokolů také na lokalitě Pražských služeb v areálu ZEVO Malešice - Foto:  ČSO

Kontroly potvrdily hnízdění sokolů také na lokalitě Pražských služeb v areálu ZEVO MalešiceFoto:  ČSO

Členové České společnosti ornitologické ve spolupráci s vlastníky výškových staveb do této chvíle po Praze instalovali již celkem 6 hnízdích budek. „Všechny hnízdní budky, které jsme zatím instalovali, jsou umístěny na sokoly preferovaných místech. Pro hnízdění si páry vybraly lokality, které jsou sice v průmyslových areálech, ale současně je v okolí také dostatek přírodní zeleně. Jak potvrzují záznamy z fotopastí, kterými monitorujeme průběh sokolích hnízdění, převážnou většinu potravy pražských sokolů tvoří všudypřítomní holubi. Důležitou složkou potravy jsou ale také menší druhy ptáků, vázané právě na zelenější části Prahy. Ty loví zejména vzrůstem menší samec a zásobuje jimi samici na hnídě v období sezení na vejcích, dodává Dušan Rak. 

Více o sokolech  

Sokol stěhovavý je vzácný a ohrožený druh dravého ptáka, který před několika desetiletími téměř vyhynul v celé Evropě. Díky systematické ochraně se sokoli postupně znovu vracejí na svá historická hnízdiště, kterými jsou zejména vysoké a klidné skalní stěny. Vhodných nerušených lokalit ovšem v přírodě ubývá a počty hnízdících párů tak zůstávají stále velmi nízké – aktuálně na českém území hnízdí jen asi 60 párů. Někteří ptáci proto hledají pro hnízdění alternativy v podobě měst a technických staveb v krajině. Do měst je přitahuje i velká nabídka snadno dostupné potravy – hejna holubů věžáků. 

Dospělý sokol v letu - Foto: Dušan Rak

Dospělý sokol v letuFoto: Dušan Rak

Bez pomoci lidí se přítomnost sokolů ve městech neobejde, přičemž základem ochrany je nabídka bezpečných hnízdišť na vhodných místech. Taková ochrana není možná bez úzké spolupráce ornitologů a vlastníků či správců výškových budov. Na instalaci hnízdních budek aktuálně v Praze spolupracuje Česká společnost ornitologická s Pražskou teplárenskou, Pražskými službami, s farnostmi Karlín a Vršovice a s fakultní nemocnicí Motol. Projekt je dále podporován řadou partnerů včetně finanční podpory Pražského Magistrátu. 

Směrnice o ptácích chrání i sokoly 

Sokoli se k nám vrátili díky důsledné ochraně v celé Evropě. Základem evropské ochrany ptáků je Směrnice o ptácích, která nyní čelí politickým tlakům na oslabení. Česká společnost ornitologická proto vyzývá k podpisu Nature Alert, internetové konzultace Evropské komise k připravované změně směrnic. 

Autor:   ČSO  (ČSO)
 

Nové články v rubrice

  • 21. prosince  2015 v 09:31       rubrika: Zvířata

    Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

    Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích teplot.

     
  • 11. prosince  2015 v 15:28       rubrika: Zvířata

    Rybí emoce

    Nejnovější výzkum španělských a britských biologů dokazuje, že i ryby může něco „dohřát“. Na stres reagují vzestupem tělní teploty.

     
  • 4. prosince  2015 v 15:08       rubrika: Zvířata

    Jezdí velryby na hory?

    Ačkoli kytovci neholdují ani lyžím ani horolezení, slabost pro hory – aspoň ty podmořské - je v jejich chování jasně patrná.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace