21. prosince  2015 v 09:31  rubrika: Zvířata

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Hrotnatka obecná (Daphnia Pulex) - Foto: Paul D.N. Hebert,  University of Guelph

Hrotnatka obecná (Daphnia Pulex)Foto: Paul D.N. Hebert, University of Guelph

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích teplot.

Překvapivým výsledkem skončil experiment kanadských biologů z University of British Columbia. Michelle Tsengová a Mary O´Connorová prověřovaly, jak se dokážou vodní korýši přizpůsobit narůstajícím teplotám vody. Předchozí studie dokazovaly, že globální teploty stoupají příliš rychle a planktonní korýši neudrží s oteplením krok. Pokusy prováděné v laboratorních podmínkách neprokázaly u korýšů chovaných po řadu generací za vyšší teploty žádnou změnu v jejich životních aktivitách. Rozmnožovali se stejně, ať je vědci chovali při nízkých nebo vyšších teplotách. 

Tsengová a O´Connorová chtěly přiblížit laboratorní modelování reálným podmínkám. Proto chovaly běžné planktonní korýše hrotnatky obecné v přítomnosti dravých larev dvoukřídlého hmyzu koretry druhu Chaoborus americanus. Larvy patří ve sladkovodních jezerech k významným nepřátelům zooplanktonu. Pro své oběti jsou celkem nenápadné, protože s výjimkou párových plynných vaků mají tělo zcela průhledné. V Americe jsou proto larvy koreter lidově označovány jako „sklenění červi“. Tsengová a O´Connorová předpokládaly, že predátoři zredukují populaci hrotnatek a její možnosti evoluce se tak ještě více zredukují. Jak ale uvádějí ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Biology Letters, pokud zvýšily teplotu vody z 18°C na 21°C, pozorovaly u hrotnatek čelících larvám koretry neklamné známky adaptace. Korýši byli o 10% menší a rozmnožovali se dvakrát rychleji. 

Kanadské bioložky jsou přesvědčené, že koretry napomáhají adaptaci hrotnatek na vyšší teploty tím, že přednostně požírají korýše, kterým zvýšená teplota činí největší potíže. Tím jsou neadaptovaní jedinci z populace rychle odstraněni, nemohou plodit potomstvo a lépe přizpůsobené hrotnatky pak v populaci snáze převládnou. Tsengová s O´Connorovou jsou přesvědčeny, že tento trend pozorovaný v laboratorních podmínkách u hrotnatek má obecnější platnost a může se projevit u mnohem širšího spektra živočichů. 

Nedávná studie početného mezinárodního týmu prokázala, že především sladkovodní jezera mírného klimatického pásma se v povrchových vrstvách vody prohřívají v důsledku gobálního oteplení překvapivě rychle. Organismy, které jsou na toto prostředí vázané, proto čelí velmi razantnímu nárůstu teplot v poměrně krátké době, a pokud se mu nepřizpůsobí, ocitají se v ohrožení. 

Autor:  Jaroslav Petr
 

Nové články v rubrice

  • 11. prosince  2015 v 15:28       rubrika: Zvířata

    Rybí emoce

    Nejnovější výzkum španělských a britských biologů dokazuje, že i ryby může něco „dohřát“. Na stres reagují vzestupem tělní teploty.

     
  • 4. prosince  2015 v 15:08       rubrika: Zvířata

    Jezdí velryby na hory?

    Ačkoli kytovci neholdují ani lyžím ani horolezení, slabost pro hory – aspoň ty podmořské - je v jejich chování jasně patrná.

     
  • 20. listopadu  2015 v 10:49       rubrika: Zvířata

    „Mořská brambora“ inspirací pro supermateriály

    Odolný a přitom velmi lehký materiál odkoukali vědci od ježovky srdčité, které se někdy přezdívá „mořská brambora“.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace