11. prosince  2015 v 15:28  rubrika: Zvířata

Rybí emoce

Danio rerio - Foto: Wikimedia Creative Commons Attribution 2.0 Generic, public domain

Danio rerioFoto: Wikimedia Creative Commons Attribution 2.0 Generic, public domain

Nejnovější výzkum španělských a britských biologů dokazuje, že i ryby může něco „dohřát“. Na stres reagují vzestupem tělní teploty.

Řada živočichů v reakci na stres zvyšuje svou tělesnou teplotu. Odborně se tato reakce označuje jako stresová hypertermie nebo emoční horečka. Britsko-španělský tým pod vedením Sonii Reyové z University of Stirling nyní odhalil emoční horečku u akvarijních rybek danií pruhovaných (Danio rerio), kterým akvaristé pro podélné pruhování těla přezdívají „zebřičky“. 

Vědci umístili dania do nádrže s vodou o jimi preferované teplotě 27°C a zároveň nabídli rybkám únik do nádrží s vodou o teplotách od 18°C do 35°C. Zebřičky neprojevovaly úmysl stěhovat se do studenější či teplejší vody. Pak vědci vystavili ryby stresu tím, že je ve vodní nádrži polapili do síťky a drželi je tak po dobu 15 minut. Zajímavá byla reakce stresovaných rybek po osvobození ze síťky. Dania opouštěla do té doby preferovanou nádrž s optimální teplotou a přesouvala se do teplejších nádrží. Ve studii publikované ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society Biological Sciences interpretují vědci toto chování jako projev stresové hypertermie. 

Ryby mají ve srovnání se savci velmi jednoduchý mozek a vědci z toho dlouho vyvozovali, že ryby zaostávají za vyššími obratlovci v paměťových schopnostech i ve schopnosti učit se. S tím byla spojena i představa, že ryby nevnímají utrpení a na nepříznivé podmínky reagují ryze reflexivně. I proto lidé upírali studenokrevným rybám jakékoli emoce. Nejnovější neurobiologické studie však ukázaly, že některé oddíly rybího mozku plní podobné funkce jako savčí mozkové centrum emocí amygdala nebo mozkové centrum paměti hipokampus. 

Sonia Reyová a její spolupracovníci jsou přesvědčeni, že jimi pozorovaná reakce rybek na stres je projevem emocí, a ze svých pozorování vyvozují závěr, že i ryby projevují určitou formu vědomí. V závěru své studie proto vyzývají, abychom brali tuto možnost na zřetel, když ryby chováme nebo s nimi manipulujeme. Podle týmu Sonii Reyové je chování ryb v experimentálních podmínkách důkazem, že naše vlastní vědomí a emoce mají velmi hluboké evoluční kořeny sahající až k tvorům, jimž jsme dlouho tyto schopnosti upírali. 

Autor:  Jaroslav Petr
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace