Přísnější regulace alkoholu je nutná, říká Vobořil. Hlavně je potřeba narovnat zdanění, míní šéf unie lihovarníků

S argumentem, že lihoviny mají zásadnější negativní dopady na lidské zdraví než pivo a víno, Darebník nesouhlasí. Alkohol je podle něj jen jeden.

Nelze tvrdit, že alkohol, který se vypije ve formě piva, je méně škodlivý než ten, který se vypije ve formě lihovin nebo vína.
Vladimír Darebník

„Je to politická demagogie, která se dostala k běžným spotřebitelům. Jestliže je Česko země pivařská a pivo tvoří polovinu z celkové spotřeby, nelze tvrdit, že alkohol, který se vypije ve formě piva, je méně škodlivý než ten, který se vypije ve formě lihovin nebo vína. Není spravedlivé, že lihoviny mají několikanásobně vyšší spotřební daň. Je to rozhodně špatně a mělo by se to rychle napravit,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Kdo nepije alkohol, je v Česku divný. Přitom nepít je dobrá věc, říká protidrogový koordinátor Vobořil

Rovné zdanění je na místě

Z pohledu Vobořila není důležitá spravedlnost a nespravedlnost mezi jednotlivými byznysy alkoholu. „Důležitá je prevence toho, že je v Česku množství lidí, kteří zatěžují státní rozpočet, zdravotnický rozpočet. My, kteří nepijeme, na to doplácíme. A to je mnohem víc nespravedlivé,“ upozorňuje.

S rovným nastavením daní ale souhlasí. „Jedna z možností je například mít daň na množství alkoholu v nápoji. To se ale samozřejmě dá počítat různě. A teď se všichni různí výrobci začnou bavit, jak to vlastně je. A druhá věc je, jak vysoká má být daň na konkrétní gram jednoho alkoholu,“ předestírá.

Část lihovarníků má reklamu nastavenou hodně za hranou směrem k mladým dospělým a mladistvým.
Jindřich Vobořil

Skokové nárůsty daní jsou podle Vobořila výrazně efektivnější než setrvalé a pomalé. „Na druhé straně všechno má mít nějakou vyrovnanost, nechceme úplně likvidovat byznys. Zároveň se to ale musí vyrovnat s dopady a ty nejsou malé. U alkoholu se uvádí 60 miliard,“ nastiňuje.

Čtěte také

Prohibice se vždy otočí proti lidem. Je to krutý sociální experiment, který nikdy nefungoval, říká Vobořil

„Jsou tam započítány i sociální dopady – víme, kolik lidí páchá pod vlivem alkoholu různé trestné činy. jsou tam ztráty zaměstnání, ztráty zdraví a náklady s tím spojené. Samozřejmě je to jen část obyvatel, druhá část umí užívat alkohol s rozumem. Nikdo neříká, že tady má být nějaká prohibice. Všechno má být někde uprostřed.“

Etický kodex lihovarníka

A národní protidrogový koordinátor poukazuje i na nutnost regulace reklamy. „Nejsem příznivcem neustálých státních regulací. Část alkoholového průmyslu si vytvořila etický kodex a velmi přísně se drží pravidel při tvorbě reklamy. Ale jiná část lihovarníků má reklamu hodně za hranou směrem k mladým dospělým a často právě směrem k mladistvým,“ všímá si.

„Těch opatření je ale víc. Je to i na konečných prodejcích. Nekontroluje se to a sankce za prodej alkoholu mladistvému je nízká. Takže máme zákon, který je nevymahatelný,“ naznačuje Vobořil.

Čtěte také

Petr Šabata: Výjimka na zdanění tichého vína má šanci vydržet věčně. Bohužel

Podle Darebníka si výrobci alkoholu uvědomují etický rozsah své podnikatelské činnosti a také pro to hodně dělají. Připomíná například podporu projektu Pij s rozumem. Unie výrobců a dovozců lihovin také ve spolupráci s neziskovými organizacemi zajišťuje preventivní program nazvaný Pobavme se o alkoholu.

„Mladým nezletilým vysvětlujeme, jaké jsou následky požívání alkoholu v takto mladém věku a co jim hrozí. Podle studie OECD měly v roce 2011 v České republice první zkušenost s alkoholem děti ve věku 11,8 let. I díky našim osvětovým projektům se podařilo, že za 10 let tato hranice stoupla na 14,6 roku. Ještě pořád je to hodně málo, ale trend je příznivý,“ míní.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.