Šest rozhlasových dokumentů dnes soutěží o cenu Prix Bohemia Radio

Do finále soutěže se probojovalo šest pořadů. Podle dramaturga Českého rozhlasu Daniela Moravce se témata stále častěji věnuji současným společenským problémům.

Ve výběru najdeme například dokument, který akcentuje důležitou historickou událost, dokumenty, které se týkají současné společenské situace, příběhy lidí se zajímavými koníčky. Objeví se také téma smrti.

„Dokument Diptych je příběh kluka, který ví, že umírá na rakovinu. Autor dokumentu, který je zároveň knězem, ho při tom odchodu provází. To je pro mě jeden z nejsilnějších zážitků letošního ročníku,“ upozorňuje na jeden ze soutěžních dokumentů moderátor sekce Daniel Moravec.

Autora Jana Hanáka si prý osudové téma našlo samo: „Ten příběh přišel spíš ke mně než já k němu. Je to příběh mého kamaráda. To si samozřejmě člověk úplně nevymyslí, že někdo umírá a že je takový, jaký je. Jsem moc rád za to, že to tady je, hlavně právě kvůli Zdeňkovi.“

herec a dabér Viktor Preiss|foto: Alžběta Švarcová

Ceny za nejlepší rozhlasové dokumenty si autoři převezmou dnes při závěrečném festivalovém večeru. Současně s nimi převezme cenu i autor nejlepšího rozhlasového dramatu. Festival ocení i tři rozhlasové legendy. Do Síně slávy vstoupí publicista Josef Veselý a hudebník Jan Spálený. Cenu Thálie za herecký výkon v rozhlasové hře převezme herec Viktor Preiss.

Šest vybraných soutěžních dokumentů:

Jan Hanák – Diptych
Příběh, či lépe svědectví o smrti, její nevyhnutelnosti, strachu z ní a smíření s ní, což je něco docela jiného, než rezignace.

Dominik Mačas – Dobyvatel ztracené krásy
Přes den Tony Šupák, večer umělec. Hrabalovský portrét dělníka, básníka a výtvarníka Pavla Štýbra. Pavel Štýbr vede dvojí život. Přes den tvrdě pracuje jako vyklízeč objektů, ořezává stromy nebo seká trávu. Ve svém volnu se pak věnuje výtvarnému umění a poezii. Velmi citlivě vnímá všechnu obyčejnou krásu kolem sebe a dokáže ji objevit i tam, kde ostatní vidí jen špínu a harampádí.

Dan Moravec – Čechy Čechům
Hate Free je iniciativou lidí, kteří, jak uvádějí, usilují o život bez násilí a nenávisti. Pod záštitou Úřadu vlády ČR a Agentury pro sociální začleňování. Hate Free, česky Bez nenávisti, je terčem nenávistných útoků prakticky každý den. Na internetu. Ti lidé se neustálému přívalu nenávisti vlastně smějí. Přesto, jak přiznávají, formuje i jejich osobní životy. Lidé z Hate Free jsou tak hromosvodem mnoha frustrací, strachů, zmanipulovaných informací, a chtějí takovým hromosvodem být. Cítí to jako vlastní úlohu.

Tereza Reková – V zajetí filmu
Vítězslav Tichý má lehce bizarní koníček. Doma si vede sbírku všech filmů, které kdy vznikly v Česku či na Slovensku. Už teď má doma více než 11 000 záznamů – a k tomu vlastní i kompletní literaturu o filmu, plakáty, fotosky... Jak ale sbírku (hlavně na kazetách VHS) zachovat? A co na to jeho rodina?

Radim Nejedlý – 7200
Klubové fanouškovství je specifický fenomén. Příznivci hokejového klubu věnují své vášni obrovské množství času a peněz. Mnohdy je ovšem fandění danému klubu spojeno i s nacionalismem, respektive se zbytnělým lokálním patriotismem. Jelikož sám na hokej chodím, poznal jsem na vlastní kůži, jak je tato napínavá hra podmanivá. Rozhodl jsem se natočit dokument s názvem 7200. Dokument přibližuje svět brněnských hokejových fanoušků. Spíše by ovšem bylo na místě říci světy. Každý z fanoušků je jiný, od těch radikálních až po vysokoškolské profesory a umělce.

Pavel Polák, Lubomír Smatana – 365 mrtvých jako dní v roce
Rovensko pod Troskami je malá obec, která leží v samém srdci Českého ráje. 10. května roku 1945 zůstalo v Rovensku ležet před školou 365 mrtvých lidí - vojáků, civilistů, žen a dětí. Odplata za léta ponížení v protektorátu byla krvavá. Veřejné tajemství si obyvatelé Rovenska nechávali pro sebe po desetiletí. Ticho prolomil až Pavel Matys, který se do obce přistěhoval.