Zkušenosti nejlepších investigativních novinářů, poslech dramatu i dětská radost
Zkušenosti nejlepších českých a slovenských žurnalistů i radost dětí z vysílání Rádia Junior. I tak vypadal druhý den mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio v Olomouci. Mezitím se ale také soutěžilo o nejlepší rozhlasové drama.
Sedm dramat nejrůznějších žánrů museli posoudit porotci společně se zvědavými posluchači v divadelním sále Uměleckého centra v Olomouci.
Moderátorem soutěže byl zkušený režisér Aleš Vrzák, který se přiznal, že porotcování by v tomto případě nechtěl dělat: „Celá soutěž je vždycky trochu jenom hra. Je to o okamžitých názorech, o atmosféře, která lidi pohltí. Nikdy se ty výsledky nesmí přeceňovat a brát úplně fatálně.“
Zatímco v Uměleckém centru se v klidu a za hlubokého soustředění poslouchalo, vzdušnou čarou zhruba kilometr se zpívalo a povídalo. Ve vědeckém centru Pevnost poznání totiž připravilo program pro děti Radio Junior.
Čtvrťák Samuel Kubáček se se mnou podělil o zážitky - zkrátka o čem byla řeč: „O Radiu Junior, pohádkách a takových různých věcech.“
Moderátorku Janu Richterovou jsem si stáhla z pódia docela udýchanou u trochu zpocenou a tak jsem se zeptala, jestli vysílání pro děti je dřina: „Jak se to vezme. Samotná ta práce je dost radostná, ale je tam spousta takových těch věcí okolo, které se musejí udělat. Různá zapisování, vykazování. Jako v každé jiné instituci. To je podle mě mnohem více náročné než ta samotná práce pro děti.“
Na Prix Bohemia Radio míří i dost studentů Univerzity Palackého. Program si nenechají ujít především studenti žurnalistiky.
Ti se nejvíc těšili, jak jinak, na seminář o investigativní žurnalistice: „Určitě je to zajímavá práce, protože odkrývají ty kauzy. To by mě asi bavilo dělat,“ říká jeden z nich, Jan Nuc.
„Mám ráda, když se musím nad něčím zamyslet nad něčím a vyřešit problém. To mě baví,“ doplňuje Lucie Kratochvílová.
„Myslím, že každý, kdo studuje žurnalistiku, by chtěl nějakou kauzu rozřešit,“ uzavírá Lucie Ješátková.
Druhý festivalový den končil na půdě Moravského divadla - adaptací rozhlasové hry Vykřičené domy Davida Drábka. I po jejím skončení se ještě nejen mezi rozhlasáky diskutovalo.
