Původ: Od roku 1977 formující se plemeno, které má být "specialistou" na podmínky v českých horách. Jako základ byli použiti slovenští čuvači a z Kanady dovezení alaskani, což jsou kříženci nejrůznějších plemen, šlechtění po mnoho generací pouze na maximální výkon ve spřežení.

 

Český horský pes

Autor:   Martin Smrček

 

Popis: Velký dlouhosrstý strakatý pes. Hlava s širokou mozkovnou, pozvolným stopem a s nepříliš hlubokou čenichovou partií, která je jen o málo kratší než lebeční. Oči středně velké, oválné, hnědé, mírného výrazu. Uši vysoko a zeširoka nasazené, trojúhelníkové, převislé. Krk středně dlouhý, poměrně silný, dobře osvalený, bez laloku. Tělo mírně obdélníkového formátu, s pevným rovným hřbetem, dlouhým hrudníkem, dosahujícím k loktům, a mírně vtaženým břichem. Končetiny delší, rovné, silné. Ocas nasazený v linii zádě, dosahující k hleznům, bohatě osrstěný. Srst delší ( kolem 10 cm), rovná, tvrdší a hustá, krátká jen na hlavě a na předních stranách končetin. Zbarvení: vždy bílé se žlutými či černými skvrnami.

Charakteristika: Silný, odolný sportovní pes, schopný pracovat velmi dlouho a neúnavně i za extrémních klimatických podmínek. Přátelský k lidem, snášenlivý ke psům i ostatním domácím zvířatům. Učenlivý a dobře ovladatelný.

Zvláštní nároky: Měl by být celoročně ubytován venku, pro držení ve městech se nehodí. Je nutno mu poskytnout pracovní vyžití nebo pravidelné dlouhé vycházky do přírody.

Užití: Používá se jako saňový, ale i ovčácký a záchranářský pes. Vídán bývá i na soutěžích agility, i když tam díky vyšší tělesné hmotnosti nemůže soupeřit s drobnějšími a štíhlejšími plemeny.

Výskyt: Ročně je u nás odchováno několik desítek jedinců.

Možná záměna: Snad s některým z pasteveckých horských plemen (čuvač, kuvas, pyrenejský horský pes), od všech se však odlišuje na první pohled "strakatým" dvoubarevným zbarvením.