Původ: Podstatně lehčí a menší varieta hannoverského barváře, vyšlechtěná z něj v druhé polovině minulého století v Bavorských Alpách křížením s dnes už neexistujícími německými brakýři. Cílem bylo vytvořit psa, který by se dokázal rychle pohybovat i v těžko prostupném horském terénu.

 

Bavorský barvář

Autor:   Martin Smrček

 

Popis: Středně velký, lehký a svalnatý pes. Hlava nepříliš těžká, dosti široká, s nepříliš dlouhým čenichem. Oči tmavě hnědé i světlejší, kulaté. Uši delší, těžké, vysoko a zeširoka nasazené, dole zaoblené. Krk středně dlouhý, silný, suchý. Tělo s delším pevným hřbetem, hlubokým a dlouhým, ale nepříliš širokým hrudníkem a mírně vtaženým břichem. Končetiny dlouhé, rovné a svalnaté, ne však s těžkými kostmi. Ocas středně dlouhý, dosahující ke kolenům, štíhlý, nesený vodorovně nebo svisle. Srst hustá, přiléhající, spíše drsná, nepříliš lesklá. Zbarvení: tmavě červená, jelení červená, červeno-žlutá, červeno-hnědá, šedo-červená, okrově žlutá. Prokvétající černá barva může být na čenichu, uších, na hřbetě a na ocase.

Charakteristika: Pohyblivý, rychlý a hbitý, zároveň však také vytrvalý lovecký pes s jemným nosem a velkou chutí do práce. Povahou milý, přívětivý i k dětem, velmi oddaný svému pánu.

Užití: Lovecký pes - barvář, dobře se uplatňující zvláště v náročném horském terénu.

Výskyt: Jeho chov se omezuje na myslivecké kruhy, i zde je však spíše výjimečný.

Možná záměna: S hannoverským barvářem, který je výrazně větší, těžší a mohutnější.