Původ: Pochází z Jižní Afriky, kde byl vyšlechtěn z původních psů afrických Křováků a evropských plemen, která si přivezli holandští přistěhovalci (mastifů, dog, erdelteriérů, chrtů, bladhaundů). Od roku 1922 má svůj standard, od roku 1924 mezinárodně uznaný.

 

Rhodéský ridgeback

Autor:   Martin Smrček

 

Popis: Větší silný a svalnatý pes s pruhem obrácené srsti na hřbetě. Hlava dlouhá, mezi ušima široká, s plochou lebkou, výrazným stopem a suchými pysky. Oči dále od sebe, kulaté. Uši vysoko nasazené, středně velké, u nasazení široké a pozvolna se zužující, přiléhající k hlavě. Krk delší, silný, bez laloku. Tělo s hlubokým a prostorným, ale ne příliš širokým hrudníkem, pevným hřbetem a dobře osvalenými žebry. Končetiny rovné, silné, osvalené, suché. Ocas u kořene silný, postupně se zužující, nesený v mírném zatočení vzhůru. Srst krátká, hustá, hladká a lesklá, s charakteristickým "ridgem", tedy pruhem obrácené srsti na hřbetě, jenž je typickým znakem plemene. Zbarvení: světle až červeně pšeničné.

Charakteristika: Živý, pohyblivý a vytrvalý pes, aktivní i při vysokých teplotách. Vůči cizím si uchovává odstup, vůči své rodině je oddaný a ve vztahu k dětem spolehlivý.

Zvláštní nároky: Vyžaduje hodně pohybu v přírodě a důsledné vedení bez přílišné tvrdosti. K jeho zvládnutí je zapotřebí i fyzická síla. Hodí se spíše do domu se zahradou než do městského bytu.

Užití: Původně lovecký pes, užívaný dokonce i k lovu lvů, ale také ke střežení stád dobytka před nebezpečnými šelmami. Dnes převážně společenský pes sportovního typu, dobrý hlídač.

Výskyt: Ještě nedávno velmi vzácný, dnes je na postupu. Stále populárnější i u nás.

Možná záměna: Pouze s thajským ridgebackem, jenž jako jediný má rovněž ridge na hřbetě, je však vzácnější, výrazně menší a má vztyčené uši.