Původ: Nové plemeno, vyšlechtěné počátkem šedesátých let v Rusku. Cílem bylo vytvořit mimořádně drsného psa, který by byl schopen obstát v tvrdých místních podmínkách. Za základ byl zvolen velký knírač, který byl ve dvou liniích křížen jednak s erdelteriérem, jednak s rotvajlerem, a psi vzešlí z obou linií pak byli opět vzájemně kříženi.

 

Černý ruský teriér

Autor:   Martin Smrček

 

Popis: Velký a mimořádně silný pes pevných kostí, robustního typu. Dlouhá hlava s mohutným vousem, který jí dodává takřka hranaté obrysy. Uši vysoko nasazené, překlopené, trojúhelníkového tvaru. Tělo čtvercového nebo jen mírně obdélníkového formátu, s širokým rovným hřbetem. Ocas vysoko nasazený, silný a kupírovaný na 3 - 4 obratle. Srst drsná, hustá, uzavřená, dlouhá 4 - 10 cm, na čenichu a na bradě tvoří vous. Zbarvení: černé nebo černé s šedými chlupy.

Charakteristika: Černý ruský teriér prý zdědil po svých předcích jen to nejlepší: po rotvajlerovi vyrovnanost, rozvahu, ale i razantnost, po knírači a erdelovi pak mrštnost, pohyblivost a aktivitu. Má být silný, razantní, ale přesto dobře ovladatelný. Vyniká přirozenou ostrostí, nedůvěřivostí k cizím lidem a oddaností pánovi.

Zvláštní nároky: Hodí se výhradně pro zkušené kynology a je nezbytné ho podrobit výcviku. Měl by být ubytován venku.

Užití: Služební pes, původně vyšlechtěný pro použití v armádě. Schopný služebního výcviku i praktického použití, vhodný zvláště pro ostrahu objektů a osob.

Výskyt: Navzdory tomu, že se jedná o nové a ve světě ne příliš známé plemeno, u nás je poměrně dosti rozšířen a jeho úroveň je dobrá.

Možná záměna: S velkým černým kníračem, který je však o něco menší, působí subtilněji a po těle má kratší, nezvlněnou srst.