Původ: Molossoidní pes snad už keltského původu, ve středověku chován v okolí Bordeaux coby řeznický pes, používán též při zápasech s velkými šelmami i se psy. Cílevědomý chov začíná v 80. letech 19. století, první standard vychází až roku 1911.

 

Bordeauxská doga

Autor:   Martin Smrček

 

Popis: Silný a mohutný pes dogovitého typu, ne příliš vysoký. Velmi mohutná hranatá hlava se zkrácenou čenichovou partií, pokrytá symetrickými vráskami. Mimořádně silné žvýkací svaly. Menší uši, přiléhající k lícím. Hrudník široký a prostorný, dosahující až k loktům, s výrazným předhrudím. Ocas velmi silný, v klidu svislý, při vzrušení se zvedá. Srst jemná a krátká rezavé až plavé barvy, s černou nebo červenou maskou.

Charakteristika: Velmi klidně až flegmaticky působící pes, který se nenechá snadno vyvést z míry. Je si vědom své síly, ale použije ji jen v nezbytném případě. K lidem se chová přívětivě, svého pána i jeho děti zbožňuje.

Zvláštní nároky: Bordeauxská doga je náročná na množství i kvalitu potravy. Poměrně často trpí zdravotními obtížemi (dysplazie kyčelních kloubů, vchlípení a vychlípení očního víčka, růstové problémy). Navzdory velikosti ji lze díky klidné povaze a poměrně malým nárokům na pohyb chovat i ve městech.

Užití: Reprezentativní společenský pes, dobrý hlídač.

Výskyt: V Evropě patří k vzácným plemenům, u nás se v poslední době rychle šíří.

Možná záměna: S bulmastifem, mastifem, brazilskou filou. Liší se od nich větším množstvím vrásek, nižší a podsaditější postavou a typickou rezavoplavou barvou, často bez černé masky.