Rozdílné projevy dítěte a psa (úsměv může cizí pes vnímat jako výstrahu před bojem; objímání zase jako nepřátelství a nadřazenost). Jaké náskedky může mít, když děti ruší štěně ve spánku? Snese nový pes naše miminko? Jak to zařídit, aby pes nenapadl batole? Může dítě okřiknout cizího psa? Může ho pohladit?

Některá lidská gesta vnímá pes jinak, než jak je myslíme. Třeba smích. Jsou při něm vidět zuby, což je pro člověka běžný výraz náklonnosti, zatímco pro psa jde o hrozbu. Naučte tedy své děti, nesmát se zblízka na neznámé psy. Na návštěvě například nenechte hrát si batole se psem, který ho nezná. Dítě totiž vyhledává přímý pohled očí, což pes opět může vnímat jako hrozbu. Zvláště, když se k tomu přidá snaha dítěte obejmout psův krk, říká veterinární lékař Jiří Dousek. "Protože když psovi silnější jedinec skáče na krk, ukazuje mu svou dominanci."

 

Lidský úsměv si pes vysvětluje jako agresivitu.

Autor:   Alice Rasmussen

 

Zabraňte také dětem, aby hladily neznámé psy bez dozoru. Zatímco my hladíme proto, abychom vyjádřili náklonnost, pes bere sahání na hlavu jako výraz nadřazenosti. Při tom se dítě zároveň přibližuje, natahuje ruku, tím zmenší vzdálenost, možná se i směje... pokud je ten pes bojácný, může ze strachu zaútočit. "K další tragédii může dojít," pokračuje Dousek, "pokud má dítě nějakou potravu - např. rohlík - a ta mu upadne v blízkosti psa. Oba se pak snaží sousto sehnat, a bojují tak o potravu. Jde o další rizikový faktor, kdy může dojít k pokousání."

Aby se to nestalo, musíte psa už od malička učit, že mu jakýkoliv člověk smí sáhnout do žrádla, a vzít mu ho. Jak na to, radí etolog Vladimír Mikulica. "Dám mu krmení a před ním ho prstem zamíchám. Jestli mi po tom prstu chňapne, tak tím prstem dostane po čenichu.Prostě nesmí."

"Své rozhořčení dejte psovi najevo okamžitě, důrazně, a jen jednou," radí Vladimíra Tichá z Českomoravské kynologické unie. "Rozhodně ho ale nesmíte bít, protože ten pes už si tento trest nespojí s tím, že zavrčel, kde zavrčet neměl, ale bude to cítit jako agresi vůči sobě a bude se bránit."

Když necháte i malé štěně, aby na vás, nebo malé děti zlobně vrčelo, není to legrace, ani přirozenost, jak se může zdát. Zaděláváte si tím na pozdější nepříjemnosti, soudí Tichá. "Pes si řekne: 'sedím v křesle, zavrčel jsem a pán šel jinam.' Až mu později budou dva roky, bude v křesle vrčet stejně, ale když ho budete chtít i přesto odsunout, tak se ožene, protože to je přece jeho křeslo, a vy jste mu od začátku dávali signály, že pokud je v tomto křesle, může v něm zůstat."

Stejně tak si zaděláváte na komplikace, pokud nevysvětlíte svému dítěti, jak se má správně ke psovi chovat. Například to, že před psem nesmí nikdy utíkat. Pes ho totiž bude považovat za kořist, a s největší pravděpodobností honit. Stejně je důležité vědět, že na cizí psy na ulici nesmí sahat bez dovolení majitele, zdůrazňuje Vladimíra Tichá: "A když ten dotyčný řekne: 'ano, poklaď si ho', tak by se to dítě mělo napřed zeptat jak se pejsek jmenuje, aby toho psa oslovilo, protože nic není psovi tak nepříjemné, jako nečekaný dotyk. Takže takto ne! Nejdříve psa oslovit, aby věděl, že s ním někdo navazuje kontakt, pak dát očichat hřbet ruky, a teprve když se ten pes se mnou seznámí, tak ho zase oslovím, pochválím, a pak ho třeba i pohladím."

 

To, co je pro dítě přátelské objetí, vnímá neznámý pes jako gesto dominance, a může zaútočit.

Autor:   Alice Rasmussen

 

Svému dítěti nedovolte hrát se psem fotbal, protože při něm se nelze vyhnout srážkám a nepředvídatelným situacím. Stejně tak byste neměli dovolit, aby pes s dítětem spal v jedné posteli. Tuto důvěrnost by si mohl špatně vysvětlit, a vůči dítěti se začít chovat dominantně. A také pozor na hračky. Když váš pes vezme hračku dítěte do tlamy, musí mu ji bez zavrčení vrátit. "Jestli je to cizí pes, tak by mu to dítě hračku vůbec nemělo brát," soudí Tichá.

Děti se učí hlavně pzorováním dospělých. A nejen to, i televizní seriály jim dávají obrázek o fungování světa, dokládá veterinář Jiří Dousek. "Ve skutečnosti se stal případ, kdy dva chlapci ve věku osm a šest let, vyhodili psa ze šestého patra. Pozdějším šetřením bylo zjištěno, že ten pes už uměl číst několik písmen, uměl i počítat, a chlapci 'jen' potřebovali, aby doručil psaní jejich kamarádovi," vzpomíná Jiří Dousek na podrobnosti případu. "Když jsme se radili s psychologem, řekl nám, že se stává řada případů, kdy je dospělý postřelen dítětem jen proto, že si dítě myslí, že tatínek je Schwarzenneger. Velmi se pak diví, když se otec svíjí v bolesti."