Původ: Velmi starobylé plemeno, které se po staletí téměř nezměnilo. Je považován za předchůdce vodních psů, pudla, ale i dlouhosrstých ovčáků (briarda, bearded kolie apod.). Prakticky vyhynul a dnešní podoba plemene je výsledkem chovatelské rekontrukce ze 70. let tohoto století.

 

Barbet

Autor:   Martin Smrček

 

Popis: Středně velký pes s typickou "ovčí" srstí, pokrývající hlavu včetně obličejové partie. Čenich krátký a široký, nos hranatý, stop výrazný. Oči kulaté, nejlépe tmavě hnědé, zcela překryté srstí. Uši nasazené ve výši očí nebo níže, dlouhé, ploché, široké, kryté kadeřavou srstí. Krk krátký a silný. Tělo s širokým, prostorným, dosti hlubokým hrudníkem, mírně klenutým hřbetem, krátkými, pevnými bedry a zaoblenou zádí. Končetiny rovné, včetně tlap zcela porostlé srstí. Srst delší, huňatá, plstnatá, zvlněná, může tvořit lokny či zplstnatělá místa. Pokrývá celý povrch těla. Zbarvení: čistě černé, šedé, hnědé, rezavé, plavé, bílé nebo promísené. Vícebarevnost se nepřipouští.

Charakteristika: Vyrovnaný, učenlivý a poslušný pes. Miluje vodu a náruživě aportuje. Odolný vůči chladu i horku.

Zvláštní nároky: Hustá, nepropustná srst se obtížně udržuje v dokonalé čistotě a má typický pach. Proto se barbet hodí spíše k držení venku.

Užití: Lovecký pes, specialista na vodní práce.

Výskyt: Velmi vzácný, u nás se nevyskytuje.

Možná záměna: S dalšími vodními psy, od nichž ho na první pohled poznáte podle osrstěné čenichové partie.