Původ: Původnější formou je foxteriér hladkosrstý, který bezprostředně navazuje na starého anglického teriéra, a sice na jeho hladkosrstou, bíle zbarvenou variantu. Podobní psi vykonávali na ostrovech práci norníků již ve 14. století. Drsnosrstý foxteriér vznikl později křížením hladkosrstých psů s jinými, blíže neurčenými drsnosrstými teriéry. Od počátku 20. století novější varianta postupně zastiňovala původní hladkosrstou, aby se ve 30. letech stala jedním z nejpopulárnějších psů vůbec.

 

Foxteriér drsnosrstý

Autor:   Martin Smrček

 

Popis: Malý, velmi živý pes, působící harmonickým a elegantním dojmem. Hlava s plochou lebkou, postupně se zužuje. Oči tmavé, ohnivé a inteligentní, položené daleko od sebe. Uši ve tvaru písmene V, malé, dopředu klopené. Krk suchý a svalnatý, bez laloku. Svalnaté tělo s krátkým, rovným a pevným hřbetem a hlubokým hrudníkem. Ocas vysoko nasazený, kupírovaný asi na tři čtvrtiny své délky. Srst hladká, rovná, přiléhající, nebo drsná a velmi hustá. Barva bílá s černými nebo tříslovými znaky.

Charakteristika: Nesmírně aktivní, pohyblivý a pružný psík. Překypuje sebevědomím a odvahou, nezřídka i bojovností. Pes, s nímž se nikdo nenudí.

Zvláštní nároky: Zvládnout tento "soudek s dynamitem" není lehké. Foxteriér potřebuje hodně pohybu, dostatek zábavy a pevnou ruku, jinak se snadno stává destrukčním a nezvladatelným živlem. Drsnosrstá varianta je náročná na úpravu srsti: několikrát za rok je nutno ji trimovat, protože jen tak vynikne její skutečná krása.

Užití: Lovecký pes, užívaný jako norník i pro povrchové práce. Oblíbený společník, stále veselý a sršící nápady, ideální kamarád starších dětí.

Výskyt: Mezi válkami byl na vrcholu popularity, dodnes všeobecně známý (i díky Čapkově "Dášeňce"), i když už ne příliš často chovaný.

Možná záměna: S Jack Russel teriérem, který je mnohem méně vyrovnaný a ušlechtilý, mívá kratší nohy a delší hřbet. U nás je navíc velmi vzácný. S velšteriérem, který se však zásadně odlišuje černotříslovou barvou.