Původ: Vznikl v druhé polovině minulého století záměrným chovatelským působením jistého kapitána Edwardse z Walesu. Ten si vytkl cíl vytvořit ideálního teriéra pro lov lišek, jezevců a vyder, jenž by byl dostatečně ostrý a nebojácný, ale zároveň snadno ovladatelný a snášenlivý vůči jiným psům. Nezanechal po sobě žádné chovatelské záznamy, pouze se domníváme, že pro křížení použil Dandie Dinmont teriéry, foxteriéry, francouzské hrubosrsté basety a snad i další plemena. K prvnímu oficiálnímu uznání došlo v roce 1911.

 

Sealyham teriér

Autor:   Martin Smrček

 

Popis: Menší nízkonohý teriér obdélníkového tělesného rámce. Hlava delší, široká. Oči středně velké, tmavé, okrouhlé. Uši středně velké, zavěšené, přiléhající k lícím, zaoblené. Krk silný, svalnatý. Tělo se středně dlouhým rovným hřbetem a klenutým hrudníkem. Končetiny krátké, ale silné a mohutné. Ocas nasazený v rovině hřbetu, nesený vzhůru. Srst dlouhá, tvrdá, drátovitá. Zbarvení: čistě bílé nebo bílé se žlutými, hnědými, modrými nebo jezevčími odznaky na hlavě a uších.

Charakteristika: Aktivní, čilý a pohyblivý pes. Vyrovnaný, sebevědomý a samostatný. Není to rváč a nesmí být agresivní, dokáže se však udatně bránit. Bývá nazýván "klaunem mezi teriéry".

Zvláštní nároky: Vyžaduje důslednou, ale citlivou výchovu bez použití jakéhokoliv násilí. Srst je nutno 3x až 4x do roka upravit stříháním a škubáním.

Užití: Dříve lovecký, dnes už výhradně společenský pes, hodící se do města i na vesnici.

Výskyt: Patří k vzácněji chovaným teriérům. Chován je však i u nás.

Možná záměna: Se skotským či českým teriérem, od nichž se zásadně odlišuje bílou barvou. Rovněž bílý vesthajlendský teriér má zase vztyčené uši a zcela odlišnou, do kulata ostříhanou obličejovou partii.