Původ: Vznikl v Austrálii z evropských předků: předchůdců dnešních skotských teriérů, kteří se od nich vlivem reproduktivní izolace výrazně odlišili, a sice jako jejich "pokojová" varianta. Pravděpodobný je i podíl krve později dovezených jorkšírských teriérů. První standard vznikl roku 1908.

 

Silki teriér

Autor:   Martin Smrček

 

Popis: Malý kompaktní nízký pes obdélníkového tělesného rámce. Hlava středně dlouhá, silná, přes obličej spadá dlouhá srst, která však nezakrývá oči. Uši malé, vztyčené, vysoko nasazené, ve tvaru písmene V, porostlé krátkou srstí. Krk mírně klenutý, středně dlouhý, ušlechtilý. Končetiny rovné, jemných kostí. Tělo spíše delší, s rovnou horní linií těla až po záď. Ocas vysoko nasazený, nesený vzhůru, zkracuje se na třetinu. Srst dlouhá, lesklá, jemná jako hedvábí, dosahující k zápěstím a k hleznům. zbarvení: Modro nebo šedomodrotříslové, ne černotříslové. Tříslová barva je na čenichu, na uších, na lících, na spodní části končetin a kolem análního otvoru. Preferuje se stříbřitá chocholka, naopak černá maska je nežádoucí.

Charakteristika: Typický teriérský temperament, výbušný a dynamický. Ostražitý hlídač, ačkoliv byl vyšlechtěn jako společenský pes, je dodnes schopný chytat myši. Překypuje sebevědomím a neohrožeností.

Zvláštní nároky: I když srst je na údržbu méně náročná než srst jorkšírského teriéra, přesto vyžaduje pravidelnou každodenní údržbu. Má sklony k dominanci, vyžaduje důslednou výchovu.

Užití: Společník, hlídač.

Výskyt: V Evropě vzácný, u nás se však vyskytuje a byl i odchován.

Možná záměna: Od jorkšírského teriéra se liší větší velikostí, delším hřbetem a kratší srstí. Velmi vzácný australský teriér je větší a má drsnou srst.