2 stížnosti posluchače Jiřího Brotánka ohledně zpravodajství ČRo v Číně (prosinec 2014)

Text e-mailové stížnosti č. 1

Vážení členové Rady ČR,
dovoluji si vás upozornit na nehoráznost, které se dopustil Český rozhlas v souvislosti s návštěvou prezidenta České republiky v Číně.
Dne 22, října rozhlas vysílal a následně v tištěné formě uveřejnil na svých webových stránkách zprávu svého zvláštního zpravodaje J.Marka ( viz příloha ) o jeho návštěvě na Farmě čínsko-českého přátelství, která se nachází ve městě Huang-hua ( Chuang-chua ).
Místo správného zeměpisného názvu se ve zprávě píše o jakémsi městě Čin-Čes. Je evidentní, že místo správného názvu zde byla použita zkratka z názvu farmy.Nevím zda se jedná o chybu zpravodaje nebo těch,kdo se zprávou v redakci pracovali. Ale už sám způsob postavení a struktury zprávy spíše svědčí o tom, že odpovědnost nese její autor.
Už samo zkomolení názvu města, v němž farma sídlí, vyznívá jako výsměch a tento tón podtrhuje i závěr zprávy o znalostech češtiny na této farmě či v tomto městě a poznámka, že zemědělské výrobě se už skoro nevěnují.Skutečností je, že výuka čeština byla zavedena na zdejší střední odborné škole jako volitelný předmět a už několik let má škola českého lektora z Prahy.A zemědělské výrobě se na farmě nadále věnují, avšak v celkovém objemu její hospodářské činnosti nyní převažuje průmyslové a jiné podnikání.Farma je reálným dokladem obrovských změn kterými čínská společnost prochází. A sympatií, které nejen ona, ale i ti, jimž podléhá, k ČR chovají.
To co vypustil Český rozhlas do etéru je novinářský a zpravodajský zmetek, naprosto nedůstojný v kontextu prezidentovy návštěvy v Číně.
Je to snad projev vlastní zahraniční politiky, kterou ČRo hodlá uplatňovat vůči Číně ? Zdá se že ano, když si uvědomíme,že nedávno vedení ČRo zrušilo své zpravodajské místo v Číně ( i Hongkong je částí ČLR).

Kopii této stížnosti přeposílám kanceláři prezidenta republiky.

Jiří Brotánek

Text e-mailové stížnosti č. 2

Vážení členové Rady Českého rozhlasu,

v den kdy se setkal prezident ČRo Zeman se svým protějškem ( tzn. v pondělí 27.10.2014 ) čínským prezidentem ČLR Si Ťinpchingem byla na webové stránce ČRo zveřejněna informace o výroční zprávě BIS a v jejím titulku bylo zdůrazněno, že i čínští akademici, přijíždějící k nám, jsou špiony ( viz příloha ).Nevím jak tato informace byla i odvysílána.
Domnívám se, že rozhlas se v tomto případě zachoval krajně necitlivě, ba provokativně a že toto veřejnoprávní medium podléhající parlamentní kontrole se svévolně rozhodlo zpochybnit a narušit výsledky návštěvy českého prezidenta v ČLR. Nevím kde k takovému chování bere vedení ČRo oprávnění a co je vede k narušování zahraničně-politických zájmů české vlády a českého prezidenta.

Jiří Brotánek

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Brotánku,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Vaše dvě stížnosti z 27. října 2014.

Rada ČRo neshledala žádná pochybení. Bude se ale dále zajímat o to, zda se Český rozhlas i po nedávném odvolání své zpravodajky v Asii zabývá děním v ČLR adekvátně.

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Mgr. Tomáš Pancíř, ředitel Centra zpravodajství ČRo.
Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 17. prosince 2014. Text připojujeme v příloze.

Vážený pane Brotánku, přestože Rada ČRo nevyhodnotila Vaše stížnosti jako adekvátní, děkujeme Vám za Váš kritický zájem o kvalitu vysílání Českého rozhlasu.

S pozdravem

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Vážený pane Brotánku,

děkuji Vám za Váš podnět. Musím se ale ohradit proti tomu, že by šlo, nebo mělo jít o výsměch. Příslušné označení Čín-čes konzultoval náš zvláštní zpravodaj Jaromír Marek přímo na místě s panem Tomášem Jirsákem, který v místě žije, je sinolog a učí tam český jazyk. Jak potvrdil, termín je zcela správný, vysvětlující a dnes nejčastěji užívaný. Zhongjie či v české transkripci Čung-ťie neznamená nic jiného, než Čín-Čes. Navíc je to termín zavedený i v českých médiích, používá jej např. i Česká televize nebo deník Právo. Na použitém názvu tedy není nic pejorativního. Název Čung-ťie je přitom jak názvem farmy, tak názvem původně venkovské aglomerace. Detaily před časem ve svém článku přineslo s odkazem na další sinoložku Ľubicu Obuchovou Právo, viz tato citace: "Vzhledem k charakteru čínského jazyka a písma byly totiž názvy států z označení podniku běžně zkracovány prvními slabikami (znaky). Čung zastupovalo Čung-kuo (Čína) a ťie původní Ťie-kche-s'-luo-fakche (Československo). Ťie dnes slouží jako zkratka pro Česko a s' pro SR. Protože oficiální název s užitím zkratek zněl Kuo-jin Čung-Ťie jou-ji nung-čchang, neboli Státní zemědělský statek čínsko-československého přátelství, tak se v běžné mluvě zkracovalo, až zůstalo jenom „čung-ťie“. To je už dnes vnímáno spíše jako geografický termín než název podniku. S přihlédnutím k historickému pozadí tohoto názvu můžeme tudíž toponymum směle překládat jako Činčes. Dokonce se už pro označení tamních obyvatel vytvořil novotvar Čung-ťie-žen neboli Činčesáci,“ dodala sinoložka Obuchová pro deník Právo.
Pokud jde o znalost Česka a studium češtiny, sám Jaromír Marek ve své reportáži uvádí stejná fakta, jako Vy - skutečně na farmě výuka češtiny probíhá a vztah místních lidí k ČR je vřelý. Což kolega Marek dává do kontrastu se znalostí Česka ve zbytku Číny. Zprávu (respektive reportáž) proto rozhodně nepovažuji za zmetek. Český rozhlas nemá žádnou vlastní zahraniční politiku vůči kterékoli zemi. Zásadně se drží vlastního kodexu i žurnalistických zásad a na první místo staví objektivitu a nestrannost.
Pokud jde o zrušení postu zpravodaje v Hong Kongu, Český rozhlas tento krok v průběhu roku veřejně komentoval. Rozhodně to neznamená, že by zpravodajství z Číny nemělo pro ČRo důležitost - o tom ostatně svědčí i zpravodajské pokrytí návštěvy prezidenta Zemana i cesta Jaromíra Marka do Číny před touto návštěvou.

Druhý dopis ad BIS:
Máte pravdu, že se informace o výroční zprávě BIS objevila v našem vysílání i na našem webu ve stejný den, kdy byl prezident Miloš Zeman na návštěvě Číny. Toto načasování ale nezavinil nikdo z Českého rozhlasu. Český rozhlas totiž o výroční zprávě BIS informoval neprodleně po jejím zveřejnění. Proč k němu došlo zrovna 27. 10. 2014, to není otázka na ČRo, ale na BIS, případně na kontrolní orgány tajných služeb.
Český rozhlas svým zpravodajstvím nesleduje žádnou politiku. Postupujeme v duchu Kodexu ČRo a Žurnalistických zásad ČRo. Naší snahou je přinášet zásadní a ověřené informace, a to maximálně rychle (při zachování standardních novinářských zásad). Výroční zprávu BIS a konkrétně i tuto její pasáž považuji za zásadní informaci, která má být zařazena do zpravodajství. Ostatně podobně postupovala i další média v ČR, včetně ČTK nebo ČT, viz tyto odkazy:

České noviny: BIS: Mezi špiony z Ruska a Číny jsou podnikatelé i akademici
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/bis-mezi-spiony-z-ruska-a-ciny-jsou-podnikatele-i-akademici/1140112
ČT24: Ruští i čínští špioni jsou často podnikatelé i akademici
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/290507-rusti-i-cinsti-spioni-jsou-casto-podnikatele-i-akademici/

Lidovky.cz: BIS: Mezi špiony z Ruska a Číny jsou podnikatelé i akademici
http://www.lidovky.cz/bis-mezi-spiony-z-ruska-a-ciny-jsou-podnikatele-i-akademici-pak-/zpravy-domov.aspx?c=A141027_112035_ln_domov_ele

E15: Podnikatelé či akademici. I takové špiony do Česka posílá Rusko a Čína
http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/podnikatele-ci-akademici-i-takove-spiony-do-ceska-posila-rusko-a-cina-1131720

Český rozhlas není státním médiem, ale médiem veřejné služby. A jsem přesvědčen, že naopak nezařazením této informace nebo vyčkáváním na "vhodnější dobu" by Český rozhlas porušil své poslání i výše uvedené dokumenty, které jsou pro zpravodajství Českého rozhlasu závazné.

Mgr. Tomáš Pancíř
ředitel Centra zpravodajství Českého rozhlasu