Posluchač Jiří Brotánek (červenec 2014)

Text e-mailové stížnosti

Vážená Rado Českého rozhlasu,
pozastavuji se nad tím, jak je možné, že asijská zpravodajka ČRo Kateřina Procházková nevěnovala pozornost pobytu ministra Zaorálka v Pekingu a zejména společnému česko-čínskému tiskovému prohlášení, které vyvolalo bouřlivé ohlasy v našich domácích mediích. Právě reakce na ministrovu cestu do Číny v ČR a rovněž stručná sdělení čínských medií o otevírání nové kapitoly vztahů obou našich zemí poztvrzují, že šlo o mimořádně významnou návštěvu našeho ministra v Číně.
Pokusil jsem se vyhledat vše co zpravodajka Procházková v inkriminované době o Čině napsala. Vyvolal jsem si její produkci na třech hlavních stanicích ČRo - tj. Radiožurnálu, Dvojce a Plusu. O Zaorálkovi v Číně jsem nic nenašel.

Pokud mne paměť neklame, tak v minulosti žádný zahraniční zpravodaj kteréhokoli českého veřejnoprávního media by si nenechal ujít tak významnou událost v teritoriu,jež spadá do jeho kompetence. Především od zpravodajky v Asii a Číně bych očekával přesné informace a zasvěcené komentáře a analýzy. Jestli se nemýlím, tak ministr Zaorálek závěrem návštěvy hovořil i na tiskové konferenci. Ovšem o tom jsme se nic nedozvěděli.

Ptám se tedy : Jak zajistilo vedení ČRo zpravodajské pokrytí
návštěvy ministra zaorálka v Číně. Dostala snad zpravodajka ČRo v Asii se sídlem v Hongkongu z ústředí pokyn, aby návštěvu ministra ignorovala a do Pekingu nejezdila nebo snad byla dokonce odvolána a pověřena jiným úkolem ? Nebo snad náhlé onemocnění jí znemožnilo, aby byla u události, která by v její práci měla mít prvořadý význam ?
V takovém případě měl rozhlas zajistit patřičnou náhradu.

Odvažuji se ale tvrdit, že to nebyla nemoc co jí zabránilo, aby splnila svou povinnost. Stačí se podívat na její produkci v posledních dnech. Zpravodajku Procházkovou zajímají drby z japonských zdrojů co by dělala Čína , kdyby se režim v severní Koreji zhroutil.
Co tedy způsobilo, že veřejnoprávní rozhlasová stanice neměla v Pekingu na místě a u zdroje informací nikoho, kdo by byl schopen napsat alespoň pár řádek? Jde o záměrné ignorování ? Je zajímavé, že obdobný postoj zaujala i Česká TV.
Byla snad cesta ministra Zaorálka do Číny tak utajena, že novináři z veřejnoprávních prostředků neměli čas se na cestu připravit ? I to by se pak mělo veřejnosti říci a žádat MZV o vysvětlení. I to by zasluhovalo " proprání " v mediích, zejména v ČRo.
Obracím se v této věci na vás,na Radu, neboť neočekávám, že by vedení rozhlasu bylo ochotno cokoli vysvětlovat řadovému posluchači. Radě se snad uvolí takové vysvětlení a zdůvodnění podat.

S pozdravem JIří Brotánek

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Brotánku,

reagujeme tímto na Vaši stížnost ze 7. května 2014.
Na jejím základě byla při pracovním setkání předsednictva a několika dalších členů RČRo s vedením Českého rozhlasu dne 25. června 2014 vznesena otázka k vedení Českého rozhlasu po efektivitě využívání zahraničních zpravodajů. Ohledně zahraniční zpravodajky ČRo z Hongkongu Kateřiny Procházkové, o níž se zmiňujete, bylo Radě ČRo sděleno, že v dané pozici končí, protože měla vízové těžkosti ohledně působení v pevninské Číně.
RČRo bude téma efektivity využívání zahraničních zpravodajů ČRo sledovat i nadále.

K Vaší stížnosti si Rada ČRo vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Poskytl je Mgr. Tomáš Pancíř, ředitel Centra zpravodajství ČRo. Rada Českého rozhlasu toto vyjádření na své veřejné schůzi dne 30. července 2014 vzala na vědomí. Text připojujeme v příloze.

Rada ČRo hodlá v blízké budoucnosti zadávat další nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu. Je možné, že takto necháme posoudit i to, jaký mediální obraz poskytuje ČRo ohledně Číny nebo česko-čínských vztahů.

Vážený pane Brotánku, děkujeme Vám za Váš zájem o Český rozhlas i za to, že jste věnoval svůj čas k poskytnutí zpětné vazby k jeho práci.

S pozdravem

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

Odpověď za Český rozhlas

Vážený pane Brotánku,

je pravda, že kolegyně Procházková skutečně neinformovala o návštěvě ministra zahraničí Zaorálka v Číně. To ale neznamená, že bychom ve vysílání Českého rozhlasu tuto událost ignorovali, jak naznačujete. Naopak. Tuto cestu jsme považovali za významnou, a proto jsme spolu s ministrem Zaorálkem poslali našeho zvláštního zpravodaje Jaromíra Marka.

Kolega Marek zpravodajsky pokrýval i ono citované česko-čínské prohlášení. Pro vysílání Radiožurnálu, ale i dalších stanic Českého rozhlasu připravil sérii zpráv i živých vstupů. Navíc jsme toto prohlášení rozebírali i s dalšími respondenty, a to v publicistické části Hlavních zpráv i v proudovém vysílání Radiožurnálu a v pořadech Den podle, Názory a argumenty, Pro a proti i v ranním bloku Českého rozhlasu Plus.
Jsem tedy přesvědčen, že jsme se této události věnovali opravdu dostatečně.

Mgr. Tomáš Pancíř
ředitel Centra zpravodajství