Posluchač Jiří Čejka (říjen 2014)

Text e-mailové stížnosti

Dobrý den,
Dne 17.9 t.r.jsem poslouchal Vaší "Dvojku",protože dříve jsem ji poslouchal z titulu zajímavých pořadů,na rozdíl od jiných slaboduchých stanic , komentátorů a temat.A jaké bylo mé překvapení,když pořad minutová hra-končila slovy...tak tedy jdi do prdele..To byla sprcha.To platím ze svých daní autorku,asi "nímandku",která neví co je slušnost,a asi je jí to jedno,protože kolem ní se tak mluví normálně,nemluvě o tom,že i ta myšlenková úroveň těchto her je na úrovni tak asi střední školy,a ne pro pořad veřejnoprávního rozhlasu.Opravdu žena na úrovni,ale tak asi houpacího koně.To bude za chvíli standardem tato sprostá mluva??Tam by měla být úroveň trochu vyšší a lidem by to mělo něco dát.Proč může do pořadů kecat"každý"?Snad by se úroveň lidí pracujících pro rozhlas měla zvyšovat v 21.století,a ne jak je v této zemi zvykem-spíše snižovat!Žehráte na to,že jste placeni z našich daní?Už aby tato dvojakost byla zrušena a museli jste se taky spoléhat na to kolik přitáhnete posluchačů díky kvalitě, a ne si být jisti,že nějaký příspěvek vždy dostanete.
Díky tomu snad nebudu poslouchat už nic,ale Vám to asi nevadí.
ing. Jiří Čejka

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane inženýre,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Vaši stížnost ze 17. 9. 2014.

Rada ČRo si vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření. Poskytl je Ing. Libor Vacek, slovesný dramaturg Českého rozhlasu Dvojka.
Rada Českého rozhlasu toto vyjádření na své veřejné schůzi dne 29. října 2014 vzala na vědomí. Sdělení Mgr. Vacka pokládáme za velmi výstižné.

Vážený pane inženýre, sdílíme to, že kladete na práci Českého rozhlasu vysoké nároky, ovšem v daném případě zřejmě došlo k nedorozumění.

S pozdravem

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

Odpověď za Český rozhlas

Rozhlasové minutové hry jsou drobná dramatická díla, jejichž cílem a smyslem je – stejně jako u rozsáhlejších slovesných uměleckých děl – zjednodušeně řečeno buď posluchače pobavit, anebo jej podnítit k zamyšlení nad některými dílčími aspekty lidského chování a jednání. Právě druhá zmíněná charakteristika platí beze zbytku pro minutovou hru s názvem „Meze slušnosti“, která na krátkém dialogu muže a ženy upozorňuje na jednu z nejnebezpečnějších forem domácího násilí – psychický útlak a manipulaci. Expresivní výraz, pronesený v závěru dialogu ženou, jež je zjevnou obětí mužovy egoistické manipulace, je nejen zoufalým pokusem o obranu, ale zároveň v umělecké zkratce zvýrazněnou otázkou, která z postav skutečně překročila meze slušnosti.

Invektivy pana posluchače na adresu autorky minutové hry vyznívají v kontextu tématu hry opravdu velmi zvláštně.

ing. Libor Vacek
slovesný dramaturg
Český rozhlas Dvojka