29. října  2014  rubrika: Stížnosti a podněty posluchačů ČRo

Posluchač Karel Žák (říjen 2014)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 29. 10. 2014

Text e-mailové stížnosti
viz. přiložený dokument 

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane magistře, 

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Vaši stížnost z 1. 9. 2014.
Děkujeme Vám za velmi precizně zpracovanou zpětnou vazbu k práci Českého rozhlasu.
Správně jste upozornil na problém nepřípustné generalizace při tvrzení o názoru odborníků.
Dáváme Vám za pravdu i v tom, že úvodní dehonestující popis respondenta (citujeme novináře ČRo Janka Kroupu: „člověk s takovým tím všerozumějícím úsměvem na tváři“) je prohřeškem proti profesionálním žurnalistickým zásadám. 

Jinak ovšem v případě oné reportáže neshledáváme žádné nedostatky. Budeme se každopádně snažit přispívat k tomu, aby Český rozhlas i kritické reportáže ke složitým tématům zpracovával věcně a korektně. 

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Poskytl je Jan Pokorný, šéfredaktor stanice ČRo Radiožurnál.
Rada Českého rozhlasu toto vyjádření na své veřejné schůzi dne 29. října 2014 vzala na vědomí. Text připojujeme v příloze.  

S pozdravem 

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

Odpověď za Český rozhlas 

Stanovisko Jana Pokorného (šéfredaktora ČRo Radiožurnál) a Právního oddělení ČRo  

Janek Kroupa kladl relevantní otázky, je to investigativní reportér, netočil žádný osvětový pořad na téma pedofilie. Žák sám píše: Nicméně k rozhovoru jsme na místě svolili. Zástupci komunity ČEPEK s přezdívkou TeenBL bylo přislíbeno, že nebude jmenován a že mu bude zkreslen hlas. Což bylo dodrženo. 

Vnímání tónu rozhovoru, o němž pan Žák píše, že byl útočný, je subjektivní. Za útočný jej považuje zpravidla mluvčí, jemuž jsou otázky nepříjemné. I tady mohl pan Žák natáčení kdykoliv zastavit. Neudělal to. 

K žádostem o konkrétní odpovědi: 

1) Věděla osoba, která rozhoduje o tom, co půjde do vysílání Radiožurnálu, o tom, že jsem vyslovil nesouhlas (resp. odvolal souhlas podle § 87 Občanského zákoníku) s použitím záznamu mého hlasu v reportážích ze dne 30. 7. 2014? Ano. 

2) Poradili se redaktoři Janek Kroupa či Markéta Chaloupská ohledně vyjádření mého nesouhlasu s použitím záznamu mého hlasu ve vysílání s právním oddělením Českého rozhlasu? Ne konzultovali to s šéfredaktorem, který žádost konzultoval s právníky a osobně si prostudoval předmětnou pasáž Občanského zákoníku. A i na základě patřičného odstavce v Kodexu ČRo rozhodl o odvysílání. (Kodex ČRo: 21.6 Český rozhlas zásadně nepřistoupí na dodatečné podmínky nebo nátlak vztahující sek materiálu, který byl v souladu s Kodexem natočen. V odůvodněných případech může ještě před započetím nahrávání akceptovat návrh dohody o autorizaci rozhovoru). Žádný takový požadavek od pana Žáka nevzešel. 

3) Na základě jakého předpisu nebo zákona byl záznam mého hlasu v reportážích ze dne 30. 7. 2014 i přes můj výslovný nesouhlas nakonec použit? Viz výše. 

4) Považuje vedení Českého rozhlasu, Rada Českého rozhlasu a pan šéfredaktor Radiožurnálu chování redaktorů p. Chaloupské a p. Kroupy – zejména tedy způsob domluvení rozhovoru (nebyl jsem informován, že se bude rozhovoru účastnit i pan Kroupa), téma rozhovoru (nejednalo se o Markétou Chaloupskou původně uvedené téma „o pedofilii a jejím vnímání u veřejnosti”, skutečným cílem bylo zdiskreditovat web www.pedofilie-info.cz), vedení rozhovoru (útočnost, nadřazenost, nevyslechnutí argumentů druhé strany), způsob ukončení rozhovoru (nepoděkování za čas a za rozhovor), odmítání telefonních hovorů a nerespektování nesouhlasu s použitím záznamu hlasu jako projevu osobní povahy – za korektní a seriózní? Nebyl jsem osobně přítomen domlouvání rozhovoru a nedokážu posoudit tuto situaci. Každopádně věřím našim redaktorům, sledoval jsem jejich počínání při přípravě reportáží. K nesouhlasu s použitím záznamu hlasu odkazuji na odpověď k dotazu č. 2. 

5) Jak z pohledu článků 20.1 a 20.8. Kodexu Českého rozhlasu hodnotíte práci redaktora Janka Kroupy, jež evidentně vzal spravedlnost do vlastních rukou a dotyčné osobě, která byla zproštěna obžaloby a na kterou tedy má být z pohledu práva pohlíženo jako na osobu bezúhonnou, znemožnil spolupořádat letní dětský tábor? Dodržel v tomto případě Český rozhlas ustanovení svého Kodexu o tom, že se zdrží činnosti nebo podpory nálad směřujících k protiprávní ostrakizaci podezřelých, v tomto případě dokonce soudem obžaloby zproštěných osob? Janek Kroupa nebral spravedlnost do vlastních rukou, naopak velice citlivě s ohledem na presumpci neviny postupoval směrem k minimalizaci rizika, kdy člověk podezřelý s přechovávání dětské pornografie měl vést dětský tábor. Z pohledu dalšího článku Kodexu 20.1 Český rozhlas je povinen respektovat zásadu presumpce neviny, z níž vyplývá, že až do pravomocného výroku o vině se na člověka hledí jako na nevinného. Zásada presumpce neviny na prvním místě zavazuje státní orgány a nelze ji ve vztahu k povinnostem Českého rozhlasu vykládat tak, že zabraňuje informovat posluchače o podezření z kriminálního jednání konkrétního člověka, případně publikovat svědectví osob a informace o postupu státních orgánů v rámci trestního, případně přestupkového řízení. Takový výklad by Českému rozhlasu znemožňoval podat pravdivou informaci o záležitostech veřejného zájmu.
Ochranu dětí a jejich práv považujeme za mimořádně důležitou a citlivou. 

6) Jak hodnotíte fakt, že pan redaktor Kroupa ve své reportáži ze dne 30. 7. 2014 informoval posluchače Českého rozhlasu o tom, jakou mám postavu, úsměv či účes, ale vůbec se nezajímal a tedy ani posluchače neinformoval o mých závěrečných vysokoškolských pracích, které se týkaly pedofilie, nezajímal se ani o mou odbornou činnost a ocenění univerzity, které jsem za své práce a odbornou činnost získal, nezajímal se ani o reakce odborné veřejnosti na tyto práce, apod.? Předmětem reportáže nebyla odborná činnost pana Žáka. Reportéři se zabývali smyslem existence předmětných webových stránek. Reportéry zajímaly odpovědi. K postavě, úsměvu, účesu dodávám, že popis je podstatnou součástí reportáže jako žánru. 

7) Považujete informace o účesu, postavě a úsměvu respondenta a odvysílání kompletního záznamu mé odpovědi na neseriózní otázku, zda jsem nebo nejsem pedofil, v kontextu reportáže za důležité pro všestrannou orientaci posluchačů a jejich svobodné utváření názorů (čl. 6.1 Kodexu Českého rozhlasu)? A nebo byly tyto informace posluchačům sděleny, aby byla moje osoba dehonestována jako osoba, která „se zastává pedofilů”? Popis v jedné větě je zpravidla v reportáži přítomen. Vzhledem ke kontextu celého příběhu byla otázka na mluvčího, jestli je nebo není pedofil relevantní. Pan Žák navíc odpověděl, že není a vysvětlil pohnutky, které ho vedly k tomu, že se začal zabývat webem www.pedofilie-info.cz

8) Poskytl pan redaktor Kroupa ve vysílání své reportáže aktérům dostatečný prostor pro vyjádření argumentů, které by zdůvodňovaly jejich (v tomto případě tedy moje) postoje (článek 6.3 Kodexu Českého rozhlasu)? Měřítko pro dostatečný prostor je vždy jiné pro osobu zpovídanou a pro redaktora, který materiál zpracovává. Z pohledu tvůrců reportáží na téma pedofilie a vedení stanice byl prostor pro vyjádření argumentů dostatečný. 

9) Z jakého zdroje čerpal Petr Král či osoba, která Petru Královi sdělila informaci, že až 3% Čechů má pedofilní sklony? Údaj o 3% vychází z údajů kvalifikovaných psychiatrů. Jde například o předsedu Sexuologické společnosti doc. MUDr. Jaroslava Zvěřinu, CSc. Totéž uvedla MUDr. Růžena Hajnová, sexuoložka. 

10) Jak hodnotíte skutečnost, kdy pan redaktor Kroupa i paní redaktorka Chaloupská výroky jednotlivců v reportážích ze dne 30. 7. 2014 opakovaně předložili posluchačům Českého rozhlasu jako názor „všech odborníků v České republice”, kteří však ale mají názory odlišné a v příkrém rozporu s názory těchto jednotlivců? Domníváte se, že z tohoto pohledu redaktoři pí Chaloupská a p. Kroupa dodrželi ustanovení Kodexu Českého rozhlasu, podle kterého má Český rozhlas přistupovat pečlivě k výběru odborníků vystupujících v rozhlasových pořadech vč. obměny respondentů a zastoupení rozmanitých názorových proudů (čl. 21.10 Kodexu)? Z kontextu reportáži vyplývá, že ne všichni odborníci mají na některé aspekty související s pedofilií shodný názor. Však také nejdelší prostor dostal další s odborníků MUDr. Ondřej Trojan, který nezastával vždy shodná stanoviska se sexuology, kteří se taky objevili ve vysílání ve 20 minutách Radiožurnálu. Ano, formulace „někteří odborníci“ by byla přesnější, ale nepovažujeme ji za vadnou. 

11) Domníváte se, že reportážemi redaktorů Janka Kroupy a Markéty Chaloupské ze dne 30. 7. 2014 bylo dodrženo citované ustanovení zákona o Českém rozhlasu, jinými slovy domníváte se, že reportáž byla objektivní, vyvážená, poskytovala ověřené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů? Anebo se spíše jednalo o cílenou manipulaci s posluchači Českého rozhlasu, aby převzali „jediný a správný” názor autorů reportáže? Ano, série reportáží a rozhovorů byla jako celek vyvážená. Pokud by pan Žák měl pravdu s tvrzením o cílené manipulaci s posluchači Českého rozhlasu, a toto bylo záměrem autorů a vedení stanice, zřejmě by jako host do významného pořadu 20 minut Rž byl pozván někdo jiný než MUDr. Trojan. 

12) Domníváte se, že reportáže Janka Kroupy a Markéty Chaloupské přispěly k právnímu vědomí obyvatel České republiky, když v nich zpochybňovali presumpci neviny, jež je dána Listinou základních práv a svobod, když svým jednáním a mediálním zájmem donutili obžaloby zproštěného člověka „dobrovolně” se vzdát činnosti, kterou vykonával, a když základní právo obviněného odmítnout výpověď (nesdělit heslo k datovému kontejneru) vyznělo v reportáži jako drzost, na kterou by snad takový člověk ani neměl mít právo? Vzhledem k tomu, že pedofilie není totéž, co homosexualita, a podle všech dostupných zdrojů se jedná o tzv. parafilii jsme považovali za správné, při zachování anonymity, informovat provozovatele dětského tábora o našich zjištěních. Nedovedeme si představit, že bychom něco takového neudělali - a na tomto táboře by se stalo dítěti něco neblahého. Provedli jsme to diskrétně a to po zevrubné diskusi uvnitř Českého rozhlasu. Rozhodně nešlo o to kohokoliv skandalizovat, ale chránit děti. A to u vědomí toho, že mezi obecná diagnostická kritéria parafilií dle Mezinárodní klasifikace nemocí patří tyto podmínky:
- jedinec opakovaně prožívá intenzivní sexuální touhy a fantazie týkající se neobvyklých objektů nebo aktivit
- jedinec buď touhám vyhoví nebo je jimi citelně obtěžován
- preference je přítomna nejméně 6 měsíců
(Petr Weiss a kol. Sexuologie) 

A dovolím si upozornit na přepis 20 minut Radiožurnálu s MUDr. Trojanem, který na ploše 20 minut vnesl na kauzu několik odlišných pohledů. Níže odkaz na webové stránky.
http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/1379700 

Žádosti pana Žáka zpětně opravit některé formulace nechci vyhovět. Myslím, že označení „pedofilní seznamka“ na webu www.pedofilie-info.cz je možné. Pan Žák uvádí: Pan redaktor Kroupa pak pouští do éteru další část záznamu rozhovoru ze dne 24. 7. 2014, ve kterém se ptá moderátora TeenBL, s kým se tam chtějí pedofilové seznamovat. Ten odpovídá, že s kýmkoliv, kdo si tam napíše inzerát. Pak pouští do éteru i „hádku”, kdy pan redaktor Kroupa tvrdí, že profil uživatele, který obsahuje mimo jiné i věkovou preferenci, je součástí seznamky, zatímco TeenBL a já se mu snažíme vysvětlit, že profil není součástí inzerátu, že profil se zobrazuje u každého příspěvku každého uživatele na fóru. 

To, že preference uživatele je ale jen v profilu může naopak z našeho pohledu vyvolat ještě větší nebezpečí: dítě nemusí jasně chápat, co je ten člověk zač, pokud se na web náhodou dostane, otevře inzerát a neotevře si profil. Na požádání jsem připraven dodat screenshot předmětných inzerátů, který pořídili naši reportéři při přípravě reportáží. 

A závěrem k tomu, že pan Žák se pokoušel vzít zpět souhlas s pořízením rozhovoru. Podle našeho názoru účelově používá jedno ustanovení nového občanského zákoníku. Pro zevrubnější vhled do této části stížnosti zasílám znění dalších paragrafů NOZ. 

§ 88 (1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. 

(2) Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu. 

§ 89 Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství. 

A doplňuji znovu citací z Kodexu ČRo:
21.6 Český rozhlas zásadně nepřistoupí na dodatečné podmínky nebo nátlak vztahující se
k materiálu, který byl v souladu s Kodexem natočen. V odůvodněných případech
může ještě před započetím nahrávání akceptovat návrh dohody o autorizaci
rozhovoru. Dohodnutá autorizace však může spočívat pouze v právu respondenta
získat před odvysíláním záznam nebo přepis částí rozhovoru použitých v pořadu.
V případě, že Český rozhlas na takovou dohodu přistoupí, je povinen ji dodržet.
Případné námitky respondenta poukazující na zkreslení jeho vyjádření posoudí
vedoucí zaměstnanec redakce pověřený šéfredaktorem. Český rozhlas zásadně
nepřistoupí na dohodu, kterou by se respondentovi dostalo výsady souhlasit
s použitím svého vyjádření až v závislosti na vyznění celého pořadu 

Doplnění vyjádření šéfredaktora Radiožurnálu J. Pokorného Právním oddělením ČRo: 

Vyjádření k užití záznamu projevu pana Karla Žáka ve vysílání Radiožurnálu: 

Pan Karel Žák ve své stížnosti tvrdí, že svůj souhlas k pořízení a užití zvukového záznamu svého projevu, který byl odvysílán 30.7.2014 na stanici Radiožurnál, odvolal, a proto Český rozhlas nebyl oprávněn tento zvukový záznam použít. Užití zvukového záznamu projevu pana Karla Žáka ve vysílání Radiožurnálu dne 30.7.2014 nebylo protiprávní, neboť Český rozhlas zvukový záznam užil v mezích zákona, a to především na základě a v mezích tzv. zákonných licencí upravených v § 88 odst. 1 a § 89 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.  

Podle § 88 odst. 1 občanského zákoníku je dovoleno pořídit nebo použít zvukový záznam bez svolení dotčené fyzické osoby k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Český rozhlas použil zvukový záznam projevu Karla Žáka k výkonu svého práva na informace, které je zaručeno Listinou základních práv a svobod (čl. 17), při respektování povinností, které jsou mu uloženy právními předpisy a při zachování proporcionality mezi právem na ochranu osobnosti a právem na informace odůvodněném prioritou veřejného zájmu.  

Podle § 89 občanského zákoníku lze pořídit nebo použít zvukový záznam bez svolení dotčené fyzické osoby pro zpravodajství. Podmínky pro využití této zákonné licence byly při odvysílání zvukového záznamu projevu Karla Žáka splněny, neboť tento zvukový záznam byl užit ve zpravodajských reportážích, které informovaly veřejnost o skutečnostech oprávněného a aktuálního veřejného zájmu. 

 

Stížnosti a podněty

Rada ČRo se rozhodla na svých webových stránkách zveřejňovat stížnosti a podněty posluchačů ČRo a následné odpovědi. V souladu se svými usneseními č. 55/6 a 11/10 nebude reagovat na stížnosti, které nejsou plně identifikovány, tak jak to ukládá zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb., v platném znění.
Vzhledem k ochraně osobních údajů zveřejňujeme pouze jméno tazatele a obce trvalého bydliště.



Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas