Posluchač Pavel Hruška (říjen 2014)

Text e-mailové stížnosti

Dobrý den,
rozhodl jsem se zaslat Vám další dvě stížnosti, a to:

1. Obecnou na dlouhodobě neobjektivní způsob poskytování informací Českým rozhlasem - Radiožurnálem, na neobjektivní a neúplný obsah a rozsah sdělovaných informací a neobjektivní způsob vedení diskusí k různým událostem, zejména v zahraničí. Toto hodnocení se týká nejen předávání informací a vedení diskusí ČRo k událostem na Ukrajině a situaci v Rusku, ale i situaci v Sýrii, Iráku, státech severní Afriky, Izraelsko-Palestinského konfliktu, událostem v USA (např. nepokoje v St. Luis), a také informací a diskusí o tom, jak jsou tyto události, v různých částech světa, hodnoceny politiky, občany a sdělovacími prostředky v ostatních státech Evropské unie i ostatního světa.
V domácím zpravodajství se pak opakovaně preferují názory určitých politiků, analytiků, komentátorů, aniž by odpovídají prostor dostaly osoby zastupující opačné názory.
Navíc stále častěji je možné se setkat s tím, že související a navazující informace k určité události jsou protichůdné, aniž by na to moderátor upozornil. Stále častěji je také z vystoupení moderátora zřejmý jeho osobní postoj. Je tedy otázkou, zda tento stav je úmyslně řízeným příslušnými pracovníky ČRo, či je to jejich nedostatečnou kvalitou.

2. Konkrétní stížnost se pak týká způsobu vedení diskuse panem Krocem mezi panem Hermanem a panem Filipem v hlavním zpravodajském pořadu ČRo dne 3.9.2é14 po 18:00 hod. Moderátor nedal účastníkům diskuse stejný časový prostor. Nepokládal jim stejné otázky, ani otázky na stejná témata. Jednomu z diskutujících vstoupil naprosto nepřiměřeně do jeho vyjádření s odůvodněním, které v případě druhého nepoužil a jemu do vyjádření nevstoupil. Za navádějící a zavádějící pak lze považovat i způsob kladení otázek i jejich obsah.

Chci zdůraznit, že zejména ČRo poslouchám téměř padesát let a pamatuji si dobře jak vypadalo jeho zpravodajství do roku 1989. V té době, i s ohledem na vlastní zkušenosti, jsem si nedovolil zpravodajství otevřeně kritizovat a zároveň jsem chápal i tehdejší moderátory. Myslel jsem si, že situace se změnila. Zdá se, že ne. Jen důvod proč je to již asi dva roky s Českým rozhlasem, ale i s Českou televizí podobné, jako před rokem 1989, mi není jasný. Odpověď na to proč se naše veřejnoprávní média nechovají alespoň tak jako ta u našich sousedů, například na Slovensku, v Rakousku, ale i v Německu, nedokáži najít. Že by to bylo v povaze Čechů ?

S pozdravem

Pavel Hruška

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Hruško,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Vaše dvě stížnosti z 3. 9. 2014.

Děkujeme Vám za kritickou zpětnou vazbu – týká se důležitých povinností plynoucích ze zákona o Českém rozhlasu, z Kodexu ČRo i z obecných profesionálních novinářských zásad.

Rada ČRo hodlá v blízké budoucnosti zadávat další nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu. Je možné, že takto necháme posoudit i takové části vysílání ČRo, na které jste poukázal ve svém podnětu.

Máte pravdu v tom, že Vámi zmíněný rozhovor byl veden nevyváženě. D. Hermanovi položil moderátor Vl. Kroc 5 otázek, z toho dvakrát dvě ihned po sobě, navíc D. Hermanovi dal moderátor první i poslední otázku. Vůči V. Filipovi směřoval pouze dvě otázky. Také přerušování hostů, resp. udržování je v nastoleném tématu, moderátor V. Kroc uplatnil ve dvou analogických situacích (po jedné u každého z respondentů) zcela rozdílně – zatímco V. Filipa přerušil a rozhodně ho vyzval ke změně tématu, v následující totožné situaci nechal D. Hermana domluvit bez přerušení.

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření. Poskytl je PhDr. Petr Dudek, vedoucí redakce publicistiky Centra zpravodajství ČRo. Rada Českého rozhlasu toto vyjádření na své veřejné schůzi dne 29. října 2014 vzala na vědomí.

Text připojujeme v příloze. Jak vidíte ze srovnání naší odpovědi a 2. bodu vyjádření PhDr. Dudka, hodnotíme onen rozhovor výrazně odlišně. Vedením ČRo jsme v této souvislosti požádali o to, aby vyjádření poskytovaná na žádost Rady ČRo byla kvalitnější a hodnotila dané problémy ve vztahu ke Kodexu ČRo a zákonu o ČRo (č. 484/1991 Sb.). Poukázali jsme také na to, že dobrá vodítka poskytuje i zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání (č. 231/2001 Sb.) a profesionální novinářské zásady, jako jsou např. Etický kodex novináře vypracovaný Syndikátem novinářů České republiky nebo zásady z deklarace Mezinárodní federace novinářů (lnternational Federation of Journalists) z roku 1954 (IFJ Code of Principles on the Conduct of Journalism).

3. bod vyjádření PhDr. Dudka pokládáme za nevhodný, jelikož Vás v něm ironizuje, „překrucuje“ závěr Vašeho podnětu a píše nevěcně, ba arogantně.

Závěrem: vyjádření od PhDr. Dudka Vám zasíláme i jako potvrzení toho, že je v práci novinářů Českého rozhlasu opravdu co zlepšovat.

S pozdravem

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

Odpověď za Český rozhlas

Ke stížnostem uvádím:

1. Radiožurnál, ale i ostatní stanice, zejména Český rozhlas Plus, usilují o objektivní informování o všech pisatelem zmiňovaných zahraničních událostech. V některých oblastech (na Ukrajině, Blízkém východě, Spojených státech…) působí za tím účelem zpravodajové ČRo, často jako jediní zástupci českých médií. Je zákonité, že ozbrojené konflikty provázejí i konflikty názorové. Snažíme se uvádět různé názory na sporné otázky, ale dáváme přednost názorům stavěným na faktech a doložených svědectvích. Pokud stěžovatele zajímá, jak referují média v zahraničí, pak připomínám naše pravidelné relace, které v orientaci pomohou: přehledy zahraničního tisku v ranním vysílání ČRo Plus a Svět ve 20 minutách na téže stanici před osmou večer.

2. Pisatelovo upozornění na způsob moderování debaty ministra D. Hermana s předsedou KSČM V. Filipem z 3. 9. 2014 jsme s moderátorem Vladimírem Krocem prodiskutovali. Zároveň ale nepokládám za nutné, aby dostávali diskutující k odpovědím naprosto shodný čas. Měli by dostat srovnatelný čas, což se také stalo. Navíc stojím na straně moderátora kolegy Kroce v tom, že upozornil diskutujícího předsedu V. Filipa na to, aby se držel tématu. Takové upozornění neslouží k diskriminaci diskutujících, ale k usměrnění rozhovoru.

3. Zaujaly mě poslední věty p. Hrušky. Před rokem 1989 se, jak píše, neodvážil zpravodajství Československého rozhlasu otevřeně kritizovat. Nyní, jak je vidět, už se nebojí. Když se ptá na povahu Čechů, nabízí tím dobrý příklad. ČRo dnes se nechová jako jeho předchůdce před rokem 1989. Kritické poznámky přijímáme, zabýváme se jimi – a pisatel se opravdu nemusí bát žádného postihu z naší strany.

PhDr. Petr Dudek
vedoucí Redakce aktuální publicistiky CZP

Odkaz na zmíněný rozhovor komentátora V. Kroce s D. Hermanem a V. Filipem – v časovém intervalu od 13.30 – 21.21
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3199641