Stížnost posluchače J. Kohlíčka ohledně výročí poválečného odsunu Němců ve vysílání ČRo (červenec 2016)

Text stížnosti
viz příloha

Vážení členové rady Československého rozhlasu,

tímto Vám zasílám stížnost na obsah vysílání Českého rozhlasu, viz. příloha.
Předem děkuji za vyrozumnění, jak bude v této věci postupováno.

s přátelským pozdravem

Ing. Jaromír Kohlíček, CSc

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Kohlíčku,
děkujeme za Vaši obsáhlou stížnost týkající se velmi citlivého tématu. O reakci jsme požádali vedení Českého rozhlasu a jeho vyjádření přikládáme k naší odpovědi.
Vyjádření ředitele zpravodajství Jana Pokorného je rovněž obsáhlé a obsahuje i výsledky analýzy, kterou vytvořilo Oddělení analýz a výzkumu Českého rozhlasu.
Nezávislé odborné analýzy na různá témata si pravidelně nechává vypracovávat i Rada Českého rozhlasu. Jak rozhlas informuje o historických milnících české historie, může být do budoucna zajímavým námětem.
Rada Českého rozhlasu nesouhlasí s tvrzením Jana Pokorného, že vysílání ČRo Radiožurnálu k výročí odsunu sudetských Němců je součástí soustavné práce rozhlasu s výročími významných historických událostí, k nimž bezesporu patří všechny události, které souvisejí s tragickým obdobím druhé světové války. Důvodem našeho nesouhlasu je fakt, že právě nedávno jsme na veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu z 25. 5. 2016 přijali usnesení, které zní: „Rada Českého rozhlasu na základě podnětu posluchačky Mgr. Heleny Mikulové z 1. 4. 2016 vyzývá Český rozhlas, aby ve větší míře ve svém vysílání referoval o výročí okupace českých zemí nacistickým Německem, a to v obdobném rozsahu, jako činí u jiných významných okamžiků československé a české historie“.

Výše zmíněné analýzy vzniklé pro potřeby Rady ČRo jsou zveřejňovány na internetových stránkách ČRo, viz např. analýzy dostupné zde: http://www.rozhlas.cz/rada/legislativa/_zprava/prezidentske-volby-ve-vysilani-cro-1--1248749 a http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/ctyri-odborne-analyzy-vysilani-ceskeho-rozhlasu-v-roce-2015--1593820

S pozdravem

Hana Dohnálková,
předsedkyně Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Stěžovatel, Ing. Jaromír Kohlíček, CSc., na základě příspěvků odvysílaných v Českém rozhlase Radiožurnál 10. června k výročí začátku oficiálního odsunu sudetských Němců do sovětské zóny napadá ČRo Radiožurnál z "odporné protičeské propagandy" a z "protičeského štvaní“, nepřímo hovoří o „zuřivé protičeské nacistické propagandě“. Činí tak v přípisu na adresu Rady ČRo, který je de facto totožný s článkem "Vlastenci v Českém rozhlase" otištěným 16. června 2016 v deníku Haló noviny. Článek podepsal Ing. Jaromír Kohlíček, poslanec Evropského parlamentu (KSČM) – viz. příloha.

Konkrétně má námitky proti tomu, že ve vysílání zaznělo, že po válce bylo v Československu na tři miliony občanů německé národnosti, což je obecně uznávaný hrubý odhad (proto v ČRo Radiožurnál zaznělo "na tři miliony"), kolem něhož se udávaná čísla pohybují. Například Tomáš Staněk (Odsun Němců z Československa 1945 - 1947, Academia - Naše vojsko, Praha 1991) uvádí, že z poválečného Československa odešlo celkem kolem 3,5 milionů Němců
- asi 660.000 Němců živelným způsobem,
- 2 246 000 organizovaným (pod dohledem Spojenecké kontrolní komise. Z toho do sovětské okupační zóny (pozdější NDR) přes 786 000 osob a do americké okupační zóny (pozdější SRN) 1 445 000 lidí,
- koncem roku 1948 zůstávalo na čs. území na 185 000 příslušníků německé národnosti. Většinou šlo o antifašisty, specialisty a osoby ze smíšených manželství. Značná část z nich se později dobrovolně vystěhovala do Německa, většinou SRN.

Stěžovatel také nesouhlasí s tím, že Němci byli v poválečném Československu zbaveni československého občanství. ČRo Radiožurnál ale vycházel z toho, že Němce zbavil čs. občanství jeden z tzv. Benešových dekretů.

Ústavní dekret presidenta republiky
ze dne 2. srpna 1945
o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské
K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:
§ 1
(1) Českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské, kteří podle předpisů cizí okupační moci nabyli státní příslušnosti německé nebo maďarské, pozbyli dnem nabytí takové státní příslušnosti československého státního občanství.
(2) Ostatní českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské pozbývají československého státního občanství dnem, kdy tento dekret nabývá účinnosti.
(3) Tento dekret se nevztahuje na Němce a Maďary, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) přihlásili v úředním hlášení za Čechy nebo Slováky.
(4) Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v této době přihlásili za Němce nebo Maďary, jsouce donuceni nátlakem nebo okolnostmi zvláštního zřetele hodnými, neposuzují se podle tohoto dekretu jako Němci nebo Maďaři, schválí-li ministerstvo vnitra osvědčení o národní spolehlivosti, které vydá příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise) po přezkoumání uvedených skutečností.

Vysílání ČRo Radiožurnálu k výročí odsunu sudetských Němců je součástí soustavné práce rozhlasu s výročími významných historických událostí, k nimž bezesporu patří všechny události, které souvisejí s tragickým obdobím druhé světové války. Ve všech těchto připomínkách se Český rozhlas opírá o historická data a závěry odborníků. Dne 10. června 2016 se Český rozhlas a také ČRo Radiožurnál ve vysílání věnoval rovněž výročí vyhlazení Lidic, což se ještě odrazilo ve zpravodajství další den, protože se v samých Lidicích konala hlavní vzpomínková veřejná akce – pieta za účasti prezidenta republiky.

V pátek 10. června Radiožurnál na téma odsun Němců a Lidic vysílal:

Třikrát reportáž o obnovení sádrového sousoší lidických dětí v Hrabyni na Ostravsku za využití slov restaurátora a ředitelky památníku v Hrabyni.Dvakrát příspěvek o výročí vyhlazení Lidic za využití hlasů dvou pamětníků.Dvakrát příspěvek k výročí zahájení odsunu sudetských Němců do sovětské zóny za využití historika Oldřicha Tůmy a archivních zvuků.Na téže téma jednu krátkou čtenou zprávu.Jednou rozhovor moderátora s datovým žurnalistou na téma statistických dat a toho, co ukazují ve vztahu k někdejšímu území Sudet s odkazem na webový materiál.
Vedení Zpravodajství a publicistiky si vzhledem k velmi vyostřeným obviněným stěžovatele Ing. Kohlíčka, CSc. nechalo vypracovat Oddělením analýz a výzkumu ČRo analýzu vysílání ČRo Radiožurnálu o tématech druhé světové války v tomto roce – viz. příloha. Analýza se týkala zpravodajských relací a proudového vysílání a nezahrnula pořady typu Dvacet minut Radiožurnálu, Host Radiožurnálu, O Roma vakeren, Ranní interview,…).

Z analýzy, která přinesla jak početní, tak hodnotové údaje, vyplývá, že šlo o zhruba 300 příspěvků, v nichž byla témata spojená s druhou světovou válkou či s nacismem hlavním nebo vedlejším tématem. V 60 procentech vyjadřovaly explicitně negativní hodnocení nacismu či nacistického Německa. V žádném z analyzovaných příspěvků není nacismus či nacistické Německo hodnoceno kladně.

Ve více jak polovině příspěvků se připomíná utrpení Čechů/Čechoslováků za války nebo československý boj proti nacismu. Ve 20 příspěvcích se objevilo negativní hodnocení Čechů/Čechoslováků v souvislosti s jednáním konkrétních osob nebo organizací v průběhu války. Vždy šlo o popis takového jednání, které je obecně vnímáno jako negativní (například násilí na bezbranných lidech, kolaborace s okupantem).

Oddělení analýz a výzkumu dospělo k závěru, že analyzovaný materiál nedokládá, že by Český rozhlas Radiožurnál v období 1. 1. 2016 – 16. 6. 2016 vysílal „protičeskou propagandu“ nebo „protičeskou nacistickou propagandu“.


Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství