Stížnost posluchače J. Kubíčka ke komentáři J. Šídla ohledně prezidenta republiky (srpen 2017)

Text stížnosti

Dobrý den,

jako plátce rozhlasového poplatku a občan české republiky protestuji proti trvalému vysílání komentářů zaměřených proti prezidentu repuliky / viz 13.6. ČR+ v 6.30hod komentář jakéhosi Šídla k prezidentově hodnocení zásahu na Úřadu vlády/, které praktikuje stanice ČR plus. Prezentování událostí mezinárodních i domácích jakož i komentáře k nim mají být ze strany veřejnoprávního media pokud možno objektivní a hlavně vyvážené což se u této stanice neděje. Naopak, v případě prezidenta dává ČR prostor k jeho dehonestování a neustáleho až nenávistného a urážlivého napadání různými politickými "experty" a komentátory jak o tom svědčí výše zmíněný komentář.

S pozdravem
Jiří Kubíček

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Kubíčku,
děkujeme za Vaši stížnost. Rada Českého rozhlasu si vyžádala reakci šéfredaktora stanice ČRo Plus Ondřeje Nováčka. Její znění připojujeme k naší odpovědi.

Rada Českého rozhlasu souhlasí s jeho názorem, že komentář je subjektivní publicistický žánr a tak by se k němu mělo přistupovat. Lze jistě souhlasit i s tvrzením, že Český rozhlas Plus dává prostor mnoha komentátorům.

Nicméně Rada Českého rozhlasu se domnívá, že zmíněné spektrum vybraných komentátorů reprezentuje jen v omezené míře rozličné ideové proudy hájící různorodé pozice, a to nejen v případě referování o prezidentovi Miloši Zemanovi.

Rada Českého rozhlasu si pravidelně zadává nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu na vybrané téma. Jedním z nich byla před několika měsíci "Mediální reprezentace prezidenta ČR Miloše Zemana a prezidentského úřadu ČR ve vybraných pořadech Českého rozhlasu". Naleznete ji na stránkách Rady Českého rozhlasu (http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/). Její výsledky dávají za pravdu Vašemu tvrzení, že Český rozhlas je v určitých pořadech k prezidentovi republiky velmi kritický. Například na straně 14 zmíněné analýzy najdete u tří vybraných pořadů rozložení příspěvků na hodnotící škále. Vyplývá z něj například, že ve zmíněném období bylo v pořadu Názory a argumenty 55 procent komentářů k Miloši Zemanovi kritických a pouhých pět procent pozitivních. I z tohoto vyplývá, že by Český rozhlas měl výrazněji rozšířit spektrum komentátorů, a to o osobnosti, které nezapadají do úzkého myšlenkového rámce mediálního mainstreamu.
Vážený pane Kubíčku, radní Českého rozhlasu budou tuto problematiku i nadále pečlivě sledovat.
S pozdravem

jménem Rady ČRo
Hana Dohnálková, předsedkyně

Vyjádření vedení ČRo

Vážený pane Kubíčku,

děkuji za Váš podnět. Vašemu požadavku na objektivní a vyvážené komentáře bohužel nelze vyhovět, protože v sobě obsahuje protimluv. Komentáře jsou ze své podstaty subjektivní publicistický žánr, který vyjadřuje názor komentátora. Požadavek objektivity lze vztahovat ke zpravodajství, kam ovšem komentář nepatří. U komentářů v Českém rozhlase pozorně hlídáme, aby neobsahovaly lživé, či zavádějící informace, neodporovaly demokratickým hodnotám a zákonům této země.

Zmíněný komentář Jindřicha Šídla byl dle mého přesvědčení z tohoto pohledu zcela v pořádku, takže nebyl důvod jej neodvysílat. Co se týče Vašeho požadavku na vyváženost, tu zajišťujeme tak, že dáváme ve vysílání Českého rozhlasu Plus prostor několika desítkám komentátorů reprezentujícím rozličné ideové proudy a hájícím různorodé pozice. Smyslem našeho snažení je nabízet posluchačům pestrou směs názorů, názorovou pluralitu, na jejímž základě si posluchač vytvoří svůj vlastní názor. A tak je tomu i v případě prezidenta Miloše Zemana. Některé komentáře jsou vůči němu kritické, jiné naopak vyznívají pozitivně.

Do této druhé skupiny patří mimo jiné některé komentáře Petra Žantovského, či Ivana Hoffmana. A právě takový je úkol média veřejné služby – kultivovat diskuzi a povědomí posluchačů předkládáním argumentů pro a proti, konfrontací názorových oponentů. Doba, kdy jediný názor byl ten správný a „vysílatelný“, je již naštěstí za námi.

S pozdravem

Mgr. Ondřej Nováček
šéfredaktor ČRo Plus