Stížnost posluchače J. Piska ohledně termínu používaného ve zpravodajství (únor 2017)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 22. 2. 2017

Text stížnosti
 

Vážení,
patrně nejsem první ani poslední, který se pozastavuje nad termínem "vyhnání Němců po roce 1945" v současné době běžně používaným v Českém rozhlase, např. v pořadech: Příběhy 20. století (ČRo Plus 16.11.2016 20:05), Interview Plus (CRo Plus 7.10.2016 11:34).
"Vyhnání Němců" považuji za pejorativní, Čechy poškozující termín. Vytváří dojem kolektivní viny Čechů za odsun, který byl plně v souladu s dohodami vítězných mocností po 2. světové válce.
Vzhledem k tomu, že příslušní redaktoři vlastně poškozují český národ doporučoval bych přijetí důrazné připomínky k uvedeným pořadům ze strany Rady ČRo, popř. sankcionování tvůrců těchto pořadů. 

S pozdravem 

Ing. Jan Pisko 

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane inženýre, 

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Váš podnět z 18. 11. 2016.
Máte pravdu v tom, že užívání pouze pojmu „vyhnání“ je v dané souvislosti velmi problematické. Adekvátní ‒ a mj. odpovídající převládajícímu přístupu v české historiografii ‒ je pro daný historický fenomén používat jako souhrnné označení buď sousloví „vyhnání a odsun“ (popř. „vyhnání a nucené vysídlení“) ‒ to v případech, kdy mluvčí chce zdůraznit dvě výrazné fáze onoho procesu s ohledem na Postupimskou dohodu, resp. její závěrečný protokol z 2. 8. 1945 ‒, nebo souhrnně nucené vysídlení, popř. tradiční výraz v českém úzu odsun.
Užívat pojem vyhnání v případech, kdy nejde o činy konané před přijetím Postupimské dohody nebo v rozporu s její pasáží (13. článek) týkající se nuceného vysídlení Němců z Československa, Polska a Maďarska, je zavádějící. Nelze mechanicky přebírat německý úzus (vyhnání ‒ Vertreibung). Mimochodem, v samotném Německu (SRN) se užívání pojmu Vertreibung ustálilo až v 50. letech zejména z politických důvodů (tj. nikoliv kvůli historickému poznání atp.). Ostatně ani úřední německý překlad závěrečného protokolu Postupimské konference neužívá pojem Vertreibung (ale Ausweisung ‒ vyhoštění). V anglické verzi onoho závěrečného protokolu byl pojem transfer, kterému dobře odpovídá český pojem odsun.  

Výše uvedené poznatky a stanoviska lze snadno najít ve standardní odborné literatuře (jmenujme jen některé respektované znalce daného tématu: Václav Houžvička, Jan Křen, Jan Kuklík ml., Jiří Pešek, z německých autorů kriticky reflektujících zmíněný německý terminologický úzus např. Eva Hahnová a Hans H. Hahn).  

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Poskytl je Jan Pokorný, ředitel zpravodajských stanic ČRo Radiožurnál. Text připojujeme v příloze. Rada ČRo se se stanoviskem J. Pokorného (v dané věci je postojem ČRo) neztotožňuje, vnímejme ten text jako ukázku toho, že je v ČRo co zlepšovat.  

Fakt, že i část českých publicistů, politiků atd. užívá k souhrnnému označení nuceného vysídlení Němců z ČSR výraz vyhnání (novinář Adam Drda zmíněný ve vyjádření ČRo, je jedním z takových novinářů), by pro kvalitní masmédia neměl být směrodatný. 

Pokládáme za podivné, že se ředitel zpravodajských stanic ČRo pokouší argumentovat hesly z Wikipedie. To samozřejmě není relevantní zdroj. Jsme tím rozčarováni tím více, že se v roce 2015 v jednom vyjádření (k posluchačské stížnosti) vypracovaném J. Pokorným objevilo totéž ‒ argumentace odkazující mj. na Wikipedii. Už tehdy RČRo kritizovala pokus Jana Pokorného argumentovat i odkazem na laickou internetovou encyklopedii a označila to za postup nedůstojný Českého rozhlasu. Cituji z tehdejší odpovědi radních: „Rada ČRo je toho názoru, že redaktoři ČRo musejí být velmi dobře zorientováni v pojednávané problematice (a být připraveni případné pochybení uznat bez pokusů o výmluvy). Český rozhlas by měl kvalitou své práce držet vysoký standard, nikoliv se odvolávat na rozšířený omyl a ještě jej používat na podporu svého předchozího chybného kroku.“
Zdůrazňujeme: text napsaný J. Pokorným byl v r. 2015 stejně jako nyní Radě ČRo předán vedením ČRo coby stanovisko Českého rozhlasu, tím je věc závažnější. 

Shodou okolností radní hovořili na konci roku 2016 o zkreslujícím podání nuceného vysídlení Němců v některých textech stanice ČRo Radia Praha, tedy stanice vysílající do zahraničí (problémem byla kromě výše zmíněné terminologie i démonizace prezidenta Edvarda Beneše a opomíjení váhy Postupimské konference, tj. mezinárodněprávní opory nuceného vysídlení Němců z Československa, Polska a Maďarska). 

Vážený pane inženýre, Rada ČRo na veřejné schůzi konané 22. 2. 2017 požádala vedení ČRo, aby i v pořadech zabývajících se Vámi zmíněným tématem Český rozhlas poskytoval vyšší kvalitu. 

Rada ČRo průběžně zadává nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu (viz sekci „Tiskové zprávy“ na webu RČRo: http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/). Je možné, že některou z budoucích analýz zaměříme téma, s nímž jste se na nás obrátil. 

Vážený pane inženýre, děkujeme Vám za intenzivní zájem o vysílání Českého rozhlasu. 

S pozdravem
jménem Rady ČRo
Hana Dohnálková, předsedkyně 

Vyjádření vedení ČRo
 

Vážený pane inženýre,  

v literatuře a médiích se používají celkem tři termíny – odsun, vysídlení i vyhnání. Například Wikipedie používá tři encyklopedická hesla: Vysídlení Němců z Československa, Odsun Němců z Československa (německy Abschiebung der Deutschen aus der Tschechoslowakei), též Vyhnání Němců z Československa (německy Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei). V německé literatuře je pro tuto událost častěji využívá pojmu vyhnání. V deklaraci, na níž se usnesli účastníci Postupimské konference, je použito výrazu odsun. Ani jeden z uvedených tří výrazů nelze dle mého názoru označit za nepřijatelný a z toho důvodu jeho použití ve vysílání sankcionovat. Na druhou stranu připouštím, že termín odsun lze považovat u nás za oficiálnější a méně příznakový. Proto moderátorům a redaktorům Českého rozhlasu Plus doporučíme využívat slov odsun či vysídlení. 

Co se týče zmíněných pořadů, hostem Interview ČRo Plus 7. října byl německý historik žijící v Česku Andreas Wiedemann, který hovořil o osidlování pohraničí po odsunu Němců. Součástí rozhovoru bylo vysvětlení rozdílné terminologie, zejména pak v Německu a v ČR. Moderátor Michael Rozsypal posléze uváděl oba termíny „odsun nebo vyhnání“. 

Příběhy 20. století vysílané dne 6. 11. 2016 se věnovaly putovní výstavě Pod jednou střechou, která ukazuje příklady spolupráce mezi sedmi německými a českými rodinami, které spojuje právě dům, v němž jedni žili až do svého odsunu a druzí v něm žijí dnes. Autor Adam Drda mluvil o vyhnání, což v kontextu pořadu, který se dlouhodobě věnuje osudům lidí, kteří byli během 20. století nespravedlivě pronásledováni a postihováni různými režimy, považuji v tomto případě za akceptovatelné. 

S pozdravem
Jan Pokorný 
ředitel Zpravodajství 

Autor:  Klára Koblížková
 

Stížnosti a podněty

Rada ČRo se rozhodla na svých webových stránkách zveřejňovat stížnosti a podněty posluchačů ČRo a následné odpovědi. V souladu se svými usneseními č. 55/6 a 11/10 nebude reagovat na stížnosti, které nejsou plně identifikovány, tak jak to ukládá zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb., v platném znění.
Vzhledem k ochraně osobních údajů zveřejňujeme pouze jméno tazatele.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace