Stížnost posluchače J. Šebka ohledně obsahu informací ve zpravodajství ČRo (říjen 2016)

Text stížnosti

Dobrý den,
Před chvílí jsem začal poslouchat Radiožurnál / 29.8.2016 v cca 13.45 hod/ a poslouchám informace o „epidemii Zika“. Informace, že v Singapuru jsou lidé nakažení virem Zika a že to není od komára a že to není pro člověka příliš nebezpečné, jenom pro vývoj plodu atd., je velice závažná informace a hned vím, že když pojedu do Singapuru, vím na co si dát pozor. Já do Singapuru ale nikdy v životě nepojedu, tak jako většina Vašich posluchačů, ale zítra pojedu do Brna.
Tam se taky něco děje. A představte si, taky epidemie. Žloutenky. Žloutenka je poměrně nebezpečné onemocnění a podle poslední informace je tam již 190 nakažených. Domnívám se, že byste se této situaci mohli věnovat minimálně tak, jako viru Zika. Každopádně byste oslovili více posluchačů.
Píši Vám tuto stížnost, protože v poslední době jsem si všiml, že jsme zahlcováni marginálními informacemi ze světa /pokud možno nějaká havárie, útok s mrtvými, požár,…./ přičemž o důležitých informací z Čech nebo Evropy nejsme informováni. Přestože rád poslouchám Radiožurnál, mrzí mne tento způsob předávání informací / totéž platí o ČT/. Když se podívám na internet zjišťuji, že se u nás i v Evropě dějí i jiné, důležité věci, než jsou předkládány nám, posluchačům. Důsledkem tohoto způsobu informování-neinformování je pro mne hledání informací jinde. Dříve to byla Svobodná Evropa, dnes např. Parlamentní listy. Navrhuji Vám psát pravdu, ověřenou, nejlépe několikrát. Pokud se do zprávy má dostat slovíčko „prý“ nebo „podle nejmenovaných zdrojů“ a podobně, raději zprávu vůbec neuveřejňovat.
S pozdravem
Jiří Šebek

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Šebku,
děkujeme za zajímavý postřeh, každopádně z přiloženého vyjádření ředitele Zpravodajství Jana Pokorného vyplývá, že Český rozhlas o výskytu žloutenky v Brně referoval vcelku dostatečně. Informování o šíření viru Zika považujeme rovněž za smysluplné, přestože se řadě lidí může zdát, že v České republice není tento problém aktuální.
V závěru své stížnosti zmiňujete zdrojování zpráv a jejich relevanci. Tento problém u takzvaných mainstreamových médií existuje, Rada Českého rozhlasu na něj často upozorňuje. Například na to, že redaktoři velmi často využívají „renomované“ agentury a hlavní česká i zahraniční periodika a příliš se nesnaží hledat informace u alternativních zdrojů.
Rada Českého rozhlasu pravidelně zadává nezávislé odborné analýzy na různá témata, přičemž vychází i z podnětů posluchačů. Můžeme Vám slíbit, že se i touto problematikou budeme zabývat.

S přáním všeho dobrého,
Hana Dohnálková,
předsedkyně Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Vážený pane Šebku,

děkuji Vám za dopis ze dne 30. srpna 2016, ve kterém si stěžujete na zpravodajství rozhlasové stanice ČRo Radiožurnál. Dovolte mi, abych přičinil k Vašemu e-mailu několik poznámek.

Virus Zika podle odhadů Světové zdravotnické organizace ohrožuje dvě miliardy lidí a tato instituce kvůli němu vyhlásila celosvětový stav nouze. To jen na okraj, aby bylo zřejmé, proč se tomuto tématu naše rozhlasová stanice věnuje tak často. V podobné intenzitě se věnujeme i domácím událostem. Ve svém dopise píšete o epidemii žloutenky – v měsících červnu a srpnu se ČRo Radiožurnál tomuto tématu věnoval 46 krát a Česká rozhlas Brno 39 krát. Podle mého názoru je taková intenzita informování o epidemii žloutenky v Brně dostačující.

Český rozhlas se při přípravě svého vysílání řídí mimo jiné Kodexem Českého rozhlasu, který nám výslovně určuje, jak musí být zdrojována zpráva, aby se mohla dostat do vysílání. Dovolte citaci:

6.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Český rozhlas je při získávání a zpracovávání informací plně povinen zjistit a posluchačům zprostředkovat věcně správný obraz skutečnosti. V případech, kdy to není beze zbytku uskutečnitelné pro nemožnost opatřit si všechny informace, musí postupovat tak, aby se pravdě maximálně přiblížil. Zamlčení důležité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu je vždy hrubým porušením této povinnosti.

6.9 Český rozhlas smí odvysílat zprávu ověřenou alespoň ze dvou důvěryhodných a na sobě vzájemně nezávislých zdrojů, pouze v případě informací, které oficiálně zpřístupnily veřejné úřady a instituce, postačí jeden oficiální zdroj, není-li z okolností zřejmé, že jde o nepravdivé nebo nepřesné údaje. Český rozhlas za smluvně stanovených podmínek odebírá zpravodajský servis renomovaných agentur, které odpovídají za pravdivost a správnost svých informací. Pokud není patrný důvod k pochybnostem o informaci ve zprávě nebo pokud není patrná chyba, nemusí redaktor každou zprávu agenturního servisu odebíraného Českým rozhlasem ověřovat. V případě sebemenší pochybnosti o správnosti údajů z agenturního servisu je redaktor povinen okamžitě takovou informaci ověřit alespoň ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Pokud je v naléhavých případech pro nemožnost ověřit informaci u druhého zdroje a s ohledem na váhu veřejného zájmu, k němuž se zpráva vztahuje, výjimečně nezbytné odvysílat informaci pocházející pouze z jednoho zdroje, musí na to být posluchač upozorněn.

6.10 Český rozhlas nesmí odvysílat informaci, jejíž původ není znám. Je povinen seznámit posluchače se zdrojem vysílané informace s výjimkou obecně známých skutečností a informací převzatých od renomovaných zpravodajských agentur, které jej zásobují informacemi na základě platné smlouvy.

Vážený pane Šebku, věřím, že Vás moje vysvětlení uspokojilo a přeji Vám hodně zdraví a zajímavých chvil při poslechu Českého rozhlasu.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství