Stížnost posluchače M. Adámka ohledně komentáře M. Slezáka k dění v Číně (prosinec 2017)

Text stížnosti

Ctihodná rado, Vaše veřejnoprávní dvojče ČT odvysílala včera, v úterý 17. 10. t.r. další díl dokumentárního cyklu o první světové válce (ČT 2, 20 h). V závěrečné části je zmínka o Alexandru Parvusovi, bývalém židovském poddaném ruského cara, který předal německému velvyslanci návrh na vyřazení Ruska z války vyvoláním revoluce. Pro tento úkol byli vybráni bolševici. Německo na tento plán vyčlenilo 2 miliony marek. Lenin měl být v létě 1917 dopraven německem do Ruska, aby revoluci řídil. Plán využíval naprosté celonárodní nespokojenosti širokých vrstev nejen lidových, ale i středostavovských s poměry ve válkou vyčerpaném Rusku, kde vládl hladomor.
Tato epizoda je sdostatek známa, předpokládám, že i Vám, a je spojena s řadou pochybností. Ať je to pravda nebo ne, skutečností zůstává, že podkopávání nepohodlných režimů místními revolucionáři se ve světové politice stalo standardní praxí. My jsme díky tomu porazili bezvýchodný socialistický režim. Naštěstí pro nás celkem bez rozvratu, občanské války, hladu a nemocí. Jiné země - Súdán, Sýrie, latinská Amerika, Jemen, Afghánistán aj. - takové štěstí neměly.
Proč Vám to píšu. Komentátor Slezák v dnešních poledních komentářích na Rdž vyplýtval množství času na plky o tom, jak se různé skupiny kolem čínského prezidenta snaží protlačit své "koně" do jeho blízkosti a získat na něj vliv. Navzdory tomu, že to vypadalo jako erudovaný politický komentář, to neřeklo vůbec nic, neboť takovéto hry jsou přirozenou součástí politiky kdekoli na světě, západní demokracie, USA, které jsou tímto dnes zmítány v krizi, nevyjímaje.
Čím se měl Slezák zabývat, je to, (a) nakolik je čínský autoritářský režim odolný proti recidivě diktatury, (b) jak ve vedení KS Číny fungují demokratické kontrolní mechanismy, (c) jak daleko se pravděpodobně nachází od zlomové hranice, ? Nezabýval se. Ale měl se zabývat. Od takovéto informace jakož i osvěty jste námi placeni. A ne špatně.
Takovéto informace mají klíčový význam ve vztahu k výše uvedenému. Neboť i proti Číně, jak nedávno uvedl sám prezident na adresu USA, jsou vedeny snahy o podkopání režimu revolucionáři, v daném konkrétním případě v podobě disidentů a samozvaných obhájců lidských práv, kteří nenabízejí žádný program, jen kritiku. Čím usilovnější jsou tyto snahy, jejichž cílem je ovládnout čínský trh, vojensko-strategické teritorium a surovinové zdroje (totéž platí pro Rusko), tím víc se čínská vedoucí garnitura, v daném případě komunistická, zakopává ve svých pozicích a tím víc fixuje velice nebezpečný latentní globální konflikt.
V přítomné době nic nenasvědčuje tomu, že by se Západu podařilo Čínu podkopat a položit na lopatky. Pravděpodobnost toho je o to menší, že neuspěl pokus o převrat v Turecku. Právě naopak. Kdyby se ovšem stalo, že tam selžou kontrolní mechanismy - řekněme vnitrostranické demokracie - a režim se zvrhne v diktaturu nějakého maovského, zcela a plně patologického typu, asi nemusím vysvětlovat, jakou globální katastrofu by to znamenalo. Severní Korea nám budiž výstrahou.
Proto Vás žádám, abyste Vy a Milan Slezák, placení z našich peněz, plnili svou funkci, Vám svěřenou.
Žádám písemné vyjádření, jak tuto výzvu zohledníte ve vysílání.
Milan Adámek

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Adámku,
děkujeme za Váš podnět, kterým se Rada Českého rozhlasu vcelku důkladně zabývala. K naší odpovědi připojujeme i vyjádření ředitele Zpravodajství Jana Pokorného.
Po jeho přečtení jsme vedení Českého rozhlasu ještě požádali o doplnění seznamu příspěvků, a to z prvního a posledního dne sjezdu čínské komunistické strany. Tento přehled naleznete v příloze naší odpovědi.

Pohodový zbytek roku 2017 a s přátelským pozdravem
jménem Rady ČRo

Hana Dohnálková, předsedkyně

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

kolega Slezák mluvil v tomto případě o tématech, na něž byl tázán. Tím, co říkal, v ničem nepochybil. Znovu osvědčil, že je velmi erudovaným komentátorem zahraničně-politických událostí. Český rozhlas je pyšný, že Milan Slezák je jeho zaměstnancem. A jsem rád, že se prostřednictvím Rady Českého rozhlasu mohu ohradit proti tomu, že pisatel nazývá práci Milana Slezáka “plky”.

Ve stížnosti pana Adámka vidím převážně hodnotící soud, nikoliv konkrétní výtku k odvysílanému materiálu. A navíc - v jednom pětiminutovém vstupu v Hlavních zprávách není možné postihnout události, jako sjezd Komunistické strany Číny v celé komplexnosti. O řadě témat, která nastoluje pan Adámek, mluvil ve svých příspěvcích přímo z Pekingu zpravodaj Českého rozhlasu na místě David Jakš.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství