Stížnost posluchače M. Fryše ohledně pořadu vysílaném na ČRo Vltava dne 16. 4. 2016 „Ferdinand Peroutka, nevydáno – neslýcháno“ (květen 2016)

Text stížnosti
viz příloha

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Fryši,
velmi děkujeme za Váš podnět. Je vidět, že Český rozhlas má bystré a vzdělané posluchače. Pečlivě jsme Vaši stížnost i odpověď z pera Českého rozhlasu prostudovali. Domníváme se, že návrh šéfredaktora Českého rozhlasu Vltava Lukáše Hurníka a vedoucího Redakce volné tvorby Jiřího Kamene je dostatečný, korektní i sebekritický. Rada Českého rozhlasu se s ním ztotožňuje a připojuje ho ke své odpovědi.
Přejeme si, abyste zůstal věrným posluchačem Českého rozhlasu.
Hana Dohnálková,
předsedkyně Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Ke stížnosti Miloše Fryše týkající se reprízy pořadu Ferdinand Peroutka, nevydáno – neslýcháno z roku 2012 vysílané 16. 4. 2016 ve Víkendové příloze stanice Vltava:

Pořad připravil historik Martin Groman, který spolupracuje s Českým rozhlasem, stanicí Vltava jako externista. Předsedá redakční radě sebraných spisů Ferdinanda Peroutky v nakladatelství Academia, je autorem řady peroutkovských studií a předsedou Sdružení Ferdinanda Peroutky. A především znalec Peroutkova díla a života.

V pořadu komentovali fragmenty povídek Ferdinanda Peroutky Linoleum a Trapná povídka Martin C. Putna, Tereza Brdečková, Antonín Přidal a Jan Bednář. V pořadu hovořila dále paní Slávka Peroutková. Odpovědným redaktorem pořadu je Tomáš Černý.

Stížnost pana Fryše se týká sdělení, které zaznělo v pořadu a je obsaženo také v titulku pořadu (…nevydáno), tedy nevydání povídky Linoleum. Povídka však vyšla v padesátých letech v knize Antonína Kratochvila Peníz exulantův. Antologie exilové prosy. Autor pořadu nám k tomu sdělil: „Nehovořili jsme o úspěšnosti či neúspěšnosti Peroutky jako autora píšícího pro exil, a už vůbec ne o jeho talentu, který mám za nezpochybnitelný, ale mluvili jsme o něm jako o autorovi píšícím pro Ameriku. Pořad jsme ostatně uvedli v repríze v právě probíhajícím Americkém roku na Vltavě. Právě od Slávky Peroutkové, kterou znám už mnoho let, vím, že Peroutka tyto své povídky považoval za nevydané rukopisy, za neúspěch, sám o nich takto i píše v denících. Ani exilové vydání jedné z nich v onom mnichovském sborníku neodpovídalo jeho požadavkům a nárokům, které na tyto texty sám měl.“

Podle našeho názoru měla v pořadu zaznít jednoznačná informace, jak autor pořadu ono „nevydáno“ myslel, na druhé straně nejde o „chybnou koncepci celého pořadu“, jak uvádí pan Fryš ve své stížnosti, nýbrž o ne jednoznačnou formulaci jedné informace. Pořad jako takový se přitom věnuje mnoha aspektům Peroutkovy exilové tvorby, fakt vydání či nevydání zmíněného textu není hlavním tématem pořadu.

Domníváme se, že pořad měl svou úroveň, ať už co se týče herecké interpretace povídek, tak také komentářů přizvaných hostů.

Pochybnosti o odborné způsobilosti spisovatelky a kritičky Terezy Brdečkové a literárního historika a esejisty Martina C. Putny obsažené ve stížnosti odmítáme. Tereza Brdečková se může domnívat, že Ferdinand Peroutka v emigraci žádné závažné dílo nenapsal. Je to její názor, se kterým nemusíme souhlasit. Navíc její mínění přímo v pořadu okamžitě vyvrací Martin C. Putna, který připomíná relativní úspěch Peroutkova Demokratického manifestu, který v Americe pro tamní publikum, na rozdíl od zmíněných povídek, vyšel.

Návrh opatření:
1) nahrávku pořadu doplníme o jednoznačnou informaci, že Peroutkova povídka Linoleum vyšla ve výše uvedeném sborníku.
2) V nejbližším vydání Víkendové přílohy stanice Vltava, které bude redigovat Tomáš Černý, v sobotu 7. května budeme posluchače informovat o stížnosti pana Miloše Fryče, dále uvedeme, že povídka vyšla ve výše uvedeném sborníku, a také vysvětlení Martina Gromana, proč použil v titulku a v pořadu formulaci „nevydáno“.

Lukáš Hurník, Ph.D.
šéfredaktor
Český rozhlas Vltava
a
PhDr. Jiří Kamen
vedoucí Redakce volné tvorby