Stížnost posluchače O. Černého na počet odehraných písní Z. Jandové ve vysílání ČRo a poděkování (duben 2015)

29. duben 2015

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 29. 4. 2015

Text emailové stížnosti

Vážení,

chtěl bych Vám tímto poděkovat za odpovědi na adresované dotazy. Oceňuji přístup členů Rady ČRo i způsob, jímž se zástupci ČRo svých odpovědí zhostili. Pan René Zavoral ve své odpovědi reagoval na potřebu dialogu, což kvituji. Berte tuto odpověď, prosím, za jeho součást, podnět, výzvu. Zároveň doufám, že ČRo dostojí slovům pana René Zavorala, který uvedl, že „ČRo na každý takový mail odpovídá.“

Berte tento mail, prosím, také za součást nezištné snahy pomoci vážené veřejnoprávní instituci a jejím současným představitelům zlepšit její fungování, neboť si, podobně jako předseda volebního výboru PSP ČR, poslanec Martin Komárek o práci ČT, v případě ČRo myslím, že by mohl pracovat lépe.

Pan Tomáš Pancíř důkladně popsal systém, jak produkce ČRo v oblasti zpravodajství vzniká a jaké kontrolní mechanismy jsou použity. Za to mu děkuji. O to více mne u titulku Z poškozených v podvodu s byty v Praze se stali pachatelé. Upláceli překvapuje, že nefungují. Logický sled je totiž jiný, než jak jej titulek popisuje a neobstojí ani panem Janem Pokorným zdůrazňovaná titulková zkratka. Už na počátku celého příběhu jsou prizmatem právního řádu i společenského chápání skutku pachatelé na obou stranách (ten, kdo úplatek dává a ten, který jej přijímá), až posléze se z jedné strany v logice sledu událostí popsaných ČRo stávají poškození, neboť se dá zcela logicky předpokládat, že by peníze druhé straně nesvěřovali, pokud by věděli, že jde o podvod. Tedy už na počátku celého příběhu se ti, jež příspěvek ČRo vydává za poškozené, stali pachateli. Čekal bych, že v popsaném kontrolním mechanismu na to někdo upozorní a nedojde k nepřesnosti a posunu skutečnosti v titulku zprávy. To tedy považuji za další dosud netematizovanou chybu ze strany ČRo, ale pouze na ni poukazuji, nežádám Radu ČRo, aby se jí zabývala. Jen je vidět, že ani zdvojená zodpovědnost a kontrola nemusí být funkční.

Souhlasím s názorem pana Jana Pokorného, že „je důležité, aby občané pro svá volební rozhodování měli co nejvíce objektivních informací o politicích, jejich názorech a chování“. Ne však za každou cenu. Je také dobré přemýšlet nad tím, zda se tento pohled nestřetává s jinými potřebami společnosti. Například tou, aby demokraticky zvolení představitelé nedávali špatný příklad mladé generaci. Pokud někdo z náctiletých přejme pod dojmem vystoupení hlavy státu v Hovorech z Lán její slovník, dá se o tezi pana Jana Pokorného a roli ČRo, jíž krom jiného je vzdělávat a kultivovat, s úspěchem pochybovat. Nabízející se případná paralela se Sokratem by v tomto případě byla použita zcela mylně.

Rád čtu, když pan René Zavoral píše, že „Český rozhlas se řídí a vždy bude řídit Kodexem ČRo. Živého vysílání se týkají odstavce 22.1 až 22.3.“ Kodex však, narozdíl od zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, není zákonnou normou. A zmíněný zákon v § 2 odstavec c praví, že „Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti … a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti“. Navíc nelze redukcionisticky tvrdit, že na živé vysílání ČRo se výhradně vztahují odstavce 22.1 až 22.3 Kodexu ČRo. Vztahují se na něj i obecná ustanovení 16.1 a 16.2. To jen pro úplnost.

Velmi také vítám, že pan René Zavoral při veřejných jednáních Rady ČRo cituje ze zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu. Zákon v § 4 stanoví, že Rada ČRo je „orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu“. Pan René Zavoral konstatoval, že vedení ČRo by považovalo za korektní, „kdyby před stanoviskem Rady a jeho zveřejněním na jejím webu vedení rozhlasu vědělo, zdali se radní s jeho stanoviskem k dané stížnosti ztotožnili.“ To by ale bohužel nebyl korektní přístup. Rada zastupuje veřejnost a její zájem na kontrolu činnosti ČRo, není spoluhráčem ČRo, podléhajícím a vycházejícím apriori vstříc přáním a potřebám managementu ČRo.

Apeluji na členy Rady ČRo, aby vnímali nekorektnosti, jichž se zástupci ČRo vůči veřejnosti i Radě ČRo dopouští. Příkladem je odpověď pana René Zavorala, který uvádí, že „dle zákona o ČRo se Rada ČRo má na svých veřejných zasedáních věnovat stížnostem na generálního ředitele, nikoliv stížnostem posluchačů.“ Jde o zkreslení ze strany vrcholného člena vedení ČRo, jež klame členy Rady ČRo, potažmo veřejnost. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve svém § 8 stanoví pravomoc Rady ČRo „rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele“. Takové je přesné znění zákona, z nějž plyne, že Rada ČRo se musí zabývat všemi podněty, neboť GŘ je statutárním orgánem ČRo a týká se jej vše spjaté s ČRo. Tyto drobné jazykové nuance (a ze strany pana René Zavorala v tomto případě faul) jsou přesně tím, proč je nezbytné vysílání ČRo a vyjádření členů managementu podrobovat pečlivé kritické analýze.

Jak jsem již uvedl výše, velmi kvituji slova zástupců ČRo o potřebě dialogu. V této souvislosti bych Vás chtěl informovat, že připravuji novinový text, jenž se bude týkat i ČRo. Chtěl bych tímto zástupce ČRo požádat o součinnost. Pánové Jiří Hošna a Milan Malina, vedoucí právního oddělení ČRo, jsou již informováni o mé žádosti o informace uvádějící platy náměstků generálního ředitele ČRo a šéfredaktorů celoplošných stanic ČRo (Radiožurnál, Dvojka, Vltava, Plus), a to jak uvedení základních platů, tak uvedení funkčních příplatků, požitků, bonusů a odměn v období 1/2014 – 1/2015 včetně.

Dále bych tímto chtěl vedení ČRo požádat o informace, jež se týkají pořadů, kdy jejich tvůrce (moderátor, režisér, dramaturg, scénárista, kdokoliv s pořadem v pozici tvůrce aktivně spjatý) je také interpretem, případně autorem písní (hudby a textu), jež v pořadu zazní. Jde mi o počet odehrání písní ve vysílání ČRo. Poprosil bych o informace za roky 2013 a 2014. V této souvislosti se dá uvést například paní Zora Jandová. Někteří z posluchačů se na mne obrátili s tím, že jim nepřijde v pořádku, že v pořadu Noční Mikrofórum moderovaném paní Zorou Jandovou tato dáma pravidelně uvádí písně, jichž je interpretkou, a že by tím mohla zvýhodňovat autory těchto písní, potažmo sebe sama. Prosím tedy o počet odehrání písní, jichž je paní Zora Jandová interpretkou, případně autorkou, a to taxativně vymezeno za pořad Noční Mikrofórum, za stanici Rádio Junior, jíž paní Zora Jandová vede, a počet odehrání písní, jejichž interpretkou, případně autorkou paní Zora Jandová je, v programu všech stanic ČRo v letech 2013 a 2014. Na Ochranný svaz autorský se z dotazem na výši tantiém plynoucích z odehrání těchto písní ve vysílání ČRo obrátím sám. Pokud jsou podobné případy, kdy zaměstnanec, případně externí spolupracovník ČRo participuje na pořadech, v nichž zaznívají písně, jichž je autorem nebo interpretem, ocením, pokud mi a Radě ČRo vedení ČRo tato data poskytne. V případě nesoučinnosti ze strany ČRo se na ČRo v této záležitosti obrátím na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Věřím, že to nebude potřeba. Doufám, že i členy Rady ČRo bude v této záležitosti zajímat, zda v rámci ČRo nedochází k zneužívání postavení a osobnímu obohacení.

Velmi důrazně také apeluji na zástupce ČRo, aby se ve svých odpovědích oprostili od toho být osobní. Pan Petr Šafařík na posledních dvou veřejných zasedáních Rady ČRo usvědčil pana René Zavorala z toho, že jde o jeho standardní komunikační metodu. Věty typu „jak stěžovatel velmi dobře ví“ nebo „výsledek schůzky je již veřejnosti, a zcela určitě i panu Černému, znám“, číst ve vyjádřeních ČRo odmítám. Toto je formální, institucionalizovaná korespondence, kde podobné invektivy nemají místo. Pochybuji o tom, že zástupci ČRo vědí, co přesně pisatelé podnětů ví, znají nebo tuší, ale to není podstatné. Žádám tedy ČRo, aby jeho zástupci pisatelům podnětů nepodsouvali své osobní domněnky o tom, co pisatelé vědí, tuší, znají. I když to považuji za samozřejmost, zkušenost ukazuje, že se tomu tak ze strany zástupců ČRo neděje. Proto tímto předsedu Rady ČRo pana Michala Stehlíka vyzývám, aby na základě opakovaných osobních útoků ze strany členů vedení ČRo, a to nejen vůči pisatelům podnětů, ale i členům kontrolního orgánu, Rady ČRo, nechal při příští veřejné schůzi Rady ČRo dne 25. března 2015 hlasovat o usnesení, že „Rada ČRo vyzývá vedení ČRo, aby se jeho členové neuchylovali k osobním atakům a invektivám vůči pisatelům podnětů Radě ČRo a členům Rady ČRo a při veškeré veřejné komunikaci se jich zdrželi“. Jde o bazální předpoklad kultivované diskuse, jíž veřejnost od zástupců média veřejné služby může právem očekávat.

Děkuji.

S přátelským pozdravem

Ondřej Černý

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Černý,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Váš podnět z 3. 3. 2015.

Předně Vám děkujeme za několik výstižných glos ohledně kritérií kvalitní práce ČRo a vyjádření zaměstnanců Českého rozhlasu.

Dotazy ohledně platů náměstků generálního ředitele ČRo a šéfredaktorů celoplošných stanic ČRo prosím směřujte přímo na Český rozhlas.
Váš obecný i konkrétní podnět ohledně toho, zda hraním skladeb některých interpretů nedochází ke zneužívání postavení, pokládáme za závažný. V této věci Vám odpovíme po květnové veřejné schůzi.
K Vašemu podnětu z 2. 3. 2015 si Rada ČRo vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Mgr. René Zavoral, programový náměstek Českého rozhlasu. Rada ČRo toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi 29. 4. 2015. Text připojujeme v příloze. Chápeme ho jako doklad o současném postoji vedení ČRo v oné záležitosti. Pro Radu Českého rozhlasu je to východiskem k další aktivitě.

S pozdravem

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Jak pan O. Černý Radu ČRo ve svém „Poděkování“ informoval, požádal Český rozhlas o zaslání informací o platech náměstků generálního ředitele ČRo a šéfredaktorů celoplošných stanic ČRo. Posluchači bylo v termínu na jeho žádost o poskytnutí informace odpovězeno.

Pan O. Černý žádal prostřednictví Rady ČRo o informace, jež se týkají pořadů, kdy jejich tvůrce (moderátor, režisér, dramaturg, scénárista, kdokoliv s pořadem v pozici tvůrce aktivně spjatý) je také interpretem, případně autorem písní (hudby a textu), jež v pořadu zazní. Požádal o počet odehrání písní, jichž je paní Zora Jandová interpretkou, případně autorkou, a to taxativně vymezeno za pořad Noční Mikrofórum, za stanici Rádio Junior, jíž paní Zora Jandová vede, a počet odehrání písní, jejichž interpretkou, případně autorkou paní Zora Jandová je, v programu všech stanic ČRo v letech 2013 a 2014. Požadované informace nemůže ČRo poskytnout, neboť jsme zavázáni povinností mlčenlivosti o posluchačem požadovaných informacích smlouvou s příslušným kolektivním správcem.

René Zavoral
náměstek GŘ pro program a vysílání

autor: kob
Spustit audio