Stížnost posluchače ohledně projektu "Nezapomeňte - Český rozhlas Projekt 68" (červenec 2018)

Text stížnosti

Dobrý den,

zaznamenal jsem další rozsáhlou protiruskou akci Českého rozhlasu včetně velkých bilboardů na ulicích "Nezapomeňte na rok 1968".

Prosím o informaci
- kolik z povinných koncesionářských poplatků na to ČRo uvolnil,
- jestli bude obdobně připomínat německou okupaci akcí "Nezapomeňte na roky 1939-1945".

V opačném případě jde jednoznačně o cílenou účelovou protiruskou propagandu a to je podle mě v rozporu s posláním veřejnoprávní instituce, která by měla zachovávat objektivní pohled na historické události. Za okupace zde Němci zavraždili statisíce lidí a vypálili a se zemí srovnali několik osad. Je to srovnatelné s rokem 1968? Rozhodně není, přesto se na rok 1968 zapomenout nemá a na roky 1939-1945 ano?

Děkuji.

Váš posluchač

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane posluchači,
jménem Rady Českého rozhlasu Vám děkuji za zájem o vysílání ČRo a témata v něm obsažená.
Jednoho z nich, velmi závažného, jste se dotkl ve své stížnosti. Požádali jsme následně vedení Českého rozhlasu o vyjádření, které je podle našeho názoru obsažné, věcné a korektní. Dovoluji si jej k tomuto dopisu připojit s tím, že Rada Českého rozhlasu se s ním ztotožňuje.

S úctou, jménem Rady ČRo

Hana Dohnálková,
předsedkyně Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

zmíněná kampaň není protiruská. Upozorňuje na Projekt 1968, který připravuje Český rozhlas ve spolupráci s magistrátem Hl. města Prahy, Ústavem soudobých dějin AV, ÚSTR, Národním filmovým archivem, Národním muzeem a mnoha dalšími institucemi. Jeho cílem je připomenout rok 1968 nejen pamětníkům, ale i mladší generaci. A to od Pražského jara až po srpnové události tohoto roku.

Její znění není "Nezapomeňte na rok 1968", ale jde o dva typy rolling boardů se zněním "Nezapomeňte - Český rozhlas Projekt 68" a "Jsme s vámi, buďte s námi - Český rozhlas Projekt 68". Odkazuje na webové stránky Českého rozhlasu, kde se posluchači mohou prokliknout na web celého projektu.

Součástí projektu je třináctihodinové vysílání minutu po minutě v noci z 20. na 21. srpna, mnoho seriálů, twitterový účet i dva koncerty - 2. července na MFF v Karlových Varech (Vladimír Mišík a promítání filmů Jana Němce Oratorium pro Prahu a filmu Juraje Herze Spalovač mrtvol) a pak velký koncert na Václavském náměstí, který přinese hity roku 1968.

Zmíněná kampaň není placená z koncesionářských poplatků - inzertní plochy nabídl partner projektu - Magistrát hl. města Praha. Tisk je placen z obchodní činnosti Českého rozhlasu.

Český rozhlas si připomíná toto výročí z mnoha důvodů. V noci z 20. na 21. srpna 1968 otevřel Československý rozhlas jednu z nejvýraznějších kapitol své dosavadní pětadevadesátileté historie. Svobodné vysílání, které přes okupaci země armádami Varšavské smlouvy dokázal provozovat po několik srpnových dní, mělo mimořádný význam, rozhlas sehrál nezastupitelnou roli.

Početný tým rozhlasových pracovníků - od reportérů, přes hlasatele po techniky, udržoval kontakt mezi legálním vedením země a obyvatelstvem, přispěl k odvrácení chaosu a zřejmě zabránil více obětem na životech. Důležité také bylo, že prostřednictvím zahraničního vysílání informoval cizinu o situaci v Československu. Varoval rovněž občany před okupačním vysíláním i před dalšími provokacemi okupantů a kolaborantů.

Statečný postoj rozhlasových pracovníků (mezi nimiž bylo mnoho členů KSČ) se nevytvořil ve vzduchoprázdnu – Československý rozhlas se spolu s dalšími médii podílel zejména v druhé polovině 60. let významně na celkovém společenském uvolňování a byl nositelem liberalizačních myšlenek. V době pražského jara se na jeho vlnách objevovaly nové pořady, otevřeněji se hodnotila situace v zemi, pracovalo se volně se zahraničním tiskem.

Tzv. normalizace, která následovala po okupaci a definitivně ukončila proces pražského jara, zasáhla v Československém rozhlase tvrdě. Postupně přišlo prověřování straníků i nestraníků, vylučování ze strany a propouštění ze zaměstnání. Rozhlasoví novináři a technici patřili v čistkách mezi nejpostiženější. Podle některých zdrojů o práci přišla třetina zaměstnanců.

Okupace si vyžádala v Československu přes 130 lidských životů, šestnáct lidí zemřelo v okolí rozhlasu.

Český rozhlas si bude připomínat i další výročí letošního roku. Rok 1968 si vybral z důvodů 50. výročí i výše zmíněných skutečností. To ale neznamená, že bychom jakkoliv ve vysílání potlačili události druhé světové války a nevěnovali se jim ve vysílání Radiožurnálu nebo jiných stanic Českého rozhlasu.

S pozdravem

Ondřej Suchan
šéfredaktor ČRo Radiožurnál