Stížnost posluchače P. Bürgera ohledně úrovně českého jazyka ve vysílání ČRo (duben 2018)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 25. 4. 2018

Text stížnosti
 

Vážená rado,
jako koncesionář (a rodilý Čech) se na vás obracím s následujícími podněty:  

1. Kvalita a úroveň českého jazyka v rozhlase jakožto veřejnoprávném médiu.
Dlouhou dobu byli na prvním místě špatné češtiny na Radiožurnálu redaktoři sportovního vysílání. Jejich projev se však výrazně zlepšil. Nyní vede dopravní vysílání (Zelená vlna, chcete-li).
Do jejich zpráv proniká "jazyk kmene", někdo tomu říká též fachidiotismus.
Příkladem jsou výroky typu: "Sjíždějte exit 23", nebo "Déjednička už zase jede".
Abychom si rozuměli: chápu, že jazyk se vyvíjí - a nevolám tedy po požívání prvorepublikové češtiny. Mému uchu nezní příliš lahodně rozesmáté a přeslazené dikce některých moderátorek Radiožurnálu, nebo třeba móda posledních let: intonovat sdělení v rozsahu půl oktávy a více. To vše ale asi patří k zmíněnému vývoji. 

2. Nadužívání jazyka slovenského v českém rozhlase.
Jak je možné, že Ľubica Zlochová, slovenka, je reportérkou českého rozhlasu? Odhlédnu- li její příšerný "akustický" projev -(Poslechněte si prosím pro srovnání Vědunku Lunardi nebo Pavlu Jezairovou).
A dále, pominu-li velmi nízkou obsahovou úroveň jejích reportáží, pak nechápu, co její angažmá v českém rozhlase přináší posluchači. Její příspěvky jsou informačně totožné s tím, co lze nalézt na internetu a v tištěných médiích.
Plně akceptuji, když například soukromé rádio Faktor angažuje slovenskou moderátorku: Je to volba privátního subjektu a jeho ekonomických rozvah. Snad však uznáte, že v Českém rozhlasu by to tak být nemělo - nehledě na to, že recipročně (tedy na Slovensku) je tato situace zcela nepředstavitelná.
Jednou z úloh Českého rozhlasu (stejně tak i České televize) je bezesporu dbát na kvalitu - a ano i čistotu jazyka jako součásti národní identity!
A to bychom si měli více uvědomit i v letošním roce stého výročí republiky. 

S pozdravem
Ing. Petr Bürger
 

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane Bürgere,
děkujeme za Váš zajímavý dopis, jehož obsahem je jak jistá kritika jazykového projevu na vlnách Českého rozhlasu, tak i pochvala. O vyjádření jsme prostřednictvím generálního ředitele požádali zástupce vedení Českého rozhlasu, v tomto případě ho poskytl ředitel Zpravodajství Jan Pokorný.
Nejste sám, kdo vidí nedostatky v úrovni českého jazyka ve vysílání Českého rozhlasu. Radě celkem pravidelně přicházejí podobné stížnosti. Máme-li však být objektivní, tak musíme uznat, že Český rozhlas se snaží tyto prohřešky řešit, aby se vyskytovaly jen v minimální míře, což se mu až na výjimky daří.
S pozdravem
jménem Rady ČRo
Hana Dohnálková, předsedkyně 

Vyjádření vedení ČRo
 

Vážený pane Bürgere, 

úvodem Vám děkuji za pochvalu týmu sportovních reportérů, s jejichž jazykovým projevem jste spokojen. Je to pro nás cenná zpětná vazba, protože sportovní redakce prošla výraznou personální změnou, přišlo několik nových kolegů z tištěných médií. Jsme rádi, že si brzy osvojili rozhlasovou řeč a nedopouštějí se výraznějších prohřešků vůči mateřskému jazyku. 

K připomínkám směřovaným k redaktorům Zelené vlny si dovolím uvést, že i na ně se vztahují vysoké standardy, včetně jazykových, pracovníků média veřejné služby. Některá specifika tam ale vidím. Zelená vlna je unikátní službou ČRo Radiožurnál, jejíž obsah a forma často rozhodují nejenom o komfortu dopravy, ale leckdy i o materiální újmě, resp. o zdraví a životě. Informace musejí být přesné, rychlé a interpretované jasně a důrazně. Je to spíše svého druhu důrazné oznámení, varování, taková výstražná cedule, jejíž sdělení má specifické parametry – třeba ten, že se více používají sdělení v prvním pádě. Proto slýcháváte výzvy – Sjíždějte na Velkou Bíteš, exit 34 – atp. Uznávám, že věta – Dálnice už zase jede – je tím, čemu se říká „jazyk kmene“ – ale on to je jazyk kmene – informace určené momentálně specifické skupině obyvatel, která je zrovna za volantem. Možná je to až příliš lidové, ale v tomto případě údernější, než věta – Provoz na dálnici D1 je obnoven. Ujišťují Vás, že používání hovorové spisovné češtiny nám leží dnes a denně na srdci. Nebudu Vás zdržovat výčtem všech pojistek a následných opatření, která používáme, abychom se jazykovým prohřeškům vyvarovali. 

Dále kritizujete nadužívání slovenštiny v Českém rozhlase. Pokud nemyslíte zrovna pořad Stretnutie, tedy vysílání pro Slováky žijící v České republice, pak si nejsem nějakého problému vědom. Ano, uvádíte Lubicu Zlochovou, naši spolupracovnici ve Španělsku, ta ale není zaměstnankyní Českého rozhlasu. Žije a pracuje ve Španělsku, je novinářka a nárazově s rozhlasem spolupracuje. Nemáme finanční prostředky na to, abychom měli zpravodaje ve všech zemích Evropy, takže si zejména z ekonomických důvodů pomáháme spoluprací s externisty. 

Na závěr, dovolte malou poznámku. Možná jednou nastane čas, kdy budou slovenské filmy opatřeny českými titulky, rozhovory se slovenskými respondenty tlumočeny do češtiny, ale doufám, že je to velmi daleko, a že doposud je slovenština srozumitelná i pro mladou generaci. 

Děkuji za pochopení a přeji vše dobré. 

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství 

Autor:  Klára Koblížková
 

Stížnosti a podněty

Rada ČRo se rozhodla na svých webových stránkách zveřejňovat stížnosti a podněty posluchačů ČRo a následné odpovědi. V souladu se svými usneseními č. 55/6 a 11/10 nebude reagovat na stížnosti, které nejsou plně identifikovány, tak jak to ukládá zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb., v platném znění.
Vzhledem k ochraně osobních údajů zveřejňujeme pouze jméno tazatele a obce trvalého bydliště.



Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas