Stížnost posluchače P. Buršíka ohledně informování o Transatlantické obchodní a investiční úmluvě v Českém rozhlase (listopad 2015)

Text stížnosti
viz příloha

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Buršíku,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Vaši stížnost ze 7. října 2015.

Předně Vám děkujeme za velmi komplexní podnět, podle našeho soudu uvádí velké množství relevantních argumentů. Oceňujeme rovněž preciznost, s níž odkazujete na konkrétní pořady Českého rozhlasu i přesvědčivou argumentaci dokládající, že by danému tématu měl ČRo věnovat velkou pozornost.

RČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Mgr. Tomáš Pancíř, ředitel Centra zpravodajství ČRo. Text připojujeme v příloze. Rada ČRo se s ním neztotožňuje ‒ chápejme ho prosím jen jako dokument o současné míře sebereflexe vedení ČRo v oné záležitosti.

Je pro nás zklamáním, že ani detailnost a konkrétnost Vašeho podnětu nevedla Mgr. Pancíře k tomu, aby ve svém vyjádření argumentoval na obdobné výši. Zde je výčet několika nedostatků, které vnímáme jako příznakové obecně pro přístup ČRo k danému tématu i k reflexi role média veřejné služby:

1) zatímco Vy přesně identifikujete 6 obsáhlejších příspěvků o TTIP, Mgr. Pancíř píše o příspěvcích jen obecně, navíc z toho není nijak patrné, zda se zmiňuje o jiných příspěvcích než Vy a zda vzal v úvahu opakování zpráv atp. a jejich různé přebírání a opakované využívání v ČRo

2) Mgr. Pancíř nijak nereflektuje Váš závažný postřeh o tom, že obsáhlejší příspěvky ČRo o TTIP pocházejí většinou ze stanic ČRo s velmi malou poslechovostí

3) zavádějící je tvrzení Mgr. Pancíře o tom, že na internetu nelze dohledat „další jednotlivé drobné zprávy, které se (byť třeba ve stopáži několika desítek sekund) o smlouvě TTIP objevily ve zpravodajských relacích jednotlivých stanic“. Takto paušálně by zaměstnanec ČRo argumentovat vůbec neměl ‒ vždyť je velkým kladem ČRo to, že v internetovém archivu ČRo jsou volně dostupné nejen mnohé zpravodajské relace, ale i celé bloky proudového vysílání; zjevné je i to, že „drobné zprávy“ na které T. Pancíř (zcela nekonkrétně) odkazuje, sotva mohou být prostředkem důkladného referování o daném tématu

4) T. Pancíř používá k relativizaci Vašich výhrad podobný argument, který použil již u stejného tématu ve svém vyjádření (z 13. 5. 2015) na stížnost T. Rašovského, kterou se rada zabývala v květnu, jak sám připomínáte. Tehdy T. Pancíř tvrdil: „Transatlantická obchodní a investiční úmluva (dále jen ‚TTIP‘) je naprosto zásadním tématem, kterému se samozřejmě Český rozhlas hodlá intenzivně věnovat.“
Nyní Mgr. Pancíř píše: „u TTIP je jasné, že důležitost a relevance tématu v souvislosti s očekávaným zveřejňováním dalších částí textu a také studie o dopadu TTIP na ČR dál poroste.“
Avšak existují mj. tyto dva zásadní důvody pro včasný zájem o dané téma (a oba přístup Mgr. Pancíře v duchu hesla „stále je na to času dost“ vyvracejí): návrh smlouvy TTIP měl být původně vypracován již do konce r. 2014 a i z připravovaného textu již bylo zveřejněno (a na různých fórech a v médiích analyzováno a okomentováno) tolik, že se kvalitní média mohou tématem zabývat opravdu do hloubky již nyní

5) Mgr. Pancíř píše o tom, že prý „mnohé rozhlasy veřejné služby v zahraničí“ volí ohledně referování o TTIP „podobný přístup“. I zde nás zaráží vágnost zvolené argumentace a přístup ve smyslu „musíte mi věřit“. Konfrontace s fakty je ale pro ČRo v daném případě trapná: každý si může snadno udělat představu o tom, jak k danému tématu přistupuje např. BBC (na níž jinak pracovníci ČRo často odkazují). Doporučujeme například tento materiál http://www.bbc.com/news/world-europe-33422086 (a linky k témuž tématu pod oním článkem)

6) Obáváme se, že si Český rozhlas stále není dostatečně vědom závažnosti problematiky a souvislostí TTIP. Vyjádření ČRo se příliš váže k textu smlouvy, přitom z odborné, politické i občanské sféry existuje velké množství dokladů o tom, že fenomény související s problematikou TTIP již v řadě zemí přinesly závažné reálné právní, ekonomické a společenské dopady a jsou výše zmíněnými sférami reflektovány.
Nesouhlasíme tedy s tímto tvrzením z vyjádření: „Debaty v této fázi vyjednávání jsou nevyhnutelně spíše o dojmech a pocitech, případně o fámách a dohadech nebo z druhé strany o neověřitelných slibech, nikoliv o skutečném obsahu připravované dohody, natož o jejích kvalifikovaně odhadnutelných dopadech a důsledcích.“

7) Vyjádření ČRo v jedné části proklamuje: „Naše ambice je rozebírat dopady skutečných (nikoliv jen domnělých) ustanovení této dohody.“ Bude snad ČRo čekat (v případě schválení TTIP) x měsíců či let po nabytí účinnosti TTIP?! Vždyť důležitými tématy jsou např. již nyní fungující arbitrážní mechanismy (které má TTIP rozšířit), otázky transparentnosti onoho smluvního textu, fungování EU v té věci, přístupy jednotlivých politických stan, reakce občanské veřejnosti atd.?

8) T. Pancíř zdůrazňuje důležitost „zveřejnění dalších částí smlouvy.“ Bohužel se nijak nezmiňuje o tom, co pro zveřejnění již známých částí smlouvy udělal Český rozhlas

9) Zaráží nás, že je z několika míst vyjádření ČRo je patrná tendenčnost: kritické hlasy vůči TTIP podává s negativním nádechem coby projevy „aktivistů“ a šířeného strachu. Je s podivem, že si přední pracovník ČRo neuvědomil, co vše vypovídá jeho text po rétorické a diskurzivní stránce.

Rada Českého rozhlasu na své veřejné schůzi dne 25. 11. 2015 zopakovala svůj apel na vedení Českého rozhlasu, aby tématu TTIP zvýšenou pozornost a aby je zpracoval v širokých souvislostech a potřebnou pluralitou, jak jí to ‒ stejně jako i u jiných závažných témat ‒ ukládá zákon o ČRo a Kodex Českého rozhlasu.

Rada ČRo se konečně přiblížila k možnosti zadávat nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu. Je velmi pravděpodobné, že některou z nich v budoucnosti necháme zaměřit na mediální reprezentaci tématu TTIP v Českém rozhlasu.

Vážený pane Buršíku, ještě jednou Vám velice děkujeme za velmi důkladnou a precizní zpětnou vazbu k práci Českého rozhlasu.

S pozdravem

PhDr. Petr Šafařík
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Seznam příspěvků ve vysílání stanic Českého rozhlasu, který předkládá stěžovatel P.Buršík,
není úplný. Jen na webu zpravy.rozhlas.cz (tedy na zpravodajském webu Českého rozhlasu,
který vychází z příspěvků a zpráv prezentovaných ve vysílání) jsme jen od června do
současnosti vydali 12 zpravodajských článků, které se věnují alespoň částečně smlouvě
TTIP. Stejně tak v databázi Newton jsem objevil záznamů pořadů Českého rozhlasu, které
se věnovaly TTIP, o něco víc. A ani na webu, ani v této databázi nejsou další jednotlivé
drobné zprávy, které se (byť třeba ve stopáži několika desítek sekund) o smlouvě TTIP
objevily ve zpravodajských relacích jednotlivých stanic (tyto zprávy nejsou v databázi Newton
a není možné je přes internet dohledat).

Nepovažuji ale za podstatné „trumfovat se“ čísly. Považuji za nemožné jasně stanovit,
kolikrát se má jednotlivé téma objevit ve vysílání. Pro posouzení, zda bylo nějakého tématu
ve vysílání moc nebo málo, je potřeba brát v úvahu kontext – a u TTIP je jasné, že důležitost
a relevance tématu v souvislosti s očekávaným zveřejňováním dalších částí textu a také
studie o dopadu TTIP na ČR dál poroste.

Jsem přesvědčen, že zpravodajství Českého rozhlasu v posledních měsících nepominulo
žádnou zásadní událost, která v tomto období v souvislosti s vyjednáváním smlouvy TTIP
byla. Kromě jiného jsme rozebírali možné důsledky stěžovatelem uváděného mechanismu
ISDS, přinesli jsme stanoviska aktivistů i představitelky Evropské komise ohledně dopadu
TTIP na ochranu spotřebitele a informovali jsme také o protestech proti TTIP v západní
Evropě. TTIP jsme logicky zmiňovali také v souvislosti s nedávným dojednáním návrhu
smlouvy o takzvaném Transpacifickém partnerství (TPP). Smlouvě TTIP jsme se vedle
zpravodajství věnovali i ve všech základních řadách publicistických pořadů (Hlavní zprávy a
20 minut na Radiožurnálu, Zaostřeno, Názory a argumenty, Ranní Plus nebo Den podle na
ČRo Plus, Jak to vidí na ČRo Dvojka).

Přesto je povědomí české veřejnosti o smlouvě TTIP malé, což dokázal nedávný průzkum
CVVM. Je samozřejmě jednoduché tvrdit, že za to můžeme my, média, speciálně potom
média veřejné služby. Jsem ale přesvědčen, že jde o velké zjednodušení. V současném
světě tradiční média přišla o svůj monopol. Šířit informace a názory po internetu nebo po
sociálních sítích je velmi jednoduché. Co se nejsnáze šíří, to je strach. A přesto se zatím
mezi českou veřejností neuchytila ani hesla aktivistů, kteří varují před (možnými) negativními
dopady dohody TTIP.

Chápu, že aktivista bojující proti smlouvě TTIP (a tím nemyslím konkrétně stěžovatele) by
uvítal ideálně každý den odvysílání souhrnu argumentů proti této smlouvě – a pokud se TTIP
věnuje prostoru méně, bude to považovat za selhání. Úkolem média veřejné služby ale není
vysílat propagandu, být nástrojem aktivistů a šířit obavy, které zatím není možné věrohodně
potvrdit ani vyvrátit, neboť projednávaný text není kompletně zveřejněn.

Stejně jako stěžovatel, i já skutečně považuji smlouvu TTIP za zásadní. ČRo má smlouvu
TTIP zařazenu jako jednu z priorit pro zpravodajství a aktuální publicistiku v nadcházejících
měsících. Chystáme (bez ohledu na tuto stížnost) další pořady (například pro první týdny
rozšířeného vysílání ČRo Plus) věnované TTIP, připravujeme i zvláštní sekci na našem
zpravodajském webu, kde budou přehledně a srozumitelně vysvětleny základní údaje o
smlouvě TTIP (včetně jejich důležitosti), informace o postupu jejího vyjednávání a kde
nebudou chybět ani argumenty zastánců i odpůrců TTIP. Debatu v našem vysílání chceme
vést maximálně věcně a korektně. Naše ambice je rozebírat dopady skutečných (nikoliv jen
domnělých) ustanovení této dohody. A k tomu skutečně pomůže zveřejnění dalších částí
smlouvy.

Chápu, že se může zdát, že čas utíká. Ale jsem přesvědčen, že příležitostí k detailnímu a
věcnému rozboru smlouvy TTIP budeme mít dost, a to i vzhledem k samotné proceduře
jejího schvalování. Až po ukončení všech kol vyjednávání bude zveřejněna kompletní
dohoda a bude přeložena do všech úředních jazyků EU, následně bude předložena ke
schválení Radě a Evropskému parlamentu. Do této doby bohužel platí, že o obsahu
vyjednávané úmluvy je stále k dispozici jen omezené množství informací. Není k dispozici
text úmluvy, pouze jeho fragmenty. V takové situaci je obtížné (ne-li nemožné) splnit jednu
ze základních úloh média veřejné služby – informovat o smlouvě TTIP objektivně, pravdivě a
věcně. Debaty v této fázi vyjednávání jsou nevyhnutelně spíše o dojmech a pocitech,
případně o fámách a dohadech nebo z druhé strany o neověřitelných slibech, nikoliv o
skutečném obsahu připravované dohody, natož o jejích kvalifikovaně odhadnutelných
dopadech a důsledcích.

Ostatně, jak vím z našich neformálních debat (i v rámci EBU), podobný přístup volí i mnohé
rozhlasy veřejné služby v zahraničí.

Mgr. Tomáš Pancíř
ředitel Centra zpravodajství Českého rozhlasu