Stížnost posluchače P. Štědronského na vysílání ČRo Radiožurnál (srpen 2015)

Text stížnosti

Dobrý den,

Vážená Rado ČRo,
v mé příloze Vám zasílám stížnost na ČRo 1- Radiožurnál.Jsem velice zklamán a velmi silně rozhořčen co se s ČRo 1 děje a kam stanice ČRo 1 směřuje. Více v mé příloze.

Předem Vám děkuji za vyřízení mé stížnosti. S Úctou.

Petr Štědronský

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Štědronský,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Váš podnět ze 7. 7. 2015.

K hudební stránce stanice ČRo – Radiožurnál (a také ČRo Dvojka) Rada ČRo uspořádala dne 1. 12. 2011 veřejný seminář, kde spolu diskutovali odborníci, hudební publicisté a zástupci ČRo. Videozáznam té veřejné debaty je dostupný na internetových stránkách Českého rozhlasu − http://www.rozhlas.cz/rada/seminare/_zprava/videozaznam-seminare-rady-cro-k-hudbe-na-stanicich-radiozurnal-a-dvojka--984174
Věříme, že Vás ta diskuse zaujme. Krátce po ní doznala hudební stránka Radiožurnálu změn, na jistou dobu tehdy ubylo stížností posluchačů. Nicméně Rada ČRo se k tomu tématu jistě opět vrátí. Tím spíše, že v poslední době se opět začínají množit podněty právě k této záležitosti. Některé Vaše argumenty, např. ty týkající se prostoru pro české autory a interprety, pokládáme za podnětné a budeme se jimi inspirovat k diskusi s vedením Českého rozhlasu.

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Poskytli je Jan Pokorný, šéfredaktor stanice ČRo Radiožurnál, a Karel Zýka, ředitel odboru techniky ČRo.

Rada Českého rozhlasu sdělení J. Pokorného na své veřejné schůzi dne 26. srpna 2015 vzala na vědomí. Text připojujeme v příloze.

Vážený pane Štědronský, děkujeme Vám za Váš aktivní zájem o vysílání Českého rozhlasu.

S pozdravem

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Radiožurnál je zpravodajská stanice zhruba s polovičním podílem hudby. Denně nás
poslouchá cca 850 000 posluchačů. Tedy stejně tolik individuálních vkusů, preferencí, a to
vše v kategoriích líbí x nelíbí. V uplynulém roce prošla hudební složka Radiožurnálu
výraznou obměnou. Nastavili jsme si nové parametry a ty dodržujeme. Podoba hudebního
formátu stanice Českého rozhlasu Radiožurnál je průběžně konzultována s posluchači
prostřednictvím intenzivních hudebních testů, kde pravidelně zjišťujeme jejich preference
včetně líbivosti i ohranosti. Vnímání hudební složky vysílání je samozřejmě velmi
individuální a hledat většinovou shodu je velmi složité. Rozhodně jedním z hlavních kritérií je
hledání optimální žánrové i interpretační vyváženosti. Radiožurnál ladí posluchači
především kvůli informacím a informace zajímají vyznavače různých hudebních stylů a
interpretů a hledat shodu na hudbě vysílané na Radiožurnálu není vůbec snadné a její
vnímání bude mít vždy subjektivní aspekty a bude vždy vyžadovat ze strany jednotlivých
posluchačů určitou míru tolerance.

Vysílač Topolná prošel úplnou přestavbou v roce 1978. Již dříve totiž bylo rozhodnuto o
nutnosti výstavby dvou výkonných vysílačů, Liblice a Topolná. Z technického hlediska se
jednalo o "dvojčata", byly použity velmi podobné technologie. Oba
vysílače vycházely z vysílače Tesla SRV 750 (Liblice), resp. DRV 750 (Topolná). Na obou
střediscích byly instalovány dva tyto vysílače, přes sdružovač byl k dispozici výkon 1500
kW. Oba vysílače používají originální koncepci anténního systému ARPO, který navrhnul
Ing. Haluška, CSc. (tehdejší Výzkumný ústav spojů). Systém ARPO podporuje
vyzařování přízemní složky elektromagnetické vlny a potlačuje složku prostorovou. Dosahuje
se toho rozdělením stožáru na dvě části, které jsou nezávisle nafázovány.

Argumentem pro výstavbu vysílačů byl fakt, že v ČSSR tehdy neexistovaly žádné vysokovýkonné vysílače SV a DV. Vysílání na VKV tehdy běželo pouze z několika málo vysílačů a to v rozsahu OIRT (66 - 73 MHz). Většina
tehdy dostupných přijímačů nebyla rozsahem VKV vybavena. Rozhlasovým vysíláním se
tehdy rozumělo vysílání na SV a DV. Vysílač Topolná 270 kHz (272 kHz do roku 1989) tak
sloužil k celostátnímu pokrytí Čech a Slovenska (proto stojí na Moravě) signálem stanice
Hvězda. Stanice Praha se vysílala na středních vlnách z Liblic na kmitočtu 638 kHz (od roku
1989 změna na 639 kHz). Tím byla obsloužena republika jedním federálním (Hvězda)
a jedním národním (Praha) programem.

Po rozdělení republiky v roce 1993 připadl vysílač Topolná Českému rozhlasu. Program
Československo (nástupce Hvězdy) byl nahrazen národním programem Radiožurnál. Po roce 1989 došlo k významnému rozvoji vysílání na VKV FM v pásmu CCIR (87,5 - 108 MHz). Spolu s rozvojem soukromých rozhlasových stanic, které vysílaly pouze na VKV FM se pozornost posluchačů i Českého rozhlasu přesunula právě k pásmu VKV.
Střední vlny se dostaly do útlumu, především z důvodu přesunu preferencí posluchačů k
VKV. Počet posluchačů DV drasticky poklesnul. Český rozhlas nicméně ve vysílání na SV a
DV pokračuje dodnes. Během let došlo ke snížení výkonu vysílače Topolná na 650 kW.
Vzhledem k cenám energií a k faktu, že technologicky se dostal vysílač Topolná na konec
své životnosti, došlo v březnu 2014 k jeho nahrazení moderním tranzistorovým vysílačem s
výkonem 50 kW. Vzhledem k lepší promodulovatelnosti a aplikaci číslicového zpracování
signálu se ovšem tento výkon jeví z hlediska dosahu podobně, jako by se jednalo o starší
elektronkový vysílač s výkonem asi 150 kW. Výkon 50 kW lze totiž využít do krajnosti,
zatímco u elektronkového vysílače je z technologických důvodů potřeba nechat poslední cca
4 dB modulačně nevyužité.

Vysílač Topolná byl navržen pro pokrytí Čech a Slovenska a tomu je přizpůsoben vyzařovací
diagram anténního systému (východ-západ). Vysílač měl rezervu výkonu vzhledem ke
špatným šumovým vlastnostem germaniových tranzistorů tehdejších přijímačů, které
potřebovaly pro provoz silnější signál. Cílem bylo pokrýt ČSSR, nikoli vysílat primárně do
zahraničí.

I po snížení výkonu je signál Topolné slyšet po prakticky celém území ČR, pokud se
použije kvalitní přijímač. Přesahy do zahraničí (s výjimkou Slovenska) jsou malé. K šíření
programu Českého rozhlasu do zahraničí slouží internetové a satelitní vysílání.

Jan Pokorný, šéfredaktor ČRo Radiožurnál
Karel Zýka, ředitel odboru techniky