Stížnost posluchače P. Tomka ohledně rozhovoru L. Výborné s opatem P. P. Siostrzonkem (duben 2018)

Text stížnosti

Vážená rado Českého rozhlasu obracím se na vás zároveň jako dotčená osoba i jménem spolku Ateisté ČR z.s. v záležitosti vysílání rozhovoru Lucie Výborné a opata Petra Prokopa Siostrzonka.
V samotném rozhovoru pronesl Petr Prokop Siostrzonek větu, kterou je třeba považovat za pohrdání skupinou osob na základě jejich přesvědčení (Trestní zákoník ČÁST DRUHÁ, HLAVA X, Díl 5, § 355, odstavec 2b) : „Člověk věří, aniž o tom přemýšlí. Člověk je buď věřící, nebo zoufalec, který ztrácí naději.“
Bylo by ji možné považovat i za soukromý názor jednotlivce, kdyby však tento názor nezůstal bez jakékoli odezvy ze strany moderátorky, a kdyby se tato skandální věta následně neocitla v titulku celého rozhovoru na webových stránkách Radiožurnálu.
Ano, jsme zvyklí na projevy pohrdání a nenávisti ze strany věřících, ale Český rozhlas by se opravdu takto projevovat neměl, zvláště pokud si chce nadále nárokovat označení "médium veřejné služby".
Kopie tohoto dopisu bude zveřejněna na stránkách www.osacr.cz a na e-petice.cz, kde ji bude možné podepsat.
V tuto chvíli nemáme zájem řešit tuto záležitost soudně, budeme k tomu ale nuceni, pokud nebude ČRo přiměřeně reagovat.
Pevně doufám, že se podobný případ už nikdy nebude opakovat.
S pozdravem,
Petr Tomek
předseda spolku Ateisté ČR

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Tomku,
děkujeme za Vaši stížnost. O vyjádření jsme prostřednictvím generálního ředitele požádali zástupce vedení Českého rozhlasu, v tomto případě ho poskytl ředitel Zpravodajství Jan Pokorný.
Tak jako on se radní Českého rozhlasu domnívají, že v kontextu slov se Petr Prokop Siostrzonek nedopustil ničeho, na co by musela moderátorka pořadu reagovat. Rada Českého rozhlasu se s vyjádřením Jana Pokorného (až na nesprávně citovaný název díla Václava Havla) ztotožňuje.
S pozdravem

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

v citovaném rozhovoru tato věta zazněla v následujícím kontextu /posílám pro jistotu přesný citát/:

„Já si myslím, že duševní hygiena je důležitá pro každého člověka ať už je věřící nebo nevěřící a každý člověk je věřící, už když vstaneme, tak věříme sami sobě, že dokážeme vstát, když jdeme po ulici a nasedneme do tramvaje, tak věříme, že ten tramvaják umí jezdit a nezkoumáme ho, jo takže tak bychom mohli krůček po krůčku vlastně dokazovat, jak člověk věří, aniž o tom přemýšlí, takže si myslím, že je člověk buď věřící nebo zoufalec, že už ztrácí naději a to je ctnost, o které dost často mluvím a cituji také velmi rád Václava Havla z dálkového výsledku, že naděje není nějaký laciný optimismus, že něco dobře dopadne, ale přesvědčení, že něco má smysl bez ohledu na to, jak to vypadá, nebo dopadá, takže to si myslím, že i to patří k té duševní hygieně stále mít tu naději, že to má smysl. Tam kde jsem, to co dělám, nebo to, o co se snažím a k čemu směřuji do budoucna.“

Je zřejmé, že stěžovatel účelově vytrhl část vyjádření arciopata Siostrzonka. Žádám předsedu spolku Ateisté ČR, aby tuto reakci uveřejnil na stránkách www.osacr.cz.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství